Chudoba ohrožuje Čechy nejméně v celé Evropě. Nečekané výdaje by přesto pětina lidí nezvládla

Nahrávám video

Sociálního vyloučení a příjmové chudoby se Češi v porovnání se zbytkem Evropy bát nemusí. Podle aktuálních dat Eurostatu ohrožuje pouze 13,3 procenta populace. V zemích eurounijní osmadvacítky je přitom průměr 23,4 procenta.

Eurostat k příležitosti Mezinárodního dne proti chudobě, který připadá na 17. října, vydal zprávu, ve které srovnává míru chudoby jak mezi evropskými zeměmi, tak mezi skupinami jejich obyvatel.

V roce 2016 bylo v Evropské unii vystaveno riziku chudoby nebo sociálního vyloučení 117,5 milionu lidí, tedy 23,4 % obyvatelstva. Mezi lety 2009 a 2012 přitom dosahovala míra ohrožení téměř 25 procent.

Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením podle země, 2016 (v %)
Zdroj: Eurostat

Ohrožení se nacházejí v alespoň jedné z následujících tří kategorií: jsou ohrožení příjmovou chudobou, vážně hmotně znevýhodněni nebo žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou. 

Ze zveřejněných dat vychází situace nejlépe právě pro Česko. Jinde však situace není zdaleka tak optimistická. V roce 2016 byla více než třetina obyvatelstva ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením ve třech členských státech: v Bulharsku (40,4 %), Rumunsku (38,8 %) a Řecku (35,6 %). Naopak nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením byl kromě Česka ve Finsku (16,6 %), Dánsku (16,7 %) a Nizozemsku (16,8 %).

Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením v ČR (v %)
Zdroj: Eurostat

Mezi členskými státy, pro které jsou k dispozici údaje, vzrostla míra rizika chudoby nebo sociálního vyloučení z roku 2008 v deseti členských státech. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku, na Kypru, ve Španělsku a Švédsku.

Největší pokles nastal v Polsku, za ním následovalo Lotyšsko a Rumunsko. Na úrovni EU se podíl celkového obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2016 snížil o 0,3 procentního bodu od roku 2008.

Míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením v ČR podle věku
Zdroj: Eurostat

V České republice je podle dat Eurostatu ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 13,3 procenta obyvatel. V roce 2008 bylo číslo o celá dvě procenta vyšší. chudoba více ohrožuje ženy než muže a častěji postihuje rodiny s dětmi než bezdětné.

Ohrožení jsou také mladí lidé pod 18 let, u kterých je míra 17,4 procenta, zhruba o sedm procent více než u lidí starších 65 let. Vůbec nejvíce jsou ohrožení nezaměstnaní, u kterých je míra ohrožení 62,3 procenta. U osob, které mají zaměstnání, je to pouze necelých šest procent.

Pod hranicí příjmové chudoby se ocitají osoby, které nedosáhnou ani na 60 procent mediánu příjmu. V roce 2016 tato částka pro jednotlivce činila 10 691 korun. Pro oba rodiče se dvěma dětmi do třinácti let šlo v roce 2016 o 22 450 korun na měsíc. 

Míra ohrožení chudobou v ČR v roce 2016
Zdroj: Eurostat

Přibližně 1 z 6 osob v EU je ohrožena příjmovou chudobou…

Při pohledu na faktory, které přispívají k ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, byl u 17,2 % obyvatel Unie v roce 2016 zásadním faktorem disponibilní příjem. Ten je často u ohrožených osob nižší než hranice chudoby v daném státě. V členských státech EU byla například v Rumunsku ohrožena příjmovou chudobou 1 z 4 osob. Ve srovnání s rokem 2008 vzrostl podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v 21 členských státech, pro které jsou k dispozici údaje, a ve čtyřech se snížil.

… 1 z 13 těžce hmotně znevýhodněna …

Nemožnost dovolit si týdenní dovolenou mimo domov (%)
Zdroj: Eurostat

Podle posledních dat je 7,5 % obyvatelstva EU těžce hmotně znevýhodněno. Jejich životní podmínky byly omezeny nedostatkem zdrojů, jako je například nedostatek financí k placení účtů, měli potíže s udržováním adekvátní teploty ve svých domovech nebo si nemohli dovolit čerpat jeden týden dovolené mimo domov. Podíl těžce znevýhodněných osob se v roce 2016 v jednotlivých členských státech výrazně lišil - od více než 20 % celkového počtu obyvatel v Bulharsku, Rumunsku a Řecku až po méně než 4 % ve Švédsku, Lucembursku, Finsku, Dánsku a Nizozemsku. V ČR spadá mezi hmotně znevýhodněné osoby zhruba 4,8 procenta lidí.

… a 1 z 10 žije v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce

Pokud jde o nízkou intenzitu práce, 10,4 % obyvatelstva ve věku 0-59 let v EU žilo v domácnostech, kde dospělí pracovali méně než z 20 procent celkového pracovního potenciálu. Je to druhý rok v řadě od roku 2008, kdy se tento podíl v EU snížil.

V Irsku, Řecku, Španělsku nebo Belgii byl podíl vůbec nejvyšší, na opačné straně spektra pak stojí Estonsko, Polsko nebo Slovensko. Ve většině členských států (osmnáct) se ve srovnání s rokem 2008 zvýšil podíl osob ve věku 0-59 let, které žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou, v sedmi zemích se snížil. V Čechách se v roce 2016 míra pohybovala na 6,7 procentech.

Snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU je jedním z klíčových cílů strategie Evropa 2020.

  • V loňském roce si server iDNES.cz nechal od agentury MEDIAN zpracovat průzkum, ve kterém zjišťoval mimo jiné to, jak jsou čeští chudí v porovnání s ostatní populací zasaženi materiální deprivací. Velká většina osob potýkající se s chudobou si například nemůže dovolit nákup nového nábytku, dovolenou nebo nemají prostředky na uhrazení nečekaného finančního výdaje ve výši deseti tisíc korun. Zhruba třetina chudých si dokonce nemůže zajistit kvalitní bydlení a adekvátní stravování.
Materiální deprivace - co si čeští chudí nemohou v porovnání s ostatními dovolit?
Zdroj: Průzkum agentury MEDIAN pro iDNES.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 13 mminutami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 52 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 4 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 5 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 10 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.