Praha - Z webu Potravinynapranýři.cz se stal za půl roku fenomén. Nekvalitní potraviny si na něm prohlédlo už 1,5 milionu lidí. Celkem se na webu objevilo přes 760 nejakostních, falšovaných nebo nebezpečných výrobků. Právě těch byla přitom víc jak polovina. Nejčastěji byly potíže zjištěny u alkoholu, masných a mléčných produktů. Nejvíce nevyhovujících výrobků lidé koupili v prodejnách Tesco, Kaufland a Ahold. Podle potravinářské inspekce je web evropským unikátem. Potravinářům se ale nezamlouvá – u výrobků se totiž zveřejňuje jak jméno výrobce, tak i obchodníka.
Potravinový web - nadšení i kritika
Portál Potravinynapranýři.cz funguje už půl roku. Na webu jsou sice prohřešky, které už obchodníci museli z regálu stáhnout, i tak jsou na ně ale lidé zvědaví. „Míra zájmu veřejnosti nás v pozitivním slova smyslu šokovala. Třináct tisíc spotřebitelů si dokonce objednalo pravidlelné zasílaní novinek z webu na svůj soukromý e-mail,“ poznamenal mluvčí potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Kvalita potravin je totiž téma, které zajímá snad každého. „Snaží se docílit toho, aby mohli kupovat párky, ve kterých nejsou rozemleté zbytky, ale jsou to skutečné potraviny. Chceme skutečné jídlo,“ řekla foodkritička Petra Pospěchová.
Někteří lidé dokonce na nedostatky v obchodech upozorňují i šéfkuchaře. Třeba Zdeněk Marcín už obdržel čokoládu bez kakaa a nepoživatelné pomazánky. „Je dobře, že alespoň takovéhle věci, takovéto portály se začínají vytvářet. Zákazník najednou může zjišťovat, co je kvalitní a co nekvalitní. Je to o tom, že my se teprve učíme číst etikety,“ míní tento šéfkuchař z Prakulu.
Projekt Potravinynapranýři.cz tak ne náhodou zvítězil také v listopadu loňského roku v kategorii Veřejně prospěšná služba ceny českého internetu Křišťálová lupa 2012. Hlasování se ve všech kategoriích sedmého ročníku ankety zúčastnilo přes 87 tisíc respondentů. „Jsem rád, že se podařilo prokázat, že i internetový projekt státní správy může být veřejností vnímán jako užitečný, progresivní a oblíbený. Všem hlasujícím i návštěvníkům webu děkujeme, váš zájem považujeme za ocenění naší práce, kterého si velmi vážíme,“ řekl k ocenění na slavnostním večeru ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI Jindřich Pokora, jeden z autorů projektu.
Internetové stránky ale v minulosti kritizovali potravináři, kterým se nelíbilo, že je u jednotlivých prohřešků na webu uváděno jak jméno výrobce, tak obchodníka, a to i v případech, kdy je vina jednoznačně na obchodníkovi, jako jsou třeba přelepování data spotřeby či špatné skladování potravin. Za výrobky přitom od převzetí od dodavatele zodpovídá prodejce. Na webu prý chybí také údaje o vývoji případu, například to, zda byla po odhalení závady vůbec zjednána náprava.
Výrobci jsou připraveni nést zodpovědnost za případy, kdy je vina jednoznačně na jejich straně a je například prokázán obsah nedeklarovaných složek ve výrobku, zdůraznil Toman. V případě, že za pochybení může obchodník, může uvádění jména výrobce bez podrobnějšího vysvětlení, kdo klamání způsobil, výrazně potravinářskou firmu poškodit. „To je to, co nám vadí, že není definován jednoznačně viník,“ varoval prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.
Nejvíc problémových potravin bylo z Česka, následuje Polsko
Z databáze nyní vyplývá, že 55 procent nevyhovujících potravin bylo tuzemského původu. Z Polska, o němž zejména tuzemští potravináři dlouhodobě mluví jako o významném původci nekvalitních výrobků, pocházelo osm procent prohřešků, ze Slovenska necelá tři procenta. Zhruba dvě procenta špatných produktů byla z Číny. Například ze sousedního Německa, které je také významným vývozcem potravin do ČR, byly jen čtyři výrobky.
„V čase metanolové aféry asi nepřekvapí, že velkou část nebezpečných potravin představují lihoviny. Sice ne tak bezprostředně ohrožující život, zato v ohromujícím množství, byly nálezy nebezpečných potravin ze skupiny masné výrobky,“ uvedla šéfredaktorka serveru Vitalia Lenka Krbcová.
Web Potravinynapranýři.cz spustily v červenci ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Výrobci a prodejci se totiž podle MZe pod tlakem konkurenčního boje a ve snaze o udržení marží uchylují k nabízení nejakostních, falšovaných i nebezpečných potravin. Nejčastěji inspektoři odhalují potraviny s nepřiznanými levnými náhražkami a také klamání při označování výrobků v prodejně. Web svým návštěvníkům umožňuje vyhledat informaci o nevyhovujícím výrobku podle jeho názvu, druhu, prodejce, země původu a distributora.
Plesnivé salámy a sýry, brouci v rýži nebo víno ředěné vodou lidi znechutili. Více než polovina nálezů byla zdraví nebezpečná. Velké riziko představují třeba plísně. „Při opakované konzumaci takové potraviny velmi riskujeme možnost trvalých zažívacích problémů případně až vzniku nádorového onemocnění,“ řekla nutriční terapeutka Tamara Starnovská.
Jak vypadají kontroly prováděné inspektory SZPI?
Inspektoři se zaměřují hlavně na kvalitu ingrediencí, teplotu ve skladovacích prostorech a chuť. Tuto profesi ale nemůže dělat kdokoli. Kontroloři potravinářské inspekce musejí projít přijímacími testy. „Inspektor dostává základní chutě, aby je dokázal poznat, a tím se popřípadě může odhalit i nějaká vada u inspektora,“ podotkl jeden z inspektorů Jiří Orner.
V případě zjištěných nedostatků inspektoři odeberou vzorky, které jsou analyzovány v laboratoři. Třeba do brněnské laboratoře dorazí denně skoro stovka vzorků z běžných kontrol i z případů, kdy inspektory do výroby nebo prodeje pošlou sami spotřebitelé. Další vzorky testují laboratoře v Praze nebo externí soukromé firmy.
Na webu jsou závadné potraviny rozděleny do třech kategorií:
Tou první jsou potraviny nejakostní: zdraví nijak neškodí, jde spíše o nedostatky v chuti nebo vzhledu. Příkladem je třeba špatně zmrazená a znovu rozmrazená zelenina.
Další kategorií je falšovaní: často to je špatné informování o složení výrobku na jeho obalu. Někdy jsou tam udávány i látky, které výrobek ani neobsahuje - snahou je zákazníka ošidit. Příkladem jsou třeba jablka v borůvkovém džemu.
Nejzávažnější problém jsou potraviny nebezpečné: sem patří nejen závadné lihoviny z metanolové aféry, ale například i plesnivé výrobky, které mohou způsobit závažné zdravotní problémy.
Kvalita potravin je oblíbené téma i v zahraničí. Třeba v Americe na speciální web nejhorších jídel přidávají fotky sami uživatelé. Jsou tu i případy z restaurací a rychlého občerstvení.
