V průměru o osm procent mají od příštího roku stoupnout platy ve veřejné sféře. Dohodly se na tom ve středu vládní strany ANO a ČSSD. Podporu získaly také u odborů, naopak podnikatelské svazy i analytici dohodu kritizují a domnívají se, že růst je příliš vysoký. V pořadu Devadesátka ČT24 se hosté přeli o to, zda soukromá sféra nyní přetahuje lidi z veřejného sektoru či je tomu opačně. Padla i otázka, který sektor je pro ekonomiku důležitější.
Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář si myslí, že ve veřejné správě je v současnosti problém někoho zaměstnat. „Neseženete kvalifikovaného pracovníka, protože ho soukromá sféra přeplatí,“ domnívá se.
To podle něho může do budoucna způsobit kolaps na některých úřadech.
Naopak prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý uvedl, že zvláště malé a střední podniky si nemohou dovolit přidávat tolik, jak se to nyní chystá ve veřejné správě. „Naopak začínají cítit, že je začíná přeplácet veřejný sektor,“ dodal. Jako příklad „přeplácených“zmínil různé pomocné sektory a spíše ženy, které mohou vykonávat jak služby v soukromém sektoru, tak úřednické práce.
Také generální ředitelka Manpower Group a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) Jaroslava Rezlerová soudí, že mnoho lidí, kteří pracují v malých firmách, bude odcházet do státní správy.
Odborář Bednář na to reagoval poznámkou, že by se toho chtěl dočkat. „Stát je nekonkurenceschopný. Některé činnosti státu budou paralyzovány, protože chybí zaměstnanci,“ dodal.
Milan Bednář z katedry hospodářské a sociální politiky, NF VŠE v Praze v pořadu zdůrazňoval rozdíly mezi soukromým a veřejným sektorem.
„Mzdy v soukromém sektoru vznikají na základě trhu, na základě produktivity práce a podle toho, jak lidé přispívají k zisku,“ uvedl. Naopak platy ve veřejném sektoru nemají s reálným stavem ekonomiky tolik společného. A je podle něho špatné, když se výdělky v obou sektorech tolik liší, právě ve prospěch veřejného sektoru (viz informace v boxu).
„Veřejný sektor nikdy nebude tak produktivní jako soukromý. Soukromý sektor je sektor, na kterém stojí ekonomika. Ta nestojí na veřejném sektoru, ten jen rozděluje a snaží se nějak optimalizovat služby a pomoc občanům,“ řekl Bednář z VŠE.
Dlouhý uvedl, že by měla být nastavena pravidla pro zvyšování platů ve veřejné sféře, která by vycházela z výkonu ekonomiky a měla by se pravidelně řešit k nějakému datu, aby to bylo předvídatelné.
„Podle nějakých pravidel, ne podle aktuálního rozhodnutí politiků,“ dodal s tím, že například současné zvýšení je uzavíráno s vědomím blížících se voleb. Zvyšování platů by pak dlouhodoběji, v horizontu pěti sedmi let mělo být vázáno na růst produktivity práce, tak jak je tomu už v soukromých firmách. Upozornil rovněž na „mzdové vzlínání“, tedy když v určitém sektoru ekonomiky, jako je tomu nyní ve veřejném sektoru, rostou výdělky. Vzniká tím tlak na růst výdělků i jinde.
On sám je příznivcem toho, dát kvalifikovanému úředníkovi tolik, že to lidi bude překvapovat, ale zároveň by se měla státní správa umět zbavit neefektivních úředníků. Kritizoval též zvyk, automatismus veřejné sféry, kdy plat roste s věkem, s odpracovaným počtem let.
Rezlerová pak považuje za velmi nebezpečné takové zvyšování platů, které nestojí na žádných diverzifikovaných pravidlech. Podotkla, že zatímco v soukromém sektoru jsou odměny za skutečný výkon, ve státní správě jsou odměny velmi málo průhledné.
Odborář Bednář podotkl, že v některých částech veřejného sektoru jsou velmi nízké platy. Jako příklad uvedl katastrální úřady, kde je plat úředníka po dvaceti letech 18 tisíc hrubého. Nízké platy jsou prý i na úřadech práce. Podle něho by se mělo přidat hlavně tam, kde se pracuje s klienty, tedy v sociálních službách, na úřadech práce či na katastrálních úřadech.
Věří, že v pátek se podaří při jednání odborářů s vládou domluvit konkrétní parametry, jak uskutečnit navýšení platů.
Rezlerová si myslí, že na tak malý stát máme relativně hodně zaměstnanců ve veřejné správě. Kritizovala také to, že za poslední tři čtyři roky přibylo ve státní správě 35 tisíc zaměstnanců.
Odborář Bednář to vysvětloval růstem například počtu policistů (po předchozím snižování jejich stavů za pravicových vlád), s rostoucím počtem dětí pak bylo potřeba zvýšit i počty učitelů a nepedagogických pracovníků. Klasických úředníků podle něho přibylo minimum.
