Brusel/Moskva – Ruské banky a firmy se po zavedení sankcí ze strany EU a Spojených států chystají vypravit pro kapitál do Asie. Na tamních trzích se ale nejspíš budou potýkat s problémy – asijští investoři jsou totiž při obchodování se subjekty na černé listině opatrní. V Evropě bude naopak dopad sankcí uvalených na ruské banky značně omezen – nebudou se týkat jejich dcer usazených v zemích EU včetně České republiky. Upozornil na to deník The Wall Street Journal.
Ruské banky a firmy si dosud chodily pro kapitál zejména na finanční trhy v Evropě. Nyní hledají náhradní zdroje v Asii, kde to však budou mít podle expertů těžké. Asijští investoři se totiž nechtějí pouštět do transakcí s dotčenými subjekty a zvyšují jim úrok.
Pěti ruskými bankami, na které od pátku dopadnou nové sankce Evropské unie, jsou Sberbank, VTB Bank, Gazprombank, Vněšekonombank a Rosselchozbank. Kvůli podílu Moskvy na ukrajinské krizi nebudou mít přístup na evropský finanční trh. Jejich dceřiných bank v zemích EU se podle Reuters postihy týkat nebudou.
Opatrné jsou taky asijské banky při jednání s Rusy, kteří chtějí na nejlidnatější kontinent převést své peníze. Rádi by je uložili například v Singapuru, kde však narážejí na čerstvě zpřísněná pravidla. „Spousta ruských peněz chce zamířit do Singapuru, ale mnoho z nich není čistých, takže banky přitvrdily ve všech svých pravidlech,“ popsal expert na byznys v Singapuru Satish Bakhda. Jen otevření účtu pro ruské klienty prý potrvá kvůli ověřování původu peněz měsíc až dva. Zákazník ze Západu stejnou proceduru absolvuje za dva týdny.
Podobná situace panuje při poskytování úvěrů – řada asijských bank má své odbočky v USA a odmítá spolupracovat s ruskými podniky uvedenými na černé listině. „Asijské banky jsou v tomto ohledu stejné jako banky evropské či americké,“ řekl agentuře Reuters londýnský bankéř, který pro jednu asijskou banku pracuje.
Členské státy Evropské unie už nové hospodářské sankce oficiálně schválily, v platnost vstoupí v pátek 1. srpna. Spolu s USA chce Unie potrestat Kreml za jeho politiku v ukrajinské krizi, zejména za údajnou podporu separatistů na východě země. Rozhořčení západních států vyvrcholilo po sestřelení malajsijského boeingu před dvěma týdny, při němž zemřelo 298 lidí. Zbraně měla separatistům dodat právě Moskva, ta ale veškerá obvinění odmítá.
Ruské společnosti by se teoreticky mohly obrátit na islámský trh s cennými papíry. Na něm se však většina transakcí provádí v malajsijské měně ringgit. Malajsie ovšem nemusí být svolná k obchodům s Ruskem kvůli jeho roli v ukrajinské krizi – zejména kvůli možné spoluzodpovědnosti za sestřelení malajsijského dopravního letadla.
Unie pohlídá kapitál v evropských pobočkách ruských bank
Co se týče bank, měly by postihy osmadvacítky dopadnout na ruské finanční společnosti s nadpolovičním majetkovým podílem státu. Agentura Reuters už dříve uvedla, že by se na černé listině mohly objevit například největší ruská banka Sberbank či VTB Bank, které působí mimo jiné v Rakousku, Česku, na Slovensku, Kypru, v Maďarsku, Německu a ve Francii. To se nakonec vyplnilo. Evropští investoři tak nebudou moci kupovat jejich akcie a dlouhodobé dluhopisy.
Tato omezení sice podle analytiků mohou mít dopad na schopnost bank poskytovat úvěry a mohou způsobit i pokles jejich zisků, výraznější účinnost by ale měly, kdyby se týkaly jejich dceřiných společností v zemích Unie. Právě zahraniční odbočky obou zmíněných bank disponovaly podle listu The Wall Street Journal na konci loňského roku majetkem 20 miliard dolarů (více než 400 miliard korun) – mohou tedy svým matkám s financováním pomoci.
Unie se rozhodla nezahrnout do sankcí evropské pobočky ruských finančních domů, aby neohrozila stabilitu trhů členských zemí. Brusel nicméně hodlá pečlivě sledovat, zda se ruské banky nepokusí ve velkém odčerpávat ze svých dceřiných firem zdroje. „Tyto dceřiné banky v posledních třech nebo čtyřech letech nevydávaly korporátní cenné papíry ani akcie, takže by bylo okamžitě vidět, kdyby s tím teď začaly,“ citovala agentura Reuters jednoho z diplomatů.
