Změny „zimního“ času na letní se zavedly hlavně proto, aby firmy i domácnosti ušetřily za svícení. To už ale podle odborníků dnes neplatí a ekonomické důvody pro letní čas tak nejsou.
Přechodem na letní čas se už neušetří. Žárovky doma nevezmou tolik energie, co spotřebiče
Události: Přechodem na letní čas už se energie nešetří (zdroj: ČT24)
Před rokem 1989 se počítalo s tím, že díky změně času ušetří firmy a domácnosti zhruba čtyři desetiny procenta svých výdajů na elektřinu. Jenže dnes domácnosti vydají mnohem víc elektřiny na spotřebiče než na svícení a velké firmy v třísměnných provozech spotřebovávají elektřinu nepřetržitě.
Při změně na letní čas momentálně spotřeba elektřiny podle odborníků klesá o šest setin procenta. Celá republika tím ušetří dohromady 30 milionů korun, což odpovídá tisícině celého českého hospodářstvi. Kdyby platil celý rok, úspora by byla jedna desetina procenta.
Hodina svícení jedné žárovky dnes stojí zhruba osm haléřů. „Z hlediska úspory elektřiny na svícení se již řadu let nedaří prokázat žádný vliv změn. Pravděpodobně není žádný, protože struktura spotřeby elektřiny se mění v domácnostech, stoupá spíš počet elektrických spotřebičů, takže elektřina se spotřebovává jinak,“ uvedla mluvčí ČEZu Alice Horáková.
Úspora elektrické energie
Návrhy na změnu střídání času
Přechod na letní čas se nevyplatí ani firmám. Třeba svařované ocelové konstrukce nebo nádrže se vyrábí většinou v dvousměnném provozu, někdy jsou ale stroje zapnuté i dvacet hodin denně.
„My jako firma máme sjednaný jeden tarif, to znamená, že platíme stejně v noci, ve dne. A současně to není tím hlavním kritériem pro určování naší spotřeby elektrické energie,“ potvrdil ředitel firmy BAEST Machines & Structures František Kulovaný ml. V jeho firmě víc než světla spotřebují energie samotné technologie, jeden ze strojů například spotřebuje elektřinu za statisíce korun ročně.
V Česku se poprvé čas krátce střídal během obou válek. Natrvalo k tomu stát přistoupil v roce 1979. O tom, že by se střídání času zrušilo, se teď debatuje v české vládě i mezi zástupci zemí Evropské unie.
Střídání času: v modrých zemích se používá, ve žlutých bylo zrušeno a v červených se nepoužívalo nikdy