Deutsche Bank jedná s USA. Pokuta kvůli nekalým praktikám by mohla být výrazně nižší

USA požadují po Deutsche Bank zaplatit 14 miliard dolarů (337 miliard korun) kvůli nekalým praktikám na trhu hypotečních cenných papírů. Vypadá to ale, že by se mohly domluvit na nižší částce. Podle agentury AFP by pokuta mohla nakonec činit 5,4 miliardy dolarů (130 miliard korun). Kvůli situaci Deutsche Bank přitom po zahájení pátečního obchodování prudce oslabily její akcie a vůbec poprvé se ocitly pod hodnotou deset eur (270 korun).

Spojené státy požadují po Deutsche Bank zaplatit 14 miliard dolarů (337 miliard korun) kvůli nekalým praktikám na trhu hypotečních cenných papírů před finanční krizí v minulém desetiletí. Zaplatit takovou sumu je ale zcela mimo možnosti banky, jejíž tržní hodnota se v polovině září, tedy než byl oznámen požadavek USA po bance, pohybovala kolem 18 miliard USD a teď je podstatně nižší.

Agentuře AFP ale oznámil informovaný zdroj, že americké ministerstvo spravedlnosti jedná s německou Deutsche Bank o pokutě v částce 5,4 miliardy dolarů (130 miliard korun), což by byla podstatně nižší částka. Zdroj uvedl, že dohoda bude zřejmě oznámena během několika dní a konečná částka může být mírně odlišná. Žádná z obou stran to agentuře Reuters nekomentovala.

Akcie banky na novou zprávu reagovaly silným růstem. Na frankfurtské burze uzavřely páteční obchodování vzestupem o více než šest procent. Cenné papíry Deutsche Bank obchodované v New Yorku vykazovaly nárůst až o 14 procent, protože musely mazat ztráty ze čtvrtečního večera.

Hned po začátku pátečního obchodování se přitom akcie banky propadaly, dopoledne v jednu chvíli ztrácely osm procent a dostaly se pod deset eur. Později ztráty částečně snížily a vrátily se nad 10 eur. Agentura Bloomberg ve čtvrtek napsala, že několik hedgeových fondů, které vypořádávají své obchody s deriváty s Deutsche Bank, stáhlo svou nadbytečnou hotovost a upravilo své pozice. To je znamením, že se obávají obchodů s bankou. 

Generální ředitel Deutsche Bank John Cryan se snažil v pátek ujistit zaměstnance, že banka je silná a hedgeové fondy, které s bankou přerušily obchody, představují pouze velmi malou část klientely. Podle analytiků však zpráva o odchodu fondů ukazuje na nedůvěru v banku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Německá vláda dala najevo, že nepočítá s tím, že by v případě potřeby nabídla finanční pomoc, a banka je silně vystavena rizikovým investicím, zvláště na trzích s deriváty. Mezi investory tak stále více rostou obavy o budoucnost banky, kterou částečně zmírnila pouze zpráva o prodeji pojišťovací dceřiné společnosti za více než jednu miliardu eur.

Podle AP je zde však i obava s větším rozsahem, která poslala dolů akciové trhy napříč Evropou, a to, že Deutsche Bank by se mohla stát pro evropský bankovní systém americkou Lehman Brothers. Americká vláda v září 2008 dala jasně najevo, že nehodlá zachraňovat investiční banku Lehman Brothers, když byla v obrovských potížích. Toto osudové rozhodnutí vyvolalo kolaps důvěry v globální bankovní systém a stáhlo světovou ekonomiku do nejhlubší recese od druhé světové války.

„Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nebude státní pomoc, ale to by mohl být případ 'slavných posledních slov', protože historie bankovních krizí často ukazují, že velkým bankám nemůže být umožněn krach kvůli obavám ze systémových rizik, které ovlivňují finanční systém a mají negativní dopad na reálnou ekonomiku,“ uvedl stratég VTB Capital Neil MacKinnon.

Mnoho odborníků tak očekává nějakou dohodu, která by mohla mít dopad na majitele dluhopisů, nebo fúzi s Commerzbank, která však má sama finanční problémy. Německá vláda také zřejmě bude tlačit na USA, aby snížily pokutu, protože by nebylo v zájmu nikoho, aby jedna ze systémově nejdůležitějších bank na světě zkrachovala.

Případný krach Deutsche Bank by způsobil finanční krizi

Případný krach Deutsche Bank by způsobil finanční krizi, která by postihla řadu evropských finančních institucí. Český bankovní sektor je ale tak stabilní, že by jej tyto problémy neměly ohrozit, shodli se analytici.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Deutsche Bank je v současnosti protistranou takřka každé významnější bance na světě. Její provázanost v rámci finančního systému je enormní,“ uvedl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Na druhou stranu by však její krach nezpůsobil krizi, která nastala v souvislosti s pádem investiční banky Lehman Brothers v roce 2008, dodal.

Pokud by k pádu Deutsche Bank skutečně došlo a německá vláda by dala od banky ruce pryč, což je vysoce nepravděpodobné, následný otřes finančního systému by v tuzemsku působící banky ustály, míní Kovanda. Finanční krize Česko nezasáhla v roce 2008 a nehrozí mu ani nyní v souvislosti s možným pádem Deutsche Bank, podotkl. 

Riziko pro české banky je velmi malé

Deutsche Bank je podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky systémově důležitá banka a její osud pochopitelně velmi ovlivňuje celý sektor. „Na druhou stranu celá situace kolem banky nese známky nepodložené paniky a nemyslím si, že situací kolem banky bude dotčeno podnikání německých bank a pojišťoven na českém trhu,“ upozornil.

Případný krach Deutsche Bank se podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové může přelít do problémů dalších finančních ústavů v Německu. „Může dojít k runům na banky kvůli hysterii klientů. Mnohem závažnější by ale bylo postižení ostatních finančních ústavů v Německu skrze kapitálové provázanosti. Tyto peněžní domy vlastní cenné papíry Deutsche Bank. Ale hlavně její pád srazí plošně ceny akcií, čímž se zhorší investiční portfolia finančních institucí. A tím se okamžitě zhorší jejich kapitálová přiměřenost,“ vysvětlila.

Riziko pro české banky je i podle ní velmi malé. České finanční ústavy jsou totiž do jisté míry izolované od problémů většiny zemí eurozóny. Jednak díky suverénní měnové politice a zejména kvůli vyšším úrokovým sazbám. To vede k tomu, že banky mají mnohem menší investiční porfolia než v eurozóně. Pád cen cenných papírů je tedy nemůže poškodit tolik. Navíc se v Česku čeká posílení koruny, takže české subjekty neinvestovaly tolik do eurových cenných papírů. A k tomu díky regulaci domácí ústavy nesmí ,dotovat‘ zahraniční matky, poznamenala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 56 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...