Priorita českého předsednictví EU: Zlevnění společné zemědělské politiky

Praha - Česká republika se bude během svého předsednictví EU zaměřovat mimo jiné na zjednodušení a zlevnění společné zemědělské politiky. Do vztahu mezi starými a novými zeměmi chce na poli zemědělské politiky vnést spravedlnost. Snížit by proto chtěla zatím výrazné rozdíly ve výši přímých plateb. Diskutovat chce ČR s ostatními členy společenství také o politice kvality potravin a rozvoje venkova.

„V rámci EU už začala debata o budoucnosti společné zemědělské politiky. My ji chceme dále rozvinout,“ objasnil cíl českého předsednictví ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS).

Na společnou zemědělskou politiku EU by mělo po roce 2013 jít jen 32 procent unijního rozpočtu, namísto současných zhruba 40 procent, připomněl. V rámci plánovaných změn v unijní zemědělské politice Rada ministrů EU již schválila například zkrácení plateb farmářům. Další výrazné změny společné agrární politiky by měly nastat v letech 2014 až 2020.


Odborníci: Plány ČR jsou příliš ambiciózní

Prosazování myšlenek České republiky na poli Evropské unie ale nebude podle odborníků nijak jednoduché. Velmi náročná bude zejména diskuse o odstranění rozdílů ve výši přímých plateb mezi starými a novými zeměmi společenství. Disproporce je totiž značná, např. Česko dostává na dotacích o tři čtvrtiny méně peněz než původní evropská patnáctka.

„To je obrovský rozdíl, který bychom chtěli za našeho předsednictví smazat. Je jasné, že toto jednání nebude jednoduché, původní země EU mají významný vliv při vyjednávání těchto podmínek, přesto si myslím, že tam je určitá šance,“ poznamenal v rozhovoru pro ČT24 viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada.

Gandalovič naplánoval už i termíny schůzek 

Gandalovič už také naplánoval, kdy bude o záměrech České republiky hovořit se svými protějšky z ostatních členských zemí unie. Schůzka o budoucí podobě zemědělské politiky by se měla uskutečnit na přelomu května a června v Brně.

Role předsednické země je obrovská při formování konsenzu. U zemědělské politiky je to obzvláště důležité, protože názory jednotlivých členů unie se často diametrálně liší.

Česká republika převezme předsednickou štafetu po Francii 1. ledna 2009. Z nováčků, kteří rozšířili řady členů Evropské unie v letech 2004 a 2007, bude po Slovinsku teprve druhou zemí, která se předsednického postu ujme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 mminutami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 15 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...