Brusel - Oproti předchozímu čtvrtletí klesl hospodářský produkt eurozóny od dubna do června o 0,2 procenta. Eurostat tak dnes potvrdil chmurné prognózy o hrubém domácím produktu. Ekonomika celé evropské sedmadvacítky mezitím sice navzdory očekáváním mezičtvrtletně nepoklesla, ale její růst se zcela zastavil. Evropě se tak v současnosti vede hůře než USA, ještě hůře je na tom však Japonsko.
Ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie si meziročně sice udržely mírný růst, v mezičtvrtletním srovnání byla však situace mnohem horší. Hospodářství eurozóny ve druhém čtvrtletí letošního roku kleslo o 0,2 procenta, potvrdily se tak obavy, že ekonomiku těžce zasáhne finanční krize.
Nejrychleji rostoucím hospodářstvím v unii je dále Slovensko, jehož HDP
vzrostl od dubna do konce června o téměř dvě procenta ve srovnání s
předchozím čtvrtletím. Náš východní soused tak zatím přispívá k rozdílu ve výsledcích mezi eurozónou a EU, již od prvního čtvrtletí příštího roku se slovenské statistiky budou počítat i do eurozóny.
Zpomalení postihlo celou řadu sektorů evropského hospodářství. Výdaje
domácností mezičtvrtletně poklesly o 0,2 procenta v eurozóně a o 0,1
procenta v celé EU. Investice mezičtvrtletně klesly dokonce o jedno
procento v eurozóně i v evropské sedmadvacítce. Vývoz mezičtvrtletně klesl o 0,2 procenta v eurozóně a o 0,3 procenta v EU. O zhruba půl procenta se propadl i dovoz.
Hospodářství EU si ve druhém čtvrtletí vedlo statisticky hůře než ekonomika Spojených států, kde HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,7 procenta. Nepříznivě pro EU vyznívá i srovnání meziročního růstu, protože ve Spojených státech činil 2,1 procenta, zatímco v EU pouze 1,7 procenta. Hůře než Evropa si naopak vede Japonsko, jehož ekonomika se od dubna do června propadla o 0,7 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím.
