Potravináři požadují kontrolu veškerého dováženého masa a vajec, protože dozorové orgány v některých evropských státech nefungují. Uvedl to prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád závadnost v evropských kontrolách připustil, plošné kontroly v ČR ale nejsou podle něj možné. Kontrolováno je maximálně 15 procent dovážených potravin.
„V rámci Evropské unie je to nastaveno tak, že kompetentní orgány mají kontrolovat domácí produkci i produkci, které odchází ze státu, a garantovat, že potraviny jsou nezávadné a kvalitní. Bohužel se tomu tak neděje, ne všude funguje veterinární dozor tak, jak by měl,“ řekl šéf veterinářů.
Čeští veterináři se snaží kontrolovat dovozy více, plošné kontroly ale nejsou možné, řekl Semerád. Kvůli rychlému obratu zboží není možné zkontrolovat více než 15 procent dovážených potravin. Pro neustálou kontrolu by musela mít veterinární správa až desetkrát tolik zaměstnanců, uvedl.
Zase to Polsko
Semerád zmínil Polsko, kde veterinární správa prochází restrukturalizací a lidé se tam podle něj více starají o svoje posty, než o kontrolu. Podle Tomana by mohla česká vláda rozhodnout o zákazu dovozů polského zboží do té doby, než tamní veterináři projdou znovu certifikací.
Toman si postěžoval, že české zboží je kontrolované více než dovozové. „Občas se ptám, jestli by nebylo pro výrobce lepší otevřít si firmu v Polsku,“ řekl.
Agrární komora: Kontrolu zvýšit jde
Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek se domnívá, že plošné kontroly možné jsou. Pro ČT řekl, že celní správa působí po celé republice. Pokud by k celníkům do jejich automobilů přisedli i veterináři a policisté, „tak by nebyl problém v celé republice kdykoliv kohokoliv zastavit“. To by podle něj sice nevedlo ke stoprocentní kontrole, ale ke kontrole až 40 procent určitě a „věděli bychom, co na náš trh jde“.
Řekl, že pokud nyní zkontrolujeme jedno, dvě, tři procenta zboží, „tak se nedá říct, že by měla kontrola odhalit všechno, co odhalit má“.
Jandejsek zdůraznil, že kontroly u českých producentů jsou dostatečné, několikanásobné v průběhu celé výroby. „Kdežto u těch zahraničních vlastně spoléháme na to, zda to zkontrolují v Německu, Nizozemí, kam přijde zboží z třetích zemí,“ řekl. Připomněl i nedávnou aféru s brazilským masem, které obsahovalo bakterie salmonely. Mělo být zkontrolované a v pořádku, ale nebylo. „Přece nejsme v Unii proto, abychom konzumovali něco, co není v pořádku,“ podotkl Jandejsek.
Za další výrazný problém považuje, že se do Česka dováží zejména vejce a drůbeží maso v cenách pod výrobními náklady, tedy za tzv. dumpingové či predátorské ceny.
„Nižší ceny (dováženého zboží) nejsou dány náklady, ty máme nižší než ostatní země, ale problém je, že jsou dotované národními dotacemi, které my nemůžeme poskytovat. To by náš rozpočet neutáhl,“ řekl.
Dokumentoval to na vejcích. V Česku se jich produkuje zhruba 60 procent spotřeby, zbytek se dováží. Bylo by možné produkovat více, kdyby neexistoval problém dumpingových cen. Ceny zahraničních vajec se tak podle něho pohybují od 85 haléřů do 1,20 za kus, zatímco náklady v Česku jsou zhruba od 1,60 Kč do 1,80 Kč. Producenti je pak nabízejí za 1,90 až 2 koruny obchodům, které je podle Jandejska prodávají za 3,50 koruny, tedy s neúměrně vysokou marží „za prodej přes pult“.
