Pokračující nedostatek čipů zasahuje Škodu Auto a ještě tvrději její dodavatele

Nahrávám video

Automobilky po celém světě stále trápí nedostatek čipů. Podniky v Česku už kvůli tomu musely zastavovat výrobu. Například Škoda Auto ji koncem června omezila na další tři týdny. Situace dopadá i na subdodavatele, od nichž automobilky nyní odebírají méně komponentů.

Ještě v minulých měsících sváželi nekompletní auta, kam jen bylo možné. Plnilo se jimi i královéhradecké letiště. Výrobu Škoda Auto přerušit nechtěla, ale nakonec jí nic jiného nezbylo.

„Dostupnost čipů bude v příštích jednom až dvou týdnech omezená natolik, že ucelená výroba již nebude možná. Z tohoto důvodu se společnost Škoda Auto dohodla se sociálním partnerem KOVO na omezení výroby,“ uvedl mluvčí Škody Auto Tomáš Kotera. 

Závislost na automobilce dělá družstvu i lidem potíže

Tento vývoj nyní zasahuje i firmy, které jsou na automobilku navázané. Patří k nim také výrobní družstvo Sněžka Náchod. Vyrábějí tam opěrky hlavy, područky nebo textilní části palubních desek. „Děláme všechny modely Škody Octavia,“ řekl místopředseda družstva Jan Zima. 

Jenže automobilka nyní nemůže dokončit zhruba pět tisíc vozů týdně a poptávku po těchto výrobcích tak snížila skoro o polovinu. Pokles zakázek nejvíc pociťují šicí dílny. Některé stroje zůstávají neobsazené, zaměstnanci chodí do práce kupříkladu jen dva dny v týdnu. Ti ostatní zůstávají doma s 60 procenty platu, což je při zdejší průměrné mzdě 18,5 tisíc korun pro některé z nich dlouhodobě neúnosné.

„Ani automobilka teď nedokáže říct, jak dlouho tento stav bude trvat. To je pro  zaměstnance hrozné, když nevědí, na jak dlouho by ten stav byl,“ řekl Zima. Další pohled nabídla ekonomická ředitelka družstva Jana Hetfleischová. „Je to zhruba až 600 tisíc měsíčně do nákladů, které musíme zaplatit zaměstnancům a zpátky žádné tržby nemáme.“

Náchodská firma se proto rozhlíží i po dalších příležitostech mimo automobilový průmysl, aby se nemusela obávat, že její zakázky budou záviset jen na čipech. 

Škodě Auto dodává součástky i Brisk Tábor. Kromě ní však dodává asi do dalších deseti automobilek. I proto výrobu omezovat nemusejí. Sami k ní přitom čipy potřebují. „Momentálně máme zajištěny čipy do konce roku, dostáváme dodávky každý týden,“ dodala Kajnarová.

Proč čipy chybí v globálním měřítku?

Většinu z nejdůmyslnějších čipů na světě a velkou část z těch běžnějších vyrábí pro celou planetu jedna tchajwanská společnost – Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC). Dominantní postavení TSMC na globálním trhu, který už delší dobu sužuje velký nedostatek čipů, tak staví svět do zranitelné pozice, napsal v červnu list The Wall Street Journal (WSJ). Ostrov je navíc předmětem rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou, která jej považuje za svou vzbouřeneckou provincii.

Technologie společnosti jsou natolik vyspělé, že firma vyrábí kolem 92 procent všech nejsložitějších čipů na světě. Některé z nich obsahují tranzistory tenčí než jedna tisícina lidského vlasu. Zbytek vyrábí korejský gigant Samsung Electronics.

Tchajwanská firma vyrobila i většinu ze zhruba 1,4 miliardy procesorů pro chytré telefony. Produkty TSMC využívají miliardy zařízení od iPhonů přes osobní počítače po auta, aniž by o tom spotřebitelé věděli – TSCM provádí smluvní výrobu pro známější značky, jako je například Apple.

Svět je odkázaný na jednu firmu a její stabilitu

Jedna továrna na výrobu polovodičů může stát až 20 miliard dolarů, dílčí nástroje mohou vyjít až na 100 milionů dolarů. Ostatní země by musely každý rok po dobu nejméně pěti let vynaložit 30 miliard dolarů, aby měly „alespoň nějakou šanci“ dohnat TSMC a Samsung, napsala ve zprávě společnost IC Insights.

TSMC zároveň nemůže vyrobit dostatek čipů, aby uspokojila poptávku. Jejich aktuální celosvětový nedostatek se projevil mimo jiné vyššími cenami pro spotřebitele či nucenými dovolenými zaměstnanců, zejména v automobilovém průmyslu.

Tchajwanská společnost nedávno oznámila, že kvůli nedostatku podnikla bezprecedentní kroky a oproti loňskému roku zvýšila výrobu jednočipových počítačů o 60 procent. WSJ současnou situaci v některých ohledech přirovnává k někdejší světové závislosti na ropě z Blízkého východu – pokud v oblasti kolem Tchaj-wanu bude nestabilita, projeví se to v odvětvích napříč planetou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná navýšení penzí podle věku či zákaz mobilů ve školách

Kabinet Andreje Babiše (ANO) čeká předposlední pravidelné zasedání před vládními prázdninami. Ministři proberou návrh změn v důchodech. Novela je užší, než kabinet původně avizoval, upravuje dosavadní přidávání k penzi podle věku. Po osmdesátce by se měla navýšit každých pět let o 500 korun, ve 100 letech pak o tisícikorunu. Nyní se důchody navyšují v 85 letech o 1000 korun a ve stovce o další 2000 korun. Vláda by mohla projednat i vyjádření ke kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla ohledně nedávného summitu NATO v Ankaře.
před 38 mminutami

Analytici čekají skokové zdražení nafty

O nedělní půlnoci skončí státní regulace cen benzinu a nafty. Analytici očekávají, že nejvýrazněji zdraží motorová nafta, u níž se zároveň vrátí spotřební daň na původní úroveň. Během týdne by její cena mohla vzrůst až o tři a půl koruny za litr, u nejdražších dálničních čerpacích stanic se může přiblížit 45 korunám. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připustila, že by vláda mohla při dalším růstu cen znovu zasáhnout.
před 7 hhodinami

Velké podniky už v EU nesmí likvidovat neprodané oblečení a obuv

V Evropské unii v neděli vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu, píše server německé rozhlasové stanice Deutsche Welle. V EU se podle něj každoročně zlikvidují stovky tun oblečení, které se dlouho nedařilo prodat, mělo vadu nebo jej po zakoupení na internetu zákazníci vrátili.
před 8 hhodinami

VideoVýjimky z nové EET matou některé obchodníky

Nová elektronická evidence tržeb (EET) by měla platit pro všechny a od stejného termínu, nikoliv ve vlnách, jako když ji stát zavedl poprvé. Zákon ale připouští i výjimky a někteří obchodníci nevědí, jestli se jich změny dotknou. Týká se to třeba provozovatelů prodejních automatů. Ministerstvo financí slíbilo vydat metodický pokyn po přijetí návrhu zákona o EET. Výjimky mají dostat i lesní bary či prodejci ryb před Vánoci.
18. 7. 2026

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
17. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
17. 7. 2026

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
17. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.