Přechod na formát DVB-T2 začne už ve středu

Nahrávám video

Pozemní televizní vysílání v současném standardu DVB-T se začne vypínat už za dva dny. Jako první se dotkne oblasti Prahy a středních Čech. O závěrečných detailech k přechodu na vysílačích Praha-Žižkov a Cukrák informovali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), ředitel České televize Petr Dvořák a ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan.

„Troufáme si tvrdit, že veřejnost je informována, my jsme společně s Českou televizí a Radiokomunikacemi tomu věnovali v posledních měsících mimořádnou pozornost, díky čemuž můžeme říct, že 93 procent populace ví, že se bude přecházet na vyšší a dokonalejší formát,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Dodal, že začátkem listopadu už 60 % domácností, kterých se přechod bezprostředně týká, bylo připraveno. „Ať už ve smyslu aktuálního televizoru, který DVB-T2 umožňuje, anebo už měli pořízený set-top-box,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.

„Principiálně je potřeba říct, že to je změna, která není vyvolána českým státem, českou vládou, je to evropské rozhodnutí, které ale je logické, protože se zjednodušeně řečeno uvolňují frekvence ve prospěch komfortního využívání mobilních telefonů a dat v nich,“ připomíná Havlíček. Díky novému formátu se totiž uvolní část vysílacího spektra pro chystané rychlé mobilní sítě, v tomto případě 5G.

Kapacity servisních firem, které pomáhají s přechodem na standard DVB-T2, jsou v těchto dnech v Praze a Středočeském kraji vytížené, uvedl ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan. Lidem, kteří potřebují s přechodem poradit, doporučuje jít na jejich stránky, najít si seznam proškolených firem, zavolat a zjistit si to.

Definitivní přechod na formát DVB-T2 začne 27. listopadu, kdy se odmlčí multiplex 1 s programy České televize na vysílačích Praha-Žižkov a Cukrák. Poté budou následovat i další oblasti a multiplexy („balíčky“ programů vysílaných na jednom kanále), dosavadní pozemní vysílání skonči k 29. červnu 2020. 

Televizní vysílání má za sebou v České republice více než 60 let historie, během nichž se diváci dočkali řady technických novinek. Některé téměř nezaznamenali, jiné – jako třeba zavedení barevného vysílání v 70. letech – jim přinesly mnohem lepší zážitek ze sledování. Poslední dekády se nesou ve znamení digitálního vysílání, na které před osmi lety museli přejít všichni, kdo přijímají televizi prostřednictvím pozemních vysílačů. A nyní přichází jeho druhá fáze.

A podobným způsobem jako před necelými deseti lety se budou muset s novým formátem televizního vysílání vypořádat také diváci. Pokud nepřejdou na satelitní nebo kabelový příjem, případně nezačnou využívat některou ze služeb IPTV (televize šířené po internetu), musí si pořídit nové zařízení. Může je to stát několik stokorun, pokud se rozhodnou pořídit si set-top-box a připojit jej ke stávající televizi, nebo tisíce či desetitisíce, pokud si koupí zcela nový přijímač.

Oboje se teď dobře prodává všem prodejcům. Například e-shop Alza eviduje nárůst prodaných televizí meziročně o 150 procent a prodeje set-top boxů stouply až jedenáctinásobně. „Z hlediska regionů v prodejích nejvíce rostly Praha a střední Čechy, v ostatních teprve hlavní vlnu očekáváme,“ potvrdila v minulých dnech trend mluvčí společnosti Patricie Šedivá. Za novou televizi tady teď v průměru zákazníci utratí 11 tisíc korun, za set-top box 750 korun.

V případě Datartu se v listopadu oproti předchozímu měsíci zvýšil prodej set top boxů o 82 procent a televizí o 30 procent. „S blížícím se termínem změny vysílání v Praze se od začátku listopadu zvýšil podíl zařízení prodaných v hlavním městě, a to z třetiny na polovinu ze všech prodaných zařízení v Česku,“ uvedla rovněž tisková mluvčí společnosti Eva Kočicová.

Nejčastěji si podle ní pořizují lidé set-top boxy v cenovém rozmezí od sedmi set do osmi set korun. „Zákazníci však vyhledávají i modely s dvěma tunery nebo s připojením na internet. Ty se pak pohybují v kategorii přes tisíc korun,“ dodal marketingový manažer společnosti Electroworld Tomáš Kovářík.

Už od loňského března si mohou diváci ČT naladit DVB-T2 na tzv. přechodové síti, která pokrývá 99,7 procenta území. K příjmu signálu potřebují buď televizor vybavený tunerem pro příjem DVB-T2, které jsou na trhu zhruba od roku 2015, nebo set top box. Všechny vhodné přijímače by měly být otestované Českými Radiokomunikacemi a vybavené etiketou „DVB-T2 ověřeno“.

Koneční zákazníci přitom nejsou jediní, kdo mají s přechodem na nový vysílací formát výdaje. České Radiokomunikace a firma Digital Broadcasting musely investovat do úprav svých vysílačů, během přechodové fáze, která začala předloni, navíc televize platily za dva způsoby pozemního šíření signálu, tedy prostřednictvím DVB-T i nastupujícího DVB-T2. Přechod na nový vysílací formát je přitom tentokrát o něco rychlejší než před lety, když se opouštělo analogové pozemní vysílání.

Česká televize v příštím roce na přechod na nový standard vysílání DVB-T2 vynaloží 460 milionů korun, což je zhruba o 94 milionů víc než letos, uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Celkové náklady na přechod na vysílání DVB-T2 se v České televizi podle Dvořáka pohybují kolem 1,3 miliardy korun. Částka zahrnuje jak investice do techniky, tak i provozní náklady nebo náklady na informační kampaň.

Přechod na DVB-T2 přitom z pohledu běžného diváka není tak velkou změnou, jakou bylo zavedení prvního formátu digitálního pozemního vysílání. Prakticky ve stejné formě zůstane programový průvodce i propojení televizního vysílání s obsahem šířeným po internetu (HbbTV), podle všeho by měly stačit i dosavadní antény.

Diváci se sice mohou těšit na kvalitnější obraz, protože DVB-T2 je lépe uzpůsoben pro vysoké rozlišení, není ale jasné, jestli této možnosti využijí všechny televize.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 18 hhodinami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
včera v 07:20

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
2. 7. 2026

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled