Sociálního vyloučení a příjmové chudoby se Češi v porovnání se zbytkem Evropy bát nemusí. Podle aktuálních dat Eurostatu ohrožuje pouze 13,3 procenta populace. V zemích eurounijní osmadvacítky je přitom průměr 23,4 procenta.
Chudoba ohrožuje Čechy nejméně v celé Evropě. Nečekané výdaje by přesto pětina lidí nezvládla
Každý desátý obyvatel Česka je ohrožený chudobou (zdroj: ČT24)
Eurostat k příležitosti Mezinárodního dne proti chudobě, který připadá na 17. října, vydal zprávu, ve které srovnává míru chudoby jak mezi evropskými zeměmi, tak mezi skupinami jejich obyvatel.
V roce 2016 bylo v Evropské unii vystaveno riziku chudoby nebo sociálního vyloučení 117,5 milionu lidí, tedy 23,4 % obyvatelstva. Mezi lety 2009 a 2012 přitom dosahovala míra ohrožení téměř 25 procent.
Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením podle země, 2016 (v %)
Ohrožení se nacházejí v alespoň jedné z následujících tří kategorií: jsou ohrožení příjmovou chudobou, vážně hmotně znevýhodněni nebo žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou.
Ze zveřejněných dat vychází situace nejlépe právě pro Česko. Jinde však situace není zdaleka tak optimistická. V roce 2016 byla více než třetina obyvatelstva ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením ve třech členských státech: v Bulharsku (40,4 %), Rumunsku (38,8 %) a Řecku (35,6 %). Naopak nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením byl kromě Česka ve Finsku (16,6 %), Dánsku (16,7 %) a Nizozemsku (16,8 %).
Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením v ČR (v %)
Mezi členskými státy, pro které jsou k dispozici údaje, vzrostla míra rizika chudoby nebo sociálního vyloučení z roku 2008 v deseti členských státech. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku, na Kypru, ve Španělsku a Švédsku.
Největší pokles nastal v Polsku, za ním následovalo Lotyšsko a Rumunsko. Na úrovni EU se podíl celkového obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2016 snížil o 0,3 procentního bodu od roku 2008.
Míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením v ČR podle věku
V České republice je podle dat Eurostatu ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 13,3 procenta obyvatel. V roce 2008 bylo číslo o celá dvě procenta vyšší. chudoba více ohrožuje ženy než muže a častěji postihuje rodiny s dětmi než bezdětné.
Ohrožení jsou také mladí lidé pod 18 let, u kterých je míra 17,4 procenta, zhruba o sedm procent více než u lidí starších 65 let. Vůbec nejvíce jsou ohrožení nezaměstnaní, u kterých je míra ohrožení 62,3 procenta. U osob, které mají zaměstnání, je to pouze necelých šest procent.
Pod hranicí příjmové chudoby se ocitají osoby, které nedosáhnou ani na 60 procent mediánu příjmu. V roce 2016 tato částka pro jednotlivce činila 10 691 korun. Pro oba rodiče se dvěma dětmi do třinácti let šlo v roce 2016 o 22 450 korun na měsíc.
Míra ohrožení chudobou v ČR v roce 2016
Přibližně 1 z 6 osob v EU je ohrožena příjmovou chudobou…
Při pohledu na faktory, které přispívají k ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, byl u 17,2 % obyvatel Unie v roce 2016 zásadním faktorem disponibilní příjem. Ten je často u ohrožených osob nižší než hranice chudoby v daném státě. V členských státech EU byla například v Rumunsku ohrožena příjmovou chudobou 1 z 4 osob. Ve srovnání s rokem 2008 vzrostl podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v 21 členských státech, pro které jsou k dispozici údaje, a ve čtyřech se snížil.
… 1 z 13 těžce hmotně znevýhodněna …
Nemožnost dovolit si týdenní dovolenou mimo domov (%)
Podle posledních dat je 7,5 % obyvatelstva EU těžce hmotně znevýhodněno. Jejich životní podmínky byly omezeny nedostatkem zdrojů, jako je například nedostatek financí k placení účtů, měli potíže s udržováním adekvátní teploty ve svých domovech nebo si nemohli dovolit čerpat jeden týden dovolené mimo domov. Podíl těžce znevýhodněných osob se v roce 2016 v jednotlivých členských státech výrazně lišil - od více než 20 % celkového počtu obyvatel v Bulharsku, Rumunsku a Řecku až po méně než 4 % ve Švédsku, Lucembursku, Finsku, Dánsku a Nizozemsku. V ČR spadá mezi hmotně znevýhodněné osoby zhruba 4,8 procenta lidí.
… a 1 z 10 žije v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce
Pokud jde o nízkou intenzitu práce, 10,4 % obyvatelstva ve věku 0-59 let v EU žilo v domácnostech, kde dospělí pracovali méně než z 20 procent celkového pracovního potenciálu. Je to druhý rok v řadě od roku 2008, kdy se tento podíl v EU snížil.
V Irsku, Řecku, Španělsku nebo Belgii byl podíl vůbec nejvyšší, na opačné straně spektra pak stojí Estonsko, Polsko nebo Slovensko. Ve většině členských států (osmnáct) se ve srovnání s rokem 2008 zvýšil podíl osob ve věku 0-59 let, které žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou, v sedmi zemích se snížil. V Čechách se v roce 2016 míra pohybovala na 6,7 procentech.
Snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU je jedním z klíčových cílů strategie Evropa 2020.
- V loňském roce si server iDNES.cz nechal od agentury MEDIAN zpracovat průzkum, ve kterém zjišťoval mimo jiné to, jak jsou čeští chudí v porovnání s ostatní populací zasaženi materiální deprivací. Velká většina osob potýkající se s chudobou si například nemůže dovolit nákup nového nábytku, dovolenou nebo nemají prostředky na uhrazení nečekaného finančního výdaje ve výši deseti tisíc korun. Zhruba třetina chudých si dokonce nemůže zajistit kvalitní bydlení a adekvátní stravování.
Materiální deprivace - co si čeští chudí nemohou v porovnání s ostatními dovolit?