Chudoba ohrožuje Čechy nejméně v celé Evropě. Nečekané výdaje by přesto pětina lidí nezvládla

Ohrožení se nacházejí v alespoň jedné z následujících tří kategorií: jsou ohrožení příjmovou chudobou, vážně hmotně znevýhodněni nebo žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou. 

Ze zveřejněných dat vychází situace nejlépe právě pro Česko. Jinde však situace není zdaleka tak optimistická. V roce 2016 byla více než třetina obyvatelstva ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením ve třech členských státech: v Bulharsku (40,4 %), Rumunsku (38,8 %) a Řecku (35,6 %). Naopak nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením byl kromě Česka ve Finsku (16,6 %), Dánsku (16,7 %) a Nizozemsku (16,8 %).

Mezi členskými státy, pro které jsou k dispozici údaje, vzrostla míra rizika chudoby nebo sociálního vyloučení z roku 2008 v deseti členských státech. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku, na Kypru, ve Španělsku a Švédsku.

Největší pokles nastal v Polsku, za ním následovalo Lotyšsko a Rumunsko. Na úrovni EU se podíl celkového obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2016 snížil o 0,3 procentního bodu od roku 2008.

V České republice je podle dat Eurostatu ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 13,3 procenta obyvatel. V roce 2008 bylo číslo o celá dvě procenta vyšší. chudoba více ohrožuje ženy než muže a častěji postihuje rodiny s dětmi než bezdětné.

Ohrožení jsou také mladí lidé pod 18 let, u kterých je míra 17,4 procenta, zhruba o sedm procent více než u lidí starších 65 let. Vůbec nejvíce jsou ohrožení nezaměstnaní, u kterých je míra ohrožení 62,3 procenta. U osob, které mají zaměstnání, je to pouze necelých šest procent.

Pod hranicí příjmové chudoby se ocitají osoby, které nedosáhnou ani na 60 procent mediánu příjmu. V roce 2016 tato částka pro jednotlivce činila 10 691 korun. Pro oba rodiče se dvěma dětmi do třinácti let šlo v roce 2016 o 22 450 korun na měsíc. 

Přibližně 1 z 6 osob v EU je ohrožena příjmovou chudobou… 

Při pohledu na faktory, které přispívají k ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, byl u 17,2 % obyvatel Unie v roce 2016 zásadním faktorem disponibilní příjem. Ten je často u ohrožených osob nižší než hranice chudoby v daném státě. V členských státech EU byla například v Rumunsku ohrožena příjmovou chudobou 1 z 4 osob. Ve srovnání s rokem 2008 vzrostl podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v 21 členských státech, pro které jsou k dispozici údaje, a ve čtyřech se snížil.

… 1 z 13 těžce hmotně znevýhodněna …

Podle posledních dat je 7,5 % obyvatelstva EU těžce hmotně znevýhodněno. Jejich životní podmínky byly omezeny nedostatkem zdrojů, jako je například nedostatek financí k placení účtů, měli potíže s udržováním adekvátní teploty ve svých domovech nebo si nemohli dovolit čerpat jeden týden dovolené mimo domov. Podíl těžce znevýhodněných osob se v roce 2016 v jednotlivých členských státech výrazně lišil - od více než 20 % celkového počtu obyvatel v Bulharsku, Rumunsku a Řecku až po méně než 4 % ve Švédsku, Lucembursku, Finsku, Dánsku a Nizozemsku. V ČR spadá mezi hmotně znevýhodněné osoby zhruba 4,8 procenta lidí.

… a 1 z 10 žije v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce

Pokud jde o nízkou intenzitu práce, 10,4 % obyvatelstva ve věku 0-59 let v EU žilo v domácnostech, kde dospělí pracovali méně než z 20 procent celkového pracovního potenciálu. Je to druhý rok v řadě od roku 2008, kdy se tento podíl v EU snížil.

V Irsku, Řecku, Španělsku nebo Belgii byl podíl vůbec nejvyšší, na opačné straně spektra pak stojí Estonsko, Polsko nebo Slovensko. Ve většině členských států (osmnáct) se ve srovnání s rokem 2008 zvýšil podíl osob ve věku 0-59 let, které žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou, v sedmi zemích se snížil. V Čechách se v roce 2016 míra pohybovala na 6,7 procentech.

Snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU je jedním z klíčových cílů strategie Evropa 2020.