Deutsche Bank jedná s USA. Pokuta kvůli nekalým praktikám by mohla být výrazně nižší

USA požadují po Deutsche Bank zaplatit 14 miliard dolarů (337 miliard korun) kvůli nekalým praktikám na trhu hypotečních cenných papírů. Vypadá to ale, že by se mohly domluvit na nižší částce. Podle agentury AFP by pokuta mohla nakonec činit 5,4 miliardy dolarů (130 miliard korun). Kvůli situaci Deutsche Bank přitom po zahájení pátečního obchodování prudce oslabily její akcie a vůbec poprvé se ocitly pod hodnotou deset eur (270 korun).

Spojené státy požadují po Deutsche Bank zaplatit 14 miliard dolarů (337 miliard korun) kvůli nekalým praktikám na trhu hypotečních cenných papírů před finanční krizí v minulém desetiletí. Zaplatit takovou sumu je ale zcela mimo možnosti banky, jejíž tržní hodnota se v polovině září, tedy než byl oznámen požadavek USA po bance, pohybovala kolem 18 miliard USD a teď je podstatně nižší.

Agentuře AFP ale oznámil informovaný zdroj, že americké ministerstvo spravedlnosti jedná s německou Deutsche Bank o pokutě v částce 5,4 miliardy dolarů (130 miliard korun), což by byla podstatně nižší částka. Zdroj uvedl, že dohoda bude zřejmě oznámena během několika dní a konečná částka může být mírně odlišná. Žádná z obou stran to agentuře Reuters nekomentovala.

Akcie banky na novou zprávu reagovaly silným růstem. Na frankfurtské burze uzavřely páteční obchodování vzestupem o více než šest procent. Cenné papíry Deutsche Bank obchodované v New Yorku vykazovaly nárůst až o 14 procent, protože musely mazat ztráty ze čtvrtečního večera.

Hned po začátku pátečního obchodování se přitom akcie banky propadaly, dopoledne v jednu chvíli ztrácely osm procent a dostaly se pod deset eur. Později ztráty částečně snížily a vrátily se nad 10 eur. Agentura Bloomberg ve čtvrtek napsala, že několik hedgeových fondů, které vypořádávají své obchody s deriváty s Deutsche Bank, stáhlo svou nadbytečnou hotovost a upravilo své pozice. To je znamením, že se obávají obchodů s bankou. 

Generální ředitel Deutsche Bank John Cryan se snažil v pátek ujistit zaměstnance, že banka je silná a hedgeové fondy, které s bankou přerušily obchody, představují pouze velmi malou část klientely. Podle analytiků však zpráva o odchodu fondů ukazuje na nedůvěru v banku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Německá vláda dala najevo, že nepočítá s tím, že by v případě potřeby nabídla finanční pomoc, a banka je silně vystavena rizikovým investicím, zvláště na trzích s deriváty. Mezi investory tak stále více rostou obavy o budoucnost banky, kterou částečně zmírnila pouze zpráva o prodeji pojišťovací dceřiné společnosti za více než jednu miliardu eur.

Podle AP je zde však i obava s větším rozsahem, která poslala dolů akciové trhy napříč Evropou, a to, že Deutsche Bank by se mohla stát pro evropský bankovní systém americkou Lehman Brothers. Americká vláda v září 2008 dala jasně najevo, že nehodlá zachraňovat investiční banku Lehman Brothers, když byla v obrovských potížích. Toto osudové rozhodnutí vyvolalo kolaps důvěry v globální bankovní systém a stáhlo světovou ekonomiku do nejhlubší recese od druhé světové války.

„Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nebude státní pomoc, ale to by mohl být případ 'slavných posledních slov', protože historie bankovních krizí často ukazují, že velkým bankám nemůže být umožněn krach kvůli obavám ze systémových rizik, které ovlivňují finanční systém a mají negativní dopad na reálnou ekonomiku,“ uvedl stratég VTB Capital Neil MacKinnon.

Mnoho odborníků tak očekává nějakou dohodu, která by mohla mít dopad na majitele dluhopisů, nebo fúzi s Commerzbank, která však má sama finanční problémy. Německá vláda také zřejmě bude tlačit na USA, aby snížily pokutu, protože by nebylo v zájmu nikoho, aby jedna ze systémově nejdůležitějších bank na světě zkrachovala.

Případný krach Deutsche Bank by způsobil finanční krizi

Případný krach Deutsche Bank by způsobil finanční krizi, která by postihla řadu evropských finančních institucí. Český bankovní sektor je ale tak stabilní, že by jej tyto problémy neměly ohrozit, shodli se analytici.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Deutsche Bank je v současnosti protistranou takřka každé významnější bance na světě. Její provázanost v rámci finančního systému je enormní,“ uvedl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Na druhou stranu by však její krach nezpůsobil krizi, která nastala v souvislosti s pádem investiční banky Lehman Brothers v roce 2008, dodal.

Pokud by k pádu Deutsche Bank skutečně došlo a německá vláda by dala od banky ruce pryč, což je vysoce nepravděpodobné, následný otřes finančního systému by v tuzemsku působící banky ustály, míní Kovanda. Finanční krize Česko nezasáhla v roce 2008 a nehrozí mu ani nyní v souvislosti s možným pádem Deutsche Bank, podotkl. 

Riziko pro české banky je velmi malé

Deutsche Bank je podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky systémově důležitá banka a její osud pochopitelně velmi ovlivňuje celý sektor. „Na druhou stranu celá situace kolem banky nese známky nepodložené paniky a nemyslím si, že situací kolem banky bude dotčeno podnikání německých bank a pojišťoven na českém trhu,“ upozornil.

Případný krach Deutsche Bank se podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové může přelít do problémů dalších finančních ústavů v Německu. „Může dojít k runům na banky kvůli hysterii klientů. Mnohem závažnější by ale bylo postižení ostatních finančních ústavů v Německu skrze kapitálové provázanosti. Tyto peněžní domy vlastní cenné papíry Deutsche Bank. Ale hlavně její pád srazí plošně ceny akcií, čímž se zhorší investiční portfolia finančních institucí. A tím se okamžitě zhorší jejich kapitálová přiměřenost,“ vysvětlila.

Riziko pro české banky je i podle ní velmi malé. České finanční ústavy jsou totiž do jisté míry izolované od problémů většiny zemí eurozóny. Jednak díky suverénní měnové politice a zejména kvůli vyšším úrokovým sazbám. To vede k tomu, že banky mají mnohem menší investiční porfolia než v eurozóně. Pád cen cenných papírů je tedy nemůže poškodit tolik. Navíc se v Česku čeká posílení koruny, takže české subjekty neinvestovaly tolik do eurových cenných papírů. A k tomu díky regulaci domácí ústavy nesmí ,dotovat‘ zahraniční matky, poznamenala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...