Přísnější kontrola jízdy kamionů a nová pravidla pro jejich řidiče. Europarlament schválil silniční balíček

7 minut
Události ČT: Přísnější pravidla pro kamiony
Zdroj: ČT24

Evropský parlament (EP) ve čtvrtek přijal několik let vyjednávaná nová pravidla pro řidiče kamionů převážejících náklad po Evropě. Takzvaný silniční balíček zavádí příznivější pracovní podmínky pro řidiče a zároveň přísnější kontrolu bezpečné jízdy. Omezuje také možnosti převážet náklad v rámci jedné cizí země. Dopravci rovněž nebudou muset platit řidičům různé mzdy podle pravidel států, jimiž pouze projíždějí.

Zákonodárci zamítli všechny pozměňovací návrhy k trojici norem stanovujících nová pravidla, čímž byl celý balíček přijat a může vstoupit v platnost. 

„Nikdo nechce vézt své děti po dálnici D1 a přitom mít vedle sebe kamion s unaveným řidičem, který je 200 dnů na cestě a má za sebou čtyřicetitunový kolos, s nímž se kdykoli může stát něco nepředvídatelného,“ podotkla komunistická europoslankyně a zpravodajka návrhu Kateřina Konečná, podle níž patří vyšší bezpečnost řidičů a cestujících na silnicích k zásadním přínosům nových pravidel.

  • Text, na němž se Evropský parlament shodl se členskými státy a Evropskou komisí, zavádí pro řidiče maximální dobu nepřetržité jízdy a minimální dobu odpočinku. 
  • Narozdíl od současné praxe nebudou navíc řidiči odpočívat jen v kabinách vozidel, neboť jim zaměstnavatel bude muset zajistit ubytování, pokud povinný odpočinek přesáhne 45 hodin za týden. Každé čtyři týdny se také budou řidiči muset vracet do své domovské země.
  • Zdroj: ČTK

Jeden z hlavních sporů, kvůli němuž se o balíčku vyjednávalo přes tři roky, se točil okolo úpravy směrnice o vysílání pracovníků. Ta počítá s tím, že za stejnou práci by na stejném místě lidé měli dostávat srovnatelný plat, ať už je jejich zaměstnavatel odkudkoliv.

Řidiči kamionů jsou však z ní po tlaku zemí střední a východní Evropy na základě nyní schválených pravidel vyňati a dopravci se tak nebudou muset při každém přejezdu hranic řídit jinými standardy.

Česká liberální europoslankyně Martina Dlabajová, která byla zpravodajkou návrhu v minulém volebním období, to označila za velké vítězství pro české dopravce. „Silniční balíček je proto zárukou toho, že se na naše řidiče nebude vztahovat například německý zákon o minimálně mzdě nebo jeho francouzský ekvivalent,“ uvedla Dlabajová.

Poslanci do textu prosadili úpravu, po níž se pravidla vztahují na všechna nákladní vozidla nad 2,5 tuny, tedy nejen kamiony, ale i menší nákladní auta.

Elektronické tachografy a změny u kabotáže

Dopravci budou muset na základě nových pravidel pořídit do vozidel včetně menších nákladních aut elektronické tachografy, které umožní lepší kontrolu toho, kdy a kde se vozidlo pohybovalo, nakládalo a vykládalo či kdy řidič odpočíval.

„Dosáhli jsme dobrého kompromisu, který zlepšuje bezpečnost na silnicích a práva řidičů, ale zároveň ponechává přepravcům určitou flexibilitu,“ podotkla další ze zpravodajek balíčku, finská lidovecká poslankyně Henna Virkkunenová. Někteří dopravci již předem dali najevo nevoli kvůli očekávaným nákladům na pořizování tachografů, podle europoslanců však budou nutné až za tři roky a do té doby by mohla jejich v současnosti vysoká cena díky hromadnému zavádění klesnout.

Norma upravuje také podmínky takzvané kabotáže, neboli přepravy nákladu jen po území jiného státu, než z něhož byl řidič vyslán. Kamion bude moci provést nejvýše tři vnitrostátní cesty během týdne následujícího po přeshraniční přepravě nákladu. Poté bude muset mít nejméně čtyřdenní pauzu, aby mohl znovu vozit zboží po stejné zemi.

Tuto úpravu si vynutily západoevropské země, kterým vadilo, že firmy z východu EU vysílaly své řidiče systematicky převážet náklady do Německa či Francie a braly tak práci tamním přepravcům.

Nové normy zamezují také fungování fiktivních schránkových společností, jejichž pomocí dosud někteří dopravci obcházeli pravidla pro vnitrostátní přepravu nákladů.

Kdy vstoupí nová pravidla v platnost

Přijaté akty vstoupí v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku EU, k němuž dojde během několika týdnů, uvádí tisková zpráva Evropského parlamentu.

„Pravidla pro vysílání řidičů nabudou účinnosti 18 měsíců po vstupu aktu v platnost. Ustanovení o době odpočinku a návratu řidičů se začínají uplatňovat 20 dní od zveřejnění aktu. Pravidla pro návraty nákladních vozidel a další změny pravidel pro přístup na trh nabudou účinnosti 18 měsíců poté, co vstoupí v platnost akt o přístupu na trh,“ zmiňuje zpráva. Za hlavní změnu považuje zlepšení pracovních podmínek řidičů a napravení deformace hospodářské soutěže. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...