Praha nebude vymáhat pokuty za projekt Opencard

Praha – Magistrát hlavního města Prahy nebude po firmě Haguess vymáhat sankce za nedodržení smluvních termínů v případě spouštění systému multifunkčních karet Opencard. Podle nezávislých právních posudků, které si nechal magistrát zpracovat, totiž k žádnému porušení smlouvy nedošlo. To si ovšem nemyslí sdružení Oživení, které na nedodržování termínů upozornilo. Haguess se s dohodnutými dodávkami podle něj opozdil o 229 dnů a Praha za to údajně měla vymáhat pokuty ve výši 224 milionů korun.

Oživení tvrdilo, že Haguess nedodržel termíny při realizaci Servisního kartového centra pro projekt Opencard. Za každý den, kdy byla firma v prodlení, měla magistrátu zaplatit jedno procento z celkové hodnoty zakázky, tedy zhruba 981 tisíc korun. Praha ale tyto peníze nikdy nevymáhala a vymáhat nebude. Haguess prý smlouvu nikdy neporušil.

„Mám zatím k dispozici draft prvního právního stanoviska a nechal jsem si vypracovat ještě oponentní, které zatím říká, že nedošlo k porušení termínů, které byly smlouvou dány. Termíny byly skutečně plněny tak, jak smlouva umožňovala, tudíž není možno vymáhat smluvní pokuty,“ řekl ČT24 ředitel magistrátu Martin Trnka. Pokud mělo dojí k prodlení, realizátor projektu to městu ústně oznámil.

Nahrávám video

Co s hybridními kartami?

Kontrolní výbor, na kterém se dnes o Opencard diskutovalo, se navíc zabýval otázkou, co se zbylými hybridními kartami. Ty se vydávali v počátcích projektu, obsahovaly kontaktní i bezkontaktní čip, a byly tak náchylné ke zneužití. Karet si město objednalo 50 tisíc, k uživatelům se dostalo ale jen asi 10 tisíc z nich. Pak se od této technologie upustilo. Zbytek hybridních karet za zhruba 18 milionů korun nyní leží ve skladu.

„Hledáme pro ně využití, buď z hlediska odboru sociální péče, a potom jednáme ještě se školami,“ popsal možné varianty využití přebytečných karet ředitel magistrátního odboru informatiky Ladislav Kočí.

Opencard zůstává v hledáčku policie

Karta Opencard funguje jako tramvajenka, průkazka do knihovny a je možné s ní platit parkovné. Původně se však počítalo také s tím, že bude mít celou řadu funkcí, například ji bude možné využít i jako elektronickou peněženku. Loni v listopadu nezávislý audit naznačil, že řada finančních prostředků byla při realizaci projektu vynaložena neúčelně a že selhala kontrola projektu. Výsledkem bylo, že náklady na vydání jedné plastové kartičky s čipem přesáhly 2 tisíce korun. Do městské kasy přitom projekt slibované zisky nepřinesl.

Kvůli nezdaru Opencard padlo už i trestní oznámení na neznámého pachatele. Loni v prosinci ho podala opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková (nezávislá), podle které mělo údajně dojít k porušení hned několika zákonů, například zákona o veřejných zakázkách. Policie případ zatím šetří. Zabývá se rovněž 25milionovou dotací, kterou v roce 2006 dostal realizátor projektu – firma Haguess – od tehdejšího ministerstva informatiky. Dřív než po podzimních komunálních volbách ale vyšetřování zřejmě neskončí.

Martin Trnka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 22 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.