Spor o hypotéky v USA není jediným problémem, který pátou největší investiční banku světa Deutsche Bank v nedávné době potkal. Už loni v dubnu americké úřady oznámily, že banka zaplatí miliardy dolarů za urovnání obvinění z manipulace s klíčovými úrokovými sazbami. Akcie banky tak dlouho míří dolů. Případný krach Deutsche Bank by podle analytiků způsobil v Evropě finanční krizi. Sama banka měla nakročeno ke svému konci hlavně po druhé světové válce.
Historie Deutsche Bank sahá do roku 1870, kdy získala pruskou vládní koncesi na bankovní služby. Byla přitom založena jako specializovaná banka na podporu zahraničního obchodu, až postupně se z ní stala univerzální komerční banka světového významu.
Banka zpočátku sídlila v Berlíně a první domácí pobočky otevřela krátce po svém založení v Brémách a Hamburku. Následně začala pronikat do světa. Mezi významnými projekty, na kterých se podílela, byla například výstavba železnic ve Spojených státech nebo v Iráku. Po první světové válce se také například podílela na spojení firem Daimler a Benz. V roce 1929 banka fúzovala se svým největším konkurentem Disconto-Gesellschaft.
Následující druhá světová válka ale pověst banky pošramotila. Ze svých funkcí museli odejít tři členové správní rady, kteří byli židovského původu, a banka se podílela na arizaci židovského majetku. Z archivních dokumentů, které banka zveřejnila až v roce 1999, vyplynulo, že její polská odbočka navíc zajišťovala finanční prostředky k vybudování koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Banka se ale také podílela na odškodňování nuceně nasazených za druhé světové války a obětí holokaustu.
Od propasti k vrcholu
Právě po válce bance hrozil zánik a byla rozdělena do deseti institucí. Ty se poté spojily do tří subjektů, ze kterých nakonec vzešla v roce 1957 „nová“ Deutsche Bank se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem.
V 80. a 90. letech banka ještě více posílila svůj vliv několika klíčovými akvizicemi, na první stránky novin se dostala hlavně v roce 1999, kdy se po fúzi (za 10,1 miliardy dolarů) s americkým Bankers Trust stala největší bankou na světě.
Tímto titulem se už nehonosí. Zůstává největší německou bankou, druhou největší bankou podle aktiv v eurozóně a pátou největší investiční bankou světa.
Donedávna jí přitom patřilo třetí místo. Její sestup o dvě příčky je odrazem strategie utlumování rizikovějších aktivit v poslední době. Loni v dubnu Deutsche Bank zveřejnila restrukturalizační plán pro příštích pět let, podle kterého by měla zrušit více než čtvrtinu poboček, opustit zhruba desetinu zemí, ve kterých nyní působí, a omezit svá aktiva v investičním bankovnictví. Nedávno například prodala za 935 milionů liber (29,3 miliardy korun) svoji britskou pojišťovací divizi Abbey Life.
Letos už banka ztratila zhruba polovinu své tržní hodnoty. V polovině září, před prudkým propadem ceny akcií, se pohybovala kolem 18 miliard USD (asi 436 miliard korun), nyní je výrazně nižší.
Sčítající se skandály
Pověsti Deutsche Bank škodí řada kauz, které se týkají její činnosti. V polovině loňského roku oznámily americké úřady, že Deutsche Bank zaplatí úřadům v USA a Británii rekordních 2,5 miliardy dolarů (téměř 64 miliard korun) za urovnání obvinění z manipulace s klíčovými úrokovými sazbami. Deutsche Bank v rámci dohody o urovnání přiznala, že její zaměstnanci manipulovali s klíčovou londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a jejími obdobami EURIBOR a TIBOR.
Ještě větší ránu představuje to, že patří mezi finanční instituce, které americké úřady vyšetřují kvůli praktikám před vypuknutím světové finanční krize. Podle dřívějších informací americké ministerstvo spravedlnosti požaduje po Deutsche Bank 14 miliard dolarů (337 miliard korun) kvůli nekalým praktikám na trhu hypotečních cenných papírů před finanční krizí.
Analytici americké investiční banky Goldman Sachs odhadli, že spor o hypotéky v USA přijde Deutsche Bank na 2,8 miliardy až 8,1 miliardy dolarů (67,5 miliardy až 195,1 miliardy Kč). Podle nejnovějších informací agentury AFP americké ministerstvo spravedlnosti jedná s Deutsche Bank o pokutě v částce 5,4 miliardy dolarů (130 miliard korun).
Fakt, že by banka musela zaplatit pokutu, která odpovídá její tržní hodnotě, vyvolává obavy, které se nakonec projevily i na jejích akciích, které se poprvé dostaly pod úroveň deseti dolarů. Ještě v loňském roce se jejich hodnota pohybovala i nad třiceti dolary. Před deseti lety se šplhala až ke sto dolarům. Na nízkou úroveň ale zamířily i v počátcích finanční krize.
Loni měla Deutsche Bank celková aktiva ve výši 1,63 bilionu eur (přes 44 bilionů korun) a vlastní kapitál 62,7 miliardy eur (asi 1694 miliard korun). Čistý zisk Deutsche Bank se letos ve druhém čtvrtletí propadl o 98 procent na 20 milionů eur (540,5 milionu korun). Celkové výnosy bance ve čtvrtletí meziročně klesly zhruba o 20 procent na 7,39 miliardy eur (200 miliard korun).
Restrukturalizuje i druhá největší německá banka
Za zmínku stojí, že v těžké situaci není Deutsche Bank v Německu sama. I druhá největší banka Commerzbank ohlásila určitou restrukturalizaci, aby zlepšila svou ziskovost. Zruší 9600 pracovních míst, což představuje zhruba 20 procent celkové pracovní síly, sloučí divize a za letošní rok nevyplatí dividendu.
Náklady na restrukturalizaci by měly dosáhnout 1,1 miliardy eur (29,7 miliardy korun) a ve třetím čtvrtletí banka zaúčtuje mimořádnou ztrátu 700 milionů eur. Kromě propouštění se firma chystá také najímat zaměstnance v oblastech, kde její podnikání roste. Chtěla by přijmout 2300 nových zaměstnanců.
Commerzbank v prvním pololetí hospodařila s čistým ziskem 372 milionů eur (10,1 miliardy korun), což je meziroční propad o více než 40 procent. Banka počítá s výrazným poklesem zisku i za celý rok.
