Poslanci podpořili přiškrcení stavebního spoření, čeká je ale další kolo

Praha - I když Poslanecká sněmovna dala dnes v prvním čtení zelenou vládnímu návrhu na škrty v oblasti stavebního spoření, bude o něm jednat ještě jednou.  Vláda totiž návrhy na omezení podpory stavebního spoření a změn u daní z příjmů stáhla ze sněmovny. Předloží je znova v režimu legislativní nouze. I přesto však dnes poslanci schválili, že například státní podpora připsaná v příštím roce za letošní rok se má zdaňovat sazbou 50 procent. Navíc samotný příspěvek státu má klesnout ze současných 15 procent na deset procent, a to v maximální částce 2 000 korun ročně.

Vláda se shodla, že čtyři zákony snižující rozpočtové výdaje, včetně škrtů v oblasti stavebního spoření, projedná ve stavu legislativní nouze. O jeho vyhlášení od 1. do 5. listopadu požádá předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Kabinet na mimořádné schůzi také rozhodl, že předlohy z řádného projednávání ve sněmovně stáhne. K tomuto postupu vláda sáhla proto, aby normy mohly platit od počátku příštího roku, protože jejich přijetí předpokládá návrh státního rozpočtu.

Podle vlády přinese snížení příspěvku citelné ulehčení státní pokladně. Stát v roce 2012 vyplatí na státní podpoře místo plánovaných 11,4 miliardy korun 6,5 miliardy korun. Nově by také mělo platit, že úroky z vkladů na stavebním spoření, už nebudou osvobozeny od daně, a to včetně bonusových úroků.

Nahrávám video
Rozhovor s Petrem Holubem
Zdroj: ČT24

Petr Holub, redaktor Aktuálně.cz:

„Můžeme být přítelem či nepřítelem stavebního spoření, ale pořád je to jen několik promile v rámci rozpočtu.“

Projednávání doprovázely slovní střety mezi vládou a opozicí. Například sociální demokraté již dříve ohlásili, že snížení státní podpory je protiústavní, a pokud ho parlament schválí, podají proti němu ústavní stížnost. Návrh dnes proto vyvolal kritiku úřadujícího šéfa sociálních demokratů Bohuslava Sobotky i jeho stranických kolegů.

Sobotka: Vláda ušetřené miliardy korun ukradne občanům

Podle Sobotky ušetřené miliardy korun vláda ve skutečnosti tímto svévolným opatřením ukradne občanům. Vláda tak podle něj pošlapává legitimní práva občanů: „Zásah ve veřejném zájmu má své limity a tato vláda nemůže dělat, co se jí zlíbí.“

Ovšem vláda v důvodové zprávě ujišťuje, že zákon je v souladu s ústavou. Zároveň ale připouští, že zákon mění podmínky i pro střadatele, kteří uzavřeli smlouvu před nabytím jeho účinnosti. Jde však o nepravou retroaktivitu, která je v demokratickém státě přípustná. Nové podmínky začnou být účinné až poté, co zákon nabyde účinnosti. To je plánováno k 1. lednu příštího roku.

Vláda předložila poslancům návrh tak, aby ho mohli schválit ve zrychleném projednávání již dnes. To ale opoziční ČSSD vetovala, jak jí umožňuje sněmovní jednací řád. Spolu s komunisty také vetovala návrh na zkrácení lhůty k projednání na 15 dní.

Naopak šéf resortu financí Miroslav Kalousek (TOP 09) návrh hájil tím, že stát nezdaňuje peníze, které si někdo vydělal. Naopak zatěžuje daní příspěvek, který dává stát. Zdůraznil, že základním impulzem ke změně je úspora peněz v rozpočtu, přičemž státní podpora ročně stojí 12 až 15 miliard korun. „Což, prosím pěkně, není malý peníz,“ podotkl ministr.

Návrh zákona měnící podmínky stavebního spoření je jednou z úsporných legislativních změn, které vláda předložila sněmovně. K dalším patří například změny v zákoně o daních z příjmů nebo balíček škrtů v sociální oblasti.

Reakce stavebních spořitelen

Vedoucí analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl předpokládá, že chystané kroky utlumí celý systém stavebního spoření: „Stavební spořitelny budou muset podle našeho očekávání významně omezit poskytování překlenovacích úvěrů. Nebudou tak již moci konkurovat svými překlenovacími úvěry s nulovou akontací hypotečním úvěrům. Na realitní trh by toto rozhodnutí nemělo mít významný dopad, nákupy nemovitostí mohou zafinancovat banky.“

„Dokud je návrh na politickém kolbišti, nevidíme důvod jej komentovat. Je to politická záležitost a my nejsme politická organizace.“ prohlásil tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý. Již dříve ale uvedl, že omezení stavebního spoření může do budoucna snížit schopnost stavebních spořitelen poskytovat úvěry na bydlení v takových počtech či objemech jako dnes. Rovněž řekl, že tímto krokem byl lidem vyslán signál, že i když by si mohli myslet, že mají nějaké jistoty, stejně je nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 9 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...