Pokud nepřijmeme penzijní reformu, budeme chudí důchodci

Praha – Nad konkrétní podobou důchodové reformy si nejvyšší představitelé České republiky i přední ekonomové lámou hlavu už více než desetiletí. Na dnešním VIII. Mezinárodním fóru Zlaté koruny se pokoušeli odpovědět na to, zda budou Češi chudí důchodci. Podle premiéra Petra Nečase tato varianta reálně hrozí v případě, že nebude přijata důchodová reforma, kterou hodlá jeho vláda provést. Podrobnosti k reformě důchodů budou známy na přelomu roku, uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Jako první se nad významem penzijní reformy pro budoucnost zamyslel premiér Petr Nečas (ODS), který vyzdvihl důležitost ochrany důchodců před pádem do chudoby. Podle něj je také třeba myslet na princip zásluhovosti, ve výsledné penzi se musí projevit vložené finance. Nečas v neposlední řadě zdůraznil, že důchodový systém se musí stát více nezávislým na aktuálních politických rozhodnutích.

Důchodový deficit se bude v roce 2011 rovnat 1,2 procenta HDP

Podle Nečase dosáhne deficit důchodového systému za příští rok výše 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Důvodem je vývoj v důsledku ekonomické krize, stojí za ním například rostoucí nezaměstnanost.

Přitom schodek ve výběru pojistného byl znát již v uplynulých dvou letech. Zatímco v roce 2008 přesahovaly podle údajů ČSSZ příjmy z pojistného na důchody výdaje o šest miliard, loni byl důchodový účet již o 31,5 miliardy v minusu. Letos v srpnu již deficit na důchodech dosahoval na částku 20,9 miliardy.

Jako další řečník vystoupil na Zlaté koruně ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Ten ve svém vystoupení upozornil na skutečnost, že v České republice je chudobou ohroženo sedm procent důchodců. Tento stav je přitom podle něj druhý nejlepší ve světě. ČR s ohledem na tuto skutečnost musí plánovat i důchodovou reformu: „To znamená velmi pečlivě zvážit, nakolik má být průběžný pilíř ekvivalentní.“

Dle Drábka musí dát reforma příležitost těm, kteří chtějí nadstandard, aby si ho s garancí státu mohli zajistit. Základní zadání pro důchodovou reformu je vyvážit přesně první průběžný pilíř jako způsob zajištění základních životních potřeb seniorů s nějakou mírou ekvivalence a druhý pilíř jako možnost spořit si na nadstandard.

Podrobnosti k reformě důchodů budou známy na přelomu roku, kdy by mělo být jasné, jak široká politická shoda bude pro provedení důchodové reformy a jaké budou v následujících měsících kroky k přípravě konkrétních legislativních návrhů. Cílem, kdy by měla být důchodová reforma připravena, je i nadále 1. leden 2012. „Ale neberme to tak, že je to jednokroková záležitost,“ upozornil Drábek. Realizace reformy je podle něj dlouhodobá záležitost. Vytvoření kapitálového pilíře není záležitost, která se dá udělat z měsíce na měsíc, dodal Drábek.

Podle bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidly (ČSSD) a jeho odhadů na dnešním fóru si náklady na penzijní reformu vyžádají 1,3 bilionu korun. Období transformace podle něj bude trvat 20 až 30 let. „Je to ovšem pouze odhad,“ dodal Špidla. Největší část nákladů podle něho vznikne, pokud se například ze současných povinných odvodů na sociální pojištění odvedou čtyři procenta na individuální účet a zůstane současný počet důchodců. Takzvaný průběhový neboli státní pilíř tedy bude třeba dofinancovat.

Česko se může učit z chyb Slovenska

Také slovenská vláda ve svém penzijním systému chystá změny. Pro mladé lidi bude například vstup do druhého pilíře povinný, řekl na mezinárodním fóru Zlatá koruna místopředseda slovenské vlády a současně ministr práce Jozef Mihál. Současně doporučil České republice, aby určitě přikročila k reformě penzí. Varoval však i před slovenskou zkušeností, kdy důchodové správcovské společnosti vložily při získávání klientů velké částky do reklamy a dodnes tyto „investice“ odráží do vysokých poplatků.

Na Slovensku se penzijní reforma uskutečnila v roce 2005. Do té doby si lidé ukládali na důchod v prvním, průběhovém pilíři, který je obdobný jako v Česku. Takzvaně druhý, kapitalizační pilíř spravují důchodové správcovské společnosti. Vedle toho si mohli dobrovolně spořit i ve třetím pilíři, tedy v penzijních fondech.

Zlatá koruna ale bude hledat inspiraci i v zahraničí. Diskutovat se bude o průběhu penzijní reformy na Slovensku nebo v Polsku a o své zkušenosti se přijdou podělit i Němci. Pozvání na fórum přijal také profesor Uppsala University Edward Palmer, který se podílel na reformě švédského důchodového systému.

Podrobný program fóra včetně krátkého představení řečníků naleznete na webu Zlaté koruny. Tam budou již v průběhu fóra k dispozici také záznamy projevů jednotlivých řečníků. A pokud vám není penzijní reforma lhostejná, můžete se zapojit do diskuse o ní i na Facebooku Zlaté koruny.

Vládní koalice již přitom před časem uvedla, že se při přípravě penzijní reformy hodlá opírat o závěry tzv. druhé Bezděkovy komise. Jako poradní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí letos v červnu představila dvě varianty důchodové reformy. V obou navrhla snížení pojistného z 28 procent superhrubé mzdy na 23 procent. Propad příjmů by kryla jednotná sazba DPH ve výši 19 procent, což by se dotklo cen většiny potravin a služeb.

  • Premiér Nečas na fóru Zlaté koruny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1997/199685.jpg
  • Jaromír Drábek na Zlaté koruně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1997/199698.jpg
  • Vladimír Špidla autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1414/141345.jpg
  • Jaromír Drábek a Petr Nečas na Zlaté koruně autor: Kamaryt Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1998/199705.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...