Mimořádné jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy svolal na 1. června premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Není spokojen s tempem a postupem prací jednotlivých resortů při přípravě na čerpání evropských peněz. V programovém období 2014–2020 má Česko k dispozici přibližně 650 miliard korun.
Na ministerské úrovni má proto rada řešit, jakými konkrétními kroky u každého z resortů urychlit přípravu. Čerpání peněz z EU by mělo být prioritou každého odpovědného člena vlády, uvedl premiér.
Důležité úkoly musí podle Sobotky splnit zejména ministerstvo financí. „Jedná se především o předložení novely rozpočtových pravidel, která bude definovat podmínky pro žadatele, kteří budou neúspěšní s žádostmi o dotace,“ řekl.
Dalším úkolem šéfa státní pokladny Andreje Babiše (ANO) má být rychlé dokončení auditu designace u jednotlivých operačních programů, aby mohl Brusel začít proplácet v novém období první peníze, dodal premiér. Ministerstvo má také definovat jasná pravidla pro finanční nástroje v rámci čerpání peněz z EU.
Za loňský rok ani koruna
Během loňska Česko nezískalo ani korunu. Momentálně je vypsáno přes 250 výzev za 313 miliard.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) si ale myslí, že by jich mohlo být více. „Abychom neopakovali chyby z minulých období, tak chceme, aby jednotlivé řídící orgány měly v letošním roce vyhlášeny výzvy až 70 procent celého operačního programu,“ uvedla.
Bývalý ministr pro místní rozvoj v Rusnokově vládě František Lukl v této souvislosti ovšem podotkl, že „tak složitý systém, který jsme si sami na sebe ušili, tak komplikovaný, neměla žádná jiná země Evropské unie. A pokud k tomu přičteme obrovskou byrokratickou zátěž a papírování, tak máme smrtelný koktejl, jehož následky dneska samozřejmě pociťujeme,“ řekl.
Doprava je králem
Nejvíce má v novém období získat doprava (viz tabulka). Jednotlivé resorty mají začít peníze čerpat do prázdnin.
Ty, které to nestihnout, o ně mohou přijít, naznačil premiér. „V polovině roku bych chtěl, aby vláda rozhodla eventuálně o přesunu finančních prostředků mezi jednotlivými operačními programy,“ uvedl. Jedním z kandidátů, který by mohl získat více peněz, je ministerstvo dopravy, ale musí o tom přesvědčit tvrdými fakty, dodal Sobotka.
Zpožděné ozeleňování
Na pozdní platby - konkrétně u dotací na ozeleňování - si teď stěžují zemědělci. Zhruba každý pátý čeká několik měsíců. Ministerstvo skluz přiznává - podle něj ho zavinil přechod na nový systém úhrad.
Například Jiří Blažek z Farmy Blažek se rozhodl svých 1200 hektarů půdy ozelenit a pěstovat na nich různé plodiny. Také on by měl dostat dotace - jenže i když právě v těchto dnech žádá už o peníze za letošní rok, ty loňské pořád nedorazily. Za jeden hektar dostanou zemědělci skoro dva tisíce korun, u Blažka to tak dělá zhruba dva miliony.
Podle ministerstva zemědělství už je ale o dotacích v „téměř“ všech případech rozhodnuto a peníze jsou tak „téměř“ na cestě. Chybí asi 20 procentům farmářů. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) k tomu uvedl, že ke zpoždění došlo ve všech státech Evropské unie, protože se protáhla kontrola. Na ozelenění zatím putovalo pět miliard korun. Schváleno bylo již 93 procent žádostí.
- Od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 Česká republika čerpala a čerpá evropské peníze ve třech programových obdobích.
- V prvním zkráceném do roku 2006 získala zhruba 80 miliard korun. Ve třetím období pro roky 2014–2020 je k dispozici zhruba 650 miliard korun.
