Poslanci podpořili přiškrcení stavebního spoření, čeká je ale další kolo

Praha - I když Poslanecká sněmovna dala dnes v prvním čtení zelenou vládnímu návrhu na škrty v oblasti stavebního spoření, bude o něm jednat ještě jednou.  Vláda totiž návrhy na omezení podpory stavebního spoření a změn u daní z příjmů stáhla ze sněmovny. Předloží je znova v režimu legislativní nouze. I přesto však dnes poslanci schválili, že například státní podpora připsaná v příštím roce za letošní rok se má zdaňovat sazbou 50 procent. Navíc samotný příspěvek státu má klesnout ze současných 15 procent na deset procent, a to v maximální částce 2 000 korun ročně.

Vláda se shodla, že čtyři zákony snižující rozpočtové výdaje, včetně škrtů v oblasti stavebního spoření, projedná ve stavu legislativní nouze. O jeho vyhlášení od 1. do 5. listopadu požádá předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Kabinet na mimořádné schůzi také rozhodl, že předlohy z řádného projednávání ve sněmovně stáhne. K tomuto postupu vláda sáhla proto, aby normy mohly platit od počátku příštího roku, protože jejich přijetí předpokládá návrh státního rozpočtu.

Podle vlády přinese snížení příspěvku citelné ulehčení státní pokladně. Stát v roce 2012 vyplatí na státní podpoře místo plánovaných 11,4 miliardy korun 6,5 miliardy korun. Nově by také mělo platit, že úroky z vkladů na stavebním spoření, už nebudou osvobozeny od daně, a to včetně bonusových úroků.

Nahrávám video
Rozhovor s Petrem Holubem
Zdroj: ČT24

Petr Holub, redaktor Aktuálně.cz:

„Můžeme být přítelem či nepřítelem stavebního spoření, ale pořád je to jen několik promile v rámci rozpočtu.“

Projednávání doprovázely slovní střety mezi vládou a opozicí. Například sociální demokraté již dříve ohlásili, že snížení státní podpory je protiústavní, a pokud ho parlament schválí, podají proti němu ústavní stížnost. Návrh dnes proto vyvolal kritiku úřadujícího šéfa sociálních demokratů Bohuslava Sobotky i jeho stranických kolegů.

Sobotka: Vláda ušetřené miliardy korun ukradne občanům

Podle Sobotky ušetřené miliardy korun vláda ve skutečnosti tímto svévolným opatřením ukradne občanům. Vláda tak podle něj pošlapává legitimní práva občanů: „Zásah ve veřejném zájmu má své limity a tato vláda nemůže dělat, co se jí zlíbí.“

Ovšem vláda v důvodové zprávě ujišťuje, že zákon je v souladu s ústavou. Zároveň ale připouští, že zákon mění podmínky i pro střadatele, kteří uzavřeli smlouvu před nabytím jeho účinnosti. Jde však o nepravou retroaktivitu, která je v demokratickém státě přípustná. Nové podmínky začnou být účinné až poté, co zákon nabyde účinnosti. To je plánováno k 1. lednu příštího roku.

Vláda předložila poslancům návrh tak, aby ho mohli schválit ve zrychleném projednávání již dnes. To ale opoziční ČSSD vetovala, jak jí umožňuje sněmovní jednací řád. Spolu s komunisty také vetovala návrh na zkrácení lhůty k projednání na 15 dní.

Naopak šéf resortu financí Miroslav Kalousek (TOP 09) návrh hájil tím, že stát nezdaňuje peníze, které si někdo vydělal. Naopak zatěžuje daní příspěvek, který dává stát. Zdůraznil, že základním impulzem ke změně je úspora peněz v rozpočtu, přičemž státní podpora ročně stojí 12 až 15 miliard korun. „Což, prosím pěkně, není malý peníz,“ podotkl ministr.

Návrh zákona měnící podmínky stavebního spoření je jednou z úsporných legislativních změn, které vláda předložila sněmovně. K dalším patří například změny v zákoně o daních z příjmů nebo balíček škrtů v sociální oblasti.

Reakce stavebních spořitelen

Vedoucí analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl předpokládá, že chystané kroky utlumí celý systém stavebního spoření: „Stavební spořitelny budou muset podle našeho očekávání významně omezit poskytování překlenovacích úvěrů. Nebudou tak již moci konkurovat svými překlenovacími úvěry s nulovou akontací hypotečním úvěrům. Na realitní trh by toto rozhodnutí nemělo mít významný dopad, nákupy nemovitostí mohou zafinancovat banky.“

„Dokud je návrh na politickém kolbišti, nevidíme důvod jej komentovat. Je to politická záležitost a my nejsme politická organizace.“ prohlásil tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý. Již dříve ale uvedl, že omezení stavebního spoření může do budoucna snížit schopnost stavebních spořitelen poskytovat úvěry na bydlení v takových počtech či objemech jako dnes. Rovněž řekl, že tímto krokem byl lidem vyslán signál, že i když by si mohli myslet, že mají nějaké jistoty, stejně je nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
před 26 mminutami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 11 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...