Hokynářský, nebo strategický přístup může Česko zvolit k návrhu rozpočtu Evropské unie na roky 2021 až 2027, řekl v pořadu Interview ČT24 europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Z hlediska struktury pak považuje návrh, který předložila Evropská komise, za dobrý.
Při jednáních o evropském rozpočtu nehájí vláda české národní zájmy, tvrdí Niedermayer
26 minut
Luděk Niedermayer v pořadu Interview ČT24
Hokynářský přístup spočívá ve snaze „zkusme z toho urvat peníze, které je možné, čím více jich získáme, tím to bude lepší,“ uvedl Niedermayer. Podle něho by se sice mělo Česko snažit získat férový díl, který mu náleží, ale spíše by mělo zvolit strategický přístup. Tedy že nejde o to, „jestli dostaneme o miliardu více nebo méně“, ale o to, abychom peníze opravdu efektivně využívali.
„S tím, jak naše země bohatne, je možná to následující sedmileté období poslední, kdy opravdu dostaneme stovky miliard korun na to, abychom zainvestovali do infrastruktury, abychom zlepšili fungování institucí, aby nám lépe fungoval sociální systém,“ řekl europoslanec.
Niedermayer zdůraznil také nutnost respektu k názoru těch, co rozpočet platí. „Financuje ho několik málo zemí velmi vysokými částkami. A není možné, aby ti, kteří z něho čerpají, volali po tom, ať je to co nejvíce. To znamená říkali těm ostatním, ať tam pošlou více svých peněz.“
Podle Niedermayera se musí najít nějaká rovnováha, protože na konci musí být rozpočet (finanční rámec) přijat jednomyslným souhlasem členských států EU.
Europoslanec má rovněž pocit, že některé pozice, které dnes při vyjednávání česká vláda zaujímá, nejsou českým národním zájmem, za který se vydávají. „Ale je to zájem úzkých skupin, třeba podnikatelů.“ V této souvislosti kritizoval snahy, aby se zvýšila možnost čerpání peněz velkými firmami. Za správné nepovažuje ani poskytování „opravdu velkých dotací velkým průmyslovým farmářům“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že podle něj stojí za debatu změna struktury výdajů Unie, kritizoval mimo jiné zvyšování objemu peněz pro financování evropských struktur. Naopak na tzv. kohezi neboli politiku soudržnosti má jít prostředků méně. V jejím rámci jsou přitom v EU financovány projekty, které slouží ke sblížení životní úrovně mezi chudšími a bohatšími státy a regiony. „Pro nás je koheze prioritní. Nechápeme, proč v novém finančním rámci je to jediná položka, která je snížená. Naopak potřebujeme, aby byla navýšena,“ řekl Babiš.
Peníze pro politiku soudržnosti by chtěl Babiš nalézt úsporami v jiných kapitolách víceletého finančního rámce. „Já tam kritizuji náklady evropských struktur, které se navyšují o 23 procent. Jsou tam některé položky, které si myslím, že jsou nové a nemusely by se navyšovat, ty tradiční jako koheze a zemědělství klesají a to je špatně,“ řekl.
Naopak Niedermayer hodnotí strukturu návrhu rozpočtu jako dobrou.
Proto bychom podle něj neměli chtít radikální změnu a rozpočet by měl být schválen co nejdříve. Když to bude trvat dlouho, zpozdí se využívání těchto peněz.
Z hlediska struktury je rozpočet (EU) dobrý, protože klesají tradiční kapitoly, jako je kohezní politika a zemědělská. Naopak jde výrazně více peněz na bezpečnost, na problémy spojené s migrací, na podporu mladých, na zvýšení konkurenceschopnosti.
Europoslanec hovořil například také o vyhlídkách evropské ekonomiky. Její růst začal koncem roku 2013 a po tak dlouhé konjuntuře očekává zpomalování. Brexit bez dohody a eskalace obchodní války s USA, respektive obchodní války po celém světě, pak považuje za dva rizikové faktory, které by mohly způsobit šok a problémy evropské ekonomice.
Zasáhlo by to pak i českou ekonomiku. Proto je podle Niedermayera nutné mít rezervy pro případ uskutečnění tohoto špatného scénáře.
O postupu britské premiérky Theresy Mayové v otázce brexitu řekl, že dělá všechno, aby omezila škody, a to i na úkor vlastní kredibility. „Ona sází vše na to, že nějakými, třeba málo elegantními cestami nakonec Británii před tím nejhorším uchrání,“ řekl Niedermayer.
