Podle šéfa Hospodářské komory Dlouhého se v Česku zhoršily podmínky pro podnikání

Nahrávám video
Dlouhý: Podmínky pro podnikání se zhoršily
Zdroj: ČT24

Česká republika se stává stále větším sociálním státem a nejde cestou reforem, kritizoval na čtvrtečním sněmu Hospodářské komory předseda ODS Petr Fiala. Stát podle něj potřebuje zásadní reformy, nikoli stagnaci. S tím, že Česko stagnuje, ale nesouhlasí vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). V projevu uvedl například novou inovační strategii, která by měla vybudovat z Česka lídra v umělé inteligenci a inovacích. Nicméně podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se podmínky pro podnikání v Česku za poslední rok zhoršily.

„Jsem bytostně přesvědčen, že za posledních deset patnáct let se tady v oblasti podpory vědy, výzkumu a inovací neudělalo více než za poslední rok. Nikoliv pouze ve smyslu frází a vizí, že říkáme, co budeme dělat, ale ve smyslu toho, že se to dělá,“ uvedl Havlíček.

Přestože se podle něj zdá, že inovace a věda s reformami nesouvisí, tak inovace a investice do výzkumu jsou základem pro to, aby se mohl generovat budoucí zisk. Je to základem i hospodářské strategie státu, uvedl Havlíček. „Dvacet let tady žádná nebyla, řekněme si to tak, jak to ve skutečnosti je,“ dodal.

Šéf ODS Fiala ve svém projevu apeloval na to, že pokud se neudělá reforma státu, byrokracie se nesníží. Stát podle něj potřebuje zásadní reformy, aby se dostal mezi nejlepší země světa.

„Faktem je, že jsme se z hlediska státu, vlády a veřejného sektoru za ten rok v této ambici nikam neposunuli. A to je prostě stagnace,“ řekl. Dodal, že Právní elektronický systém, který začne podnikatelům spravovat jejich povinnosti vůči státu a který ve čtvrtek spustila Hospodářská komora (HK), měl iniciovat stát a vláda. Protože to je podle Fialy služba vůči občanům. 

Dlouhý: Podmínky pro podnikání se zhoršily i kvůli odborům

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se od posledního sněmu komory, který byl před rokem, zhoršily podmínky pro podnikání v České republice. Dlouhý kritizoval odbory, které zvyšují své požadavky a vláda jim podle něj ustupuje ve všem, o co žádají. Jako příklad uvedl každoroční zvyšování minimální mzdy podle přání odborů nebo zrušení karenční doby. Podle šéfa komory na to doplácí zaměstnavatelé i jejich zaměstnanci.

„Od posledního sněmu HK ČR se podmínky pro podnikání v České republice zhoršily, tečka. Přitom toho od vlády nechceme mnoho, vlastně jen jednu jedinou věc: Vytvářejte dobré a poctivé, slušné podmínky pro podnikání a odstraňujte překážky, které podnikání komplikují,“ řekl Dlouhý. Dodal, že v posledních měsících ho častěji napadá spíše věta: „Alespoň nám neházejte klacky pod nohy.“ Přestože má podle něj Česko solidní hospodářský růst a prosperuje, možná stojí na prahu zpomalení ekonomiky.

Dlouhý kritizoval i to, že na hospodářskou a sociální politiku vlády mají vliv levicové strany, které tak výrazně propadly v posledních parlamentních volbách. Zmínil, že ČSSD se jako jediná z oslovených stran na sněm nedostavila, byť ji komora opakovaně pozvala.

Minimální mzda kvůli zaručeným mzdám a mzdovým tarifům podle Dlouhého zásadně ovlivňuje všechny podniky v Česku a v „drtivé většině“ i ty, kteří ji nevyplácejí, protože musí odstupňovat odměňování svých zaměstnanců. Problémem je podle Dlouhého odtržení mezd od produktivity, která roste výrazně pomaleji.

Kritizoval rovněž zrušení karenční doby, tedy opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnavatelem. „Zrušili jste karenční dobu, jak si odbory přály, a nevysvětlili jste veřejnosti ani to, že poctiví zaměstnanci doplatí na flákače a simulanty, protože za ně budou muset dělat,“ řekl Dlouhý.

Na sněmu vystoupil i prezident Miloš Zeman, který ve svém projevu pochválil Hospodářskou komoru za organizování podnikatelských misí doprovázejících politiky na zahraničních návštěvách a za práci na novém stavebním zákonu. Ocenil podnikatele jako zdroj zdravého rozumu.

Jako příklady „zešílevšího světa“ jmenoval 16letou švédskou bojovnici za ochranu klimatu Gretu Thunbergovou, kterou označil za hysterku, nebo zákon schválený v americkém státě Washington umožňující kompostování zemřelých lidí. „Proti pachatelům dobra, ať nám všem ostatním zůstane zdravý rozum,“ uzavřel svůj projev. 

Na 31. sněm Hospodářské komory se sjelo více než 250 delegátů z profesních asociací, firem, klastrů a řemeslných cechů. Hospodářská komora ve čtvrtek také spustila ostrý provoz Právního elektronického systému, který bude  podnikatelům poskytovat přehled o povinnostech, které mají vůči státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 6 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 6 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 16 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...