Počet lidí s penzijním spořením poprvé od roku 2013 stoupl

Počet lidí s penzijním spořením poprvé od roku 2013 vzrostl. Přirozený úbytek lidí v transformovaných fondech, do kterých již nemohou vstupovat noví účastníci, byl v prvním čtvrtletí letošního roku překonán přírůstkem lidí v účastnických fondech. Celkový počet lidí s penzijním spořením tak ve třetím pilíři za první čtvrtletí dosáhl 4,442 milionu osob, což je proti roku 2018 nárůst o 5416, informovala Asociace penzijních společností.

Počet účastníků doplňkového penzijního spoření, které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění, v prvním čtvrtletí vzrostl o 50 tisíc na 1,017 milionu. V transformovaných fondech zůstávalo 3,426 milionu účastníků, tedy o 44 tisíc méně než na konci roku.

„Nové fondy dokázaly lidi přesvědčit o svých výhodách. Hodnota peněz v nich přirozeně kolísá, jak ukázal pokles ve čtvrtém kvartálu loňského roku a zároveň výrazný vzestup v prvním letošním čtvrtletí. Dlouhodobě ale účastnické fondy dosahují zajímavého zhodnocení penzijních úspor,“ uvedl prezident asociace Aleš Poklop.

„Na rozdíl od transformovaných fondů mohou lidé očekávat lepší zhodnocení. A právě to je v dlouhodobém spoření faktorem, který ovlivňuje výslednou naspořenou částku více než příspěvek účastníka nebo státní příspěvek,“ dodal.

Vývoj počtu účastníků v letech 1995 – 1Q 2019 (v tis. osob)
Zdroj: Asociace penzijních společností ČR

Úspěšnost fondů se různí

Hospodaření účastnických fondů se liší podle jejich investičních profilů. V dynamických a akciových fondech je zastoupen výraznější podíl investic do akcií nebo akciových podílových fondů a podílových listů, ve fondech konzervativních a dluhopisových převažují investice do státních dluhopisů.

Celkově v prvním čtvrtletí dosáhly účastnické fondy zisku 1,129 miliardy korun proti loňské celkové ztrátě 906 milionů korun. „Lze tedy očekávat, že horší hospodářský výsledek loňského roku bude kompenzován příznivými výsledky hospodaření již v letošním roce,“ uvedla asociace.

Příspěvků v transformovaných fondech přes úbytek účastníků neubývá, koncem března jejich celkový objem činil 409,8 miliardy korun, tedy o 5,493 miliardy více než na konci roku 2018.

Za první čtvrtletí 2019 vytvořily transformované fondy celkový zisk 1,409 miliardy korun, tedy téměř polovinu celoročního loňského zisku. 

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 8 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled