Podle šéfa Hospodářské komory Dlouhého se v Česku zhoršily podmínky pro podnikání

27 minut
Dlouhý: Podmínky pro podnikání se zhoršily
Zdroj: ČT24

Česká republika se stává stále větším sociálním státem a nejde cestou reforem, kritizoval na čtvrtečním sněmu Hospodářské komory předseda ODS Petr Fiala. Stát podle něj potřebuje zásadní reformy, nikoli stagnaci. S tím, že Česko stagnuje, ale nesouhlasí vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). V projevu uvedl například novou inovační strategii, která by měla vybudovat z Česka lídra v umělé inteligenci a inovacích. Nicméně podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se podmínky pro podnikání v Česku za poslední rok zhoršily.

„Jsem bytostně přesvědčen, že za posledních deset patnáct let se tady v oblasti podpory vědy, výzkumu a inovací neudělalo více než za poslední rok. Nikoliv pouze ve smyslu frází a vizí, že říkáme, co budeme dělat, ale ve smyslu toho, že se to dělá,“ uvedl Havlíček.

Přestože se podle něj zdá, že inovace a věda s reformami nesouvisí, tak inovace a investice do výzkumu jsou základem pro to, aby se mohl generovat budoucí zisk. Je to základem i hospodářské strategie státu, uvedl Havlíček. „Dvacet let tady žádná nebyla, řekněme si to tak, jak to ve skutečnosti je,“ dodal.

Šéf ODS Fiala ve svém projevu apeloval na to, že pokud se neudělá reforma státu, byrokracie se nesníží. Stát podle něj potřebuje zásadní reformy, aby se dostal mezi nejlepší země světa.

„Faktem je, že jsme se z hlediska státu, vlády a veřejného sektoru za ten rok v této ambici nikam neposunuli. A to je prostě stagnace,“ řekl. Dodal, že Právní elektronický systém, který začne podnikatelům spravovat jejich povinnosti vůči státu a který ve čtvrtek spustila Hospodářská komora (HK), měl iniciovat stát a vláda. Protože to je podle Fialy služba vůči občanům. 

Dlouhý: Podmínky pro podnikání se zhoršily i kvůli odborům

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se od posledního sněmu komory, který byl před rokem, zhoršily podmínky pro podnikání v České republice. Dlouhý kritizoval odbory, které zvyšují své požadavky a vláda jim podle něj ustupuje ve všem, o co žádají. Jako příklad uvedl každoroční zvyšování minimální mzdy podle přání odborů nebo zrušení karenční doby. Podle šéfa komory na to doplácí zaměstnavatelé i jejich zaměstnanci.

„Od posledního sněmu HK ČR se podmínky pro podnikání v České republice zhoršily, tečka. Přitom toho od vlády nechceme mnoho, vlastně jen jednu jedinou věc: Vytvářejte dobré a poctivé, slušné podmínky pro podnikání a odstraňujte překážky, které podnikání komplikují,“ řekl Dlouhý. Dodal, že v posledních měsících ho častěji napadá spíše věta: „Alespoň nám neházejte klacky pod nohy.“ Přestože má podle něj Česko solidní hospodářský růst a prosperuje, možná stojí na prahu zpomalení ekonomiky.

Dlouhý kritizoval i to, že na hospodářskou a sociální politiku vlády mají vliv levicové strany, které tak výrazně propadly v posledních parlamentních volbách. Zmínil, že ČSSD se jako jediná z oslovených stran na sněm nedostavila, byť ji komora opakovaně pozvala.

Minimální mzda kvůli zaručeným mzdám a mzdovým tarifům podle Dlouhého zásadně ovlivňuje všechny podniky v Česku a v „drtivé většině“ i ty, kteří ji nevyplácejí, protože musí odstupňovat odměňování svých zaměstnanců. Problémem je podle Dlouhého odtržení mezd od produktivity, která roste výrazně pomaleji.

Kritizoval rovněž zrušení karenční doby, tedy opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnavatelem. „Zrušili jste karenční dobu, jak si odbory přály, a nevysvětlili jste veřejnosti ani to, že poctiví zaměstnanci doplatí na flákače a simulanty, protože za ně budou muset dělat,“ řekl Dlouhý.

Na sněmu vystoupil i prezident Miloš Zeman, který ve svém projevu pochválil Hospodářskou komoru za organizování podnikatelských misí doprovázejících politiky na zahraničních návštěvách a za práci na novém stavebním zákonu. Ocenil podnikatele jako zdroj zdravého rozumu.

Jako příklady „zešílevšího světa“ jmenoval 16letou švédskou bojovnici za ochranu klimatu Gretu Thunbergovou, kterou označil za hysterku, nebo zákon schválený v americkém státě Washington umožňující kompostování zemřelých lidí. „Proti pachatelům dobra, ať nám všem ostatním zůstane zdravý rozum,“ uzavřel svůj projev. 

Na 31. sněm Hospodářské komory se sjelo více než 250 delegátů z profesních asociací, firem, klastrů a řemeslných cechů. Hospodářská komora ve čtvrtek také spustila ostrý provoz Právního elektronického systému, který bude  podnikatelům poskytovat přehled o povinnostech, které mají vůči státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...