Chudoba ohrožuje Čechy nejméně v celé Evropě. Nečekané výdaje by přesto pětina lidí nezvládla

Nahrávám video
Každý desátý obyvatel Česka je ohrožený chudobou
Zdroj: ČT24

Sociálního vyloučení a příjmové chudoby se Češi v porovnání se zbytkem Evropy bát nemusí. Podle aktuálních dat Eurostatu ohrožuje pouze 13,3 procenta populace. V zemích eurounijní osmadvacítky je přitom průměr 23,4 procenta.

Eurostat k příležitosti Mezinárodního dne proti chudobě, který připadá na 17. října, vydal zprávu, ve které srovnává míru chudoby jak mezi evropskými zeměmi, tak mezi skupinami jejich obyvatel.

V roce 2016 bylo v Evropské unii vystaveno riziku chudoby nebo sociálního vyloučení 117,5 milionu lidí, tedy 23,4 % obyvatelstva. Mezi lety 2009 a 2012 přitom dosahovala míra ohrožení téměř 25 procent.

Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením podle země, 2016 (v %)
Zdroj: Eurostat

Ohrožení se nacházejí v alespoň jedné z následujících tří kategorií: jsou ohrožení příjmovou chudobou, vážně hmotně znevýhodněni nebo žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou. 

Ze zveřejněných dat vychází situace nejlépe právě pro Česko. Jinde však situace není zdaleka tak optimistická. V roce 2016 byla více než třetina obyvatelstva ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením ve třech členských státech: v Bulharsku (40,4 %), Rumunsku (38,8 %) a Řecku (35,6 %). Naopak nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením byl kromě Česka ve Finsku (16,6 %), Dánsku (16,7 %) a Nizozemsku (16,8 %).

Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením v ČR (v %)
Zdroj: Eurostat

Mezi členskými státy, pro které jsou k dispozici údaje, vzrostla míra rizika chudoby nebo sociálního vyloučení z roku 2008 v deseti členských státech. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku, na Kypru, ve Španělsku a Švédsku.

Největší pokles nastal v Polsku, za ním následovalo Lotyšsko a Rumunsko. Na úrovni EU se podíl celkového obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2016 snížil o 0,3 procentního bodu od roku 2008.

Míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením v ČR podle věku
Zdroj: Eurostat

V České republice je podle dat Eurostatu ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 13,3 procenta obyvatel. V roce 2008 bylo číslo o celá dvě procenta vyšší. chudoba více ohrožuje ženy než muže a častěji postihuje rodiny s dětmi než bezdětné.

Ohrožení jsou také mladí lidé pod 18 let, u kterých je míra 17,4 procenta, zhruba o sedm procent více než u lidí starších 65 let. Vůbec nejvíce jsou ohrožení nezaměstnaní, u kterých je míra ohrožení 62,3 procenta. U osob, které mají zaměstnání, je to pouze necelých šest procent.

Pod hranicí příjmové chudoby se ocitají osoby, které nedosáhnou ani na 60 procent mediánu příjmu. V roce 2016 tato částka pro jednotlivce činila 10 691 korun. Pro oba rodiče se dvěma dětmi do třinácti let šlo v roce 2016 o 22 450 korun na měsíc. 

Míra ohrožení chudobou v ČR v roce 2016
Zdroj: Eurostat

Přibližně 1 z 6 osob v EU je ohrožena příjmovou chudobou…

Při pohledu na faktory, které přispívají k ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, byl u 17,2 % obyvatel Unie v roce 2016 zásadním faktorem disponibilní příjem. Ten je často u ohrožených osob nižší než hranice chudoby v daném státě. V členských státech EU byla například v Rumunsku ohrožena příjmovou chudobou 1 z 4 osob. Ve srovnání s rokem 2008 vzrostl podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v 21 členských státech, pro které jsou k dispozici údaje, a ve čtyřech se snížil.

… 1 z 13 těžce hmotně znevýhodněna …

Nemožnost dovolit si týdenní dovolenou mimo domov (%)
Zdroj: Eurostat

Podle posledních dat je 7,5 % obyvatelstva EU těžce hmotně znevýhodněno. Jejich životní podmínky byly omezeny nedostatkem zdrojů, jako je například nedostatek financí k placení účtů, měli potíže s udržováním adekvátní teploty ve svých domovech nebo si nemohli dovolit čerpat jeden týden dovolené mimo domov. Podíl těžce znevýhodněných osob se v roce 2016 v jednotlivých členských státech výrazně lišil - od více než 20 % celkového počtu obyvatel v Bulharsku, Rumunsku a Řecku až po méně než 4 % ve Švédsku, Lucembursku, Finsku, Dánsku a Nizozemsku. V ČR spadá mezi hmotně znevýhodněné osoby zhruba 4,8 procenta lidí.

… a 1 z 10 žije v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce

Pokud jde o nízkou intenzitu práce, 10,4 % obyvatelstva ve věku 0-59 let v EU žilo v domácnostech, kde dospělí pracovali méně než z 20 procent celkového pracovního potenciálu. Je to druhý rok v řadě od roku 2008, kdy se tento podíl v EU snížil.

V Irsku, Řecku, Španělsku nebo Belgii byl podíl vůbec nejvyšší, na opačné straně spektra pak stojí Estonsko, Polsko nebo Slovensko. Ve většině členských států (osmnáct) se ve srovnání s rokem 2008 zvýšil podíl osob ve věku 0-59 let, které žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou, v sedmi zemích se snížil. V Čechách se v roce 2016 míra pohybovala na 6,7 procentech.

Snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU je jedním z klíčových cílů strategie Evropa 2020.

  • V loňském roce si server iDNES.cz nechal od agentury MEDIAN zpracovat průzkum, ve kterém zjišťoval mimo jiné to, jak jsou čeští chudí v porovnání s ostatní populací zasaženi materiální deprivací. Velká většina osob potýkající se s chudobou si například nemůže dovolit nákup nového nábytku, dovolenou nebo nemají prostředky na uhrazení nečekaného finančního výdaje ve výši deseti tisíc korun. Zhruba třetina chudých si dokonce nemůže zajistit kvalitní bydlení a adekvátní stravování.
Materiální deprivace - co si čeští chudí nemohou v porovnání s ostatními dovolit?
Zdroj: Průzkum agentury MEDIAN pro iDNES.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 10 mminutami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 40 mminutami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 1 hhodinou

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 12 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 12 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 19 hhodinami
Načítání...