V Česku loni ubylo lidí, kteří žijí v příjmové chudobě a materiálním nedostatku. Pod hranicí příjmové chudoby bylo proti roku 2016 zhruba o 50 tisíc obyvatel méně. I tak se pod ní pohybovalo kolem 970 tisíc Čechů a Češek, tedy 9,2 procenta. Vyplynulo to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Jeho místopředseda Marek Rojíček uvedl v pořadu Devadesátka ČT24, že se situace zlepšuje ve všech regionech a příjmové nůžky se loni uzavíraly.
Příjmy loni více rostly u nízkopříjmových skupin než u ostatních skupin. Rozdíly mezi nízko- a vysokopříjmovými skupinami, které se od vzniku Česka v roce 1993 zvětšovaly, se tak naopak v loňském roce zmenšily.
Bylo to dáno například i růstem minimální mzdy a poklesem nezaměstnanosti, tím se snižovala závislosti na sociálních dávkách, uvedl Rojíček.
Statistici u chudoby a sociálního vyloučení sledují tři kategorie – příjmovou chudobu, materiální deprivaci a také práci. Člověk se ocitne v příjmové chudobě, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Částku za loňský rok statistický úřad zatím neuvedl. V roce 2016 pro jednotlivce činila 10 691 korun.
Minulý rok ale výdělky rostly, vyšší proto proti předloňsku bude i hranice chudoby. Konečné výsledky za rok 2017 bude mít ČSÚ v dubnu. Od 3. února pak jeho pracovníci začínají sbírat – ve více než 11 tisících rodinách – údaje za letošní rok.
Podle ČSÚ se podíl osob, které ohrožuje příjmová chudoba, podle předběžných údajů loni dostal na 9,2 procenta. Proti roku 2016 tak poklesl z 9,7 procenta. V přepočtu předloni příjmová chudoba hrozila asi 1,02 milionu obyvatel Česka, loni pak kolem 970 tisícům.
Při takzvané materiální deprivaci, tedy nedostatku, si lidé nemohou dovolit nejméně čtyři z devíti položek, jako je telefon, pračka, televize či auto. Nemohou jednou ročně vyrazit na týdenní dovolenou, nezvládnou mimořádný výdaj 10 200 korun, nedokážou pravidelně hradit nájem nebo si dát obden maso.
„Předběžný odhad počtu osob žijících v materiálně deprivovaných domácnostech výrazně poklesl, meziročně o více než 110 tisíc osob. Míra materiální deprivace se tak v roce 2017 snížila oproti předchozímu roku o 1,1 procentního bodu na 3,7 procenta,“ uvedla již dříve mluvčí ČSÚ Petra Báčová.
Celková míra ohrožení příjmovou chudobou a sociálním vyloučením loni proti roku 2016 klesla z 13,3 na 12,3 procenta. V přepočtu se to tak týkalo minulý rok asi 1,3 milionu lidí, předloni pak asi 1,4 milionu.
„Česko se tak stále řadí mezi evropské země s nejnižší úrovní tohoto ukazatele (příjmové chudoby a sociálního vyloučení),“ uvedla pro agenturu ČTK Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Vedoucí občanské poradny Společně-Jekhetane (působí v Moravskoslezském a Olomouckém kraji) Lucie Florová v pořadu Devadesátka ČT24 připomněla, že chudoba se často odvíjí od nízké vzdělanosti a tím i od nezaměstnanosti. Za pádem do chudoby bývá rovněž nízká finanční gramotnost. Poradna poskytuje služby také v oblasti oddlužení, což bývá podle Florové téměř jediná možnost, jak se ze špatné situace dostat, jak odvrátit exekuci.
V pořadu se také hovořilo o hospodářském růstu Česka v porovnání od roku 1993 a jeho srovnání s ostatními státy.
Například český hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele – podle parity kupní síly – stoupl mezi lety 1993 až 2015 zhruba 2,66krát. To bylo podle údajů společnosti Economia rychlejší tempo než například v Rakousku (2,20) či v Německu (2,21), ale méně než na Slovensku (3,97), Polsku (4,11) či Estonsku (4,42).
Za dobu od pádu komunismu se měnilo i vybavení domácností. V roce 1989 mělo pračku 59,6 procenta, v roce 2015 již téměř každá (97,9 %). Například vybavení televizorem se podle údajů ČSÚ zvýšilo z 56,5 na 97,5 procenta (v roce 2016), u automobilů z 57,7 na 81,5 procenta (2015).
