Potravináři žádají plošnou kontrolu masa a vajec z dovozu. Veterináři to mají za nemožné

8 minut
Prezident Agrární komory o kontrolách a dumpingových cenách
Zdroj: ČT24

Potravináři požadují kontrolu veškerého dováženého masa a vajec, protože dozorové orgány v některých evropských státech nefungují. Uvedl to prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád závadnost v evropských kontrolách připustil, plošné kontroly v ČR ale nejsou podle něj možné. Kontrolováno je maximálně 15 procent dovážených potravin.

„V rámci Evropské unie je to nastaveno tak, že kompetentní orgány mají kontrolovat domácí produkci i produkci, které odchází ze státu, a garantovat, že potraviny jsou nezávadné a kvalitní. Bohužel se tomu tak neděje, ne všude funguje veterinární dozor tak, jak by měl,“ řekl šéf veterinářů.

Čeští veterináři se snaží kontrolovat dovozy více, plošné kontroly ale nejsou možné, řekl Semerád. Kvůli rychlému obratu zboží není možné zkontrolovat více než 15 procent dovážených potravin. Pro neustálou kontrolu by musela mít veterinární správa až desetkrát tolik zaměstnanců, uvedl.

Zase to Polsko

Semerád zmínil Polsko, kde veterinární správa prochází restrukturalizací a lidé se tam podle něj více starají o svoje posty, než o kontrolu. Podle Tomana by mohla česká vláda rozhodnout o zákazu dovozů polského zboží do té doby, než tamní veterináři projdou znovu certifikací.

Toman si postěžoval, že české zboží je kontrolované více než dovozové. „Občas se ptám, jestli by nebylo pro výrobce lepší otevřít si firmu v Polsku,“ řekl.

Agrární komora: Kontrolu zvýšit jde

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek se domnívá, že plošné kontroly možné jsou. Pro ČT řekl, že celní správa působí po celé republice. Pokud by k celníkům do jejich automobilů přisedli i veterináři a policisté, „tak by nebyl problém v celé republice kdykoliv kohokoliv zastavit“. To by podle něj sice nevedlo ke stoprocentní kontrole, ale ke kontrole až 40 procent určitě a „věděli bychom, co na náš trh jde“.  

Řekl, že pokud nyní zkontrolujeme jedno, dvě, tři procenta zboží, „tak se nedá říct, že by měla kontrola odhalit všechno, co odhalit má“. 

Jandejsek zdůraznil, že kontroly u českých producentů jsou dostatečné, několikanásobné v průběhu celé výroby. „Kdežto u těch zahraničních vlastně spoléháme na to, zda to zkontrolují v Německu, Nizozemí, kam přijde zboží z třetích zemí,“ řekl. Připomněl i nedávnou aféru s brazilským masem, které obsahovalo bakterie salmonely. Mělo být zkontrolované a v pořádku, ale nebylo. „Přece nejsme v Unii proto, abychom konzumovali něco, co není v pořádku,“ podotkl Jandejsek. 

Za další výrazný problém považuje, že se do Česka dováží zejména vejce a drůbeží maso v cenách pod výrobními náklady, tedy za tzv. dumpingové či predátorské ceny. 

„Nižší ceny (dováženého zboží) nejsou dány náklady, ty máme nižší než ostatní země, ale problém je, že jsou dotované národními dotacemi, které my nemůžeme poskytovat. To by náš rozpočet neutáhl,“ řekl. 

2 minuty
UDÁLOSTI: Značení vajec
Zdroj: ČT24

Dokumentoval to na vejcích. V Česku se jich produkuje zhruba 60 procent spotřeby, zbytek se dováží. Bylo by možné produkovat více, kdyby neexistoval problém dumpingových cen. Ceny zahraničních vajec se tak podle něho pohybují od 85 haléřů do 1,20 za kus, zatímco náklady v Česku jsou zhruba od 1,60 Kč do 1,80 Kč. Producenti je pak nabízejí za 1,90 až 2 koruny obchodům, které je podle Jandejska prodávají za 3,50 koruny, tedy s neúměrně vysokou marží „za prodej přes pult“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 7 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
před 20 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025
Načítání...