Přechod na formát DVB-T2 začne už ve středu

Nahrávám video

Pozemní televizní vysílání v současném standardu DVB-T se začne vypínat už za dva dny. Jako první se dotkne oblasti Prahy a středních Čech. O závěrečných detailech k přechodu na vysílačích Praha-Žižkov a Cukrák informovali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), ředitel České televize Petr Dvořák a ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan.

„Troufáme si tvrdit, že veřejnost je informována, my jsme společně s Českou televizí a Radiokomunikacemi tomu věnovali v posledních měsících mimořádnou pozornost, díky čemuž můžeme říct, že 93 procent populace ví, že se bude přecházet na vyšší a dokonalejší formát,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Dodal, že začátkem listopadu už 60 % domácností, kterých se přechod bezprostředně týká, bylo připraveno. „Ať už ve smyslu aktuálního televizoru, který DVB-T2 umožňuje, anebo už měli pořízený set-top-box,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.

„Principiálně je potřeba říct, že to je změna, která není vyvolána českým státem, českou vládou, je to evropské rozhodnutí, které ale je logické, protože se zjednodušeně řečeno uvolňují frekvence ve prospěch komfortního využívání mobilních telefonů a dat v nich,“ připomíná Havlíček. Díky novému formátu se totiž uvolní část vysílacího spektra pro chystané rychlé mobilní sítě, v tomto případě 5G.

Kapacity servisních firem, které pomáhají s přechodem na standard DVB-T2, jsou v těchto dnech v Praze a Středočeském kraji vytížené, uvedl ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan. Lidem, kteří potřebují s přechodem poradit, doporučuje jít na jejich stránky, najít si seznam proškolených firem, zavolat a zjistit si to.

Definitivní přechod na formát DVB-T2 začne 27. listopadu, kdy se odmlčí multiplex 1 s programy České televize na vysílačích Praha-Žižkov a Cukrák. Poté budou následovat i další oblasti a multiplexy („balíčky“ programů vysílaných na jednom kanále), dosavadní pozemní vysílání skonči k 29. červnu 2020. 

Televizní vysílání má za sebou v České republice více než 60 let historie, během nichž se diváci dočkali řady technických novinek. Některé téměř nezaznamenali, jiné – jako třeba zavedení barevného vysílání v 70. letech – jim přinesly mnohem lepší zážitek ze sledování. Poslední dekády se nesou ve znamení digitálního vysílání, na které před osmi lety museli přejít všichni, kdo přijímají televizi prostřednictvím pozemních vysílačů. A nyní přichází jeho druhá fáze.

A podobným způsobem jako před necelými deseti lety se budou muset s novým formátem televizního vysílání vypořádat také diváci. Pokud nepřejdou na satelitní nebo kabelový příjem, případně nezačnou využívat některou ze služeb IPTV (televize šířené po internetu), musí si pořídit nové zařízení. Může je to stát několik stokorun, pokud se rozhodnou pořídit si set-top-box a připojit jej ke stávající televizi, nebo tisíce či desetitisíce, pokud si koupí zcela nový přijímač.

Oboje se teď dobře prodává všem prodejcům. Například e-shop Alza eviduje nárůst prodaných televizí meziročně o 150 procent a prodeje set-top boxů stouply až jedenáctinásobně. „Z hlediska regionů v prodejích nejvíce rostly Praha a střední Čechy, v ostatních teprve hlavní vlnu očekáváme,“ potvrdila v minulých dnech trend mluvčí společnosti Patricie Šedivá. Za novou televizi tady teď v průměru zákazníci utratí 11 tisíc korun, za set-top box 750 korun.

V případě Datartu se v listopadu oproti předchozímu měsíci zvýšil prodej set top boxů o 82 procent a televizí o 30 procent. „S blížícím se termínem změny vysílání v Praze se od začátku listopadu zvýšil podíl zařízení prodaných v hlavním městě, a to z třetiny na polovinu ze všech prodaných zařízení v Česku,“ uvedla rovněž tisková mluvčí společnosti Eva Kočicová.

Nejčastěji si podle ní pořizují lidé set-top boxy v cenovém rozmezí od sedmi set do osmi set korun. „Zákazníci však vyhledávají i modely s dvěma tunery nebo s připojením na internet. Ty se pak pohybují v kategorii přes tisíc korun,“ dodal marketingový manažer společnosti Electroworld Tomáš Kovářík.

Už od loňského března si mohou diváci ČT naladit DVB-T2 na tzv. přechodové síti, která pokrývá 99,7 procenta území. K příjmu signálu potřebují buď televizor vybavený tunerem pro příjem DVB-T2, které jsou na trhu zhruba od roku 2015, nebo set top box. Všechny vhodné přijímače by měly být otestované Českými Radiokomunikacemi a vybavené etiketou „DVB-T2 ověřeno“.

Koneční zákazníci přitom nejsou jediní, kdo mají s přechodem na nový vysílací formát výdaje. České Radiokomunikace a firma Digital Broadcasting musely investovat do úprav svých vysílačů, během přechodové fáze, která začala předloni, navíc televize platily za dva způsoby pozemního šíření signálu, tedy prostřednictvím DVB-T i nastupujícího DVB-T2. Přechod na nový vysílací formát je přitom tentokrát o něco rychlejší než před lety, když se opouštělo analogové pozemní vysílání.

Česká televize v příštím roce na přechod na nový standard vysílání DVB-T2 vynaloží 460 milionů korun, což je zhruba o 94 milionů víc než letos, uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Celkové náklady na přechod na vysílání DVB-T2 se v České televizi podle Dvořáka pohybují kolem 1,3 miliardy korun. Částka zahrnuje jak investice do techniky, tak i provozní náklady nebo náklady na informační kampaň.

Přechod na DVB-T2 přitom z pohledu běžného diváka není tak velkou změnou, jakou bylo zavedení prvního formátu digitálního pozemního vysílání. Prakticky ve stejné formě zůstane programový průvodce i propojení televizního vysílání s obsahem šířeným po internetu (HbbTV), podle všeho by měly stačit i dosavadní antény.

Diváci se sice mohou těšit na kvalitnější obraz, protože DVB-T2 je lépe uzpůsoben pro vysoké rozlišení, není ale jasné, jestli této možnosti využijí všechny televize.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 12 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.