Praha - Ministerstvo financí požaduje po pražském magistrátu zaplacení daně z přidané hodnoty z provozování zón placeného stání. V případě, že se městu nepodaří úřad přesvědčit o tom, že je placené parkování výkonem veřejné správy, bude muset státu zaplatit na nepřiznané dani a na úrocích z prodlení téměř 19 milionů korun.
Magistrát tvrdí, že poplatky vybrané za parkování nepodléhají povinnosti platit DPH. Zóny placeného stání prý realizuje na základě zákona o pozemních komunikacích. Ten rozlišuje tři možné činnosti - stání nejvýše 24 hodin, čemuž v Praze odpovídají parkovací automaty, parkování podnikatelů, kteří mají sídlo v příslušné části obce, a stání obyvatel s trvalým pobytem.
„Ministerstvo v tom dělá rozdíl. Říká, že když je to na dobu určitou, tak to je veřejná správa, když je to na základě karet, tak už je to činnost ekonomická,“ vysvětlila ředitelka magistrátního odboru daní, poplatků a cen Jaroslava Stachová. Z ekonomické činnosti musí povinný subjekt odvést DPH.
Radnice hlavního města považuje podle Stachové vybírání poplatků za parkování za běžnou organizaci dopravy v obci, nikoliv za cíleně ekonomickou aktivitu. Tomuto názoru odpovídalo i původní stanovisko ministerstva financí z roku 2004. V prosinci 2007 ale názor změnilo.
Pokud se magistrátu nepodaří přesvědčit úředníky ministerstva financí o tom, že provozování parkovacích zón nepodléhá dani z přidané hodnoty, bude muset kromě dlužné daně ve výši zhruba 18 milionů korun zaplatit i úroky z prodlení, které v současnosti činí asi 900 tisíc korun.
První modré zóny začaly v Praze 1 na levém břehu Vltavy a v Praze 2 fungovat loni v listopadu. V únoru se připojila Praha 3, v březnu zahájila provoz zón v Praze 7. Pražané už za karty, které je opravňují k parkování v zónách placeného stání, utratili desítky milionů korun, na úřadech zakoupili dohromady přes 41 tisíc karet.
