Stále větší obliby začíná mezi Čechy nabírat placení mobilem. Zatímco loni tuto cestu využívalo osm procent dotázaných, letos jich už bylo 18 procent. Vyplynulo to z průzkumu České bankovní asociace (ČBA) mezi 1087 respondenty. Nejvíce rozšířená však zůstává platba debetní kartou.
Potvrdilo se také, že nové možnosti bezkontaktních plateb využívají především mladí lidé.„Mobilem, případně chytrými hodinkami, čipem a podobně lze platit kdekoli, kde mají bezkontaktní terminál. Ten je v ČR na rozdíl od jiných zemí již obvyklou záležitostí,“ uvedl poradce ČBA pro platební styk a kyberbezpečnost Tomáš Hládek.
Nejčastější službou pro placení mobilem je Google Pay nebo Apple Pay. Některé banky mají i vlastní aplikaci.
Zdaleka nejpoužívanějším platebním prostředkem zůstává debetní karta, kterou používá osmdesát procent lidí. S odstupem následuje kreditní karta, u níž došlo meziročně k poklesu z 28 na 22 procent.
Placení dobírkou volí klienti častěji u prvního nákupu v e-shopu
Při nákupech na internetu využívá platební kartu 54 procent Čechů. Nákup na dobírku využívá 53 procent respondentů a polovina lidí pak platí v on-line prostředí i zadáním příkazu v internetovém bankovnictví. Internetové peněženky, jako je například PayPal, využívá 14 procent lidí.
Placení na dobírku přitom podle Hládka využívají respondenti zejména tehdy, pokud u internetového prodejce nakupují poprvé, nevěří mu nebo recenze na něj nejsou zcela pozitivní či přesvědčivé.
Z průzkumu dále také vyplývá, že dvě třetiny populace vybírají peníze z bankomatu alespoň jednou měsíčně, jde přitom o nejčastější frekvenci výběru. „K bankomatům chodí překvapivě častěji mladí lidé, kteří více spoléhají na peníze na účtu a na platební kartu než na hotovost uloženou doma pod polštářem,“ uvedl Hládek.
Průzkum zároveň ukázal, že názor na zrušení hotovosti společnost rozděluje. Třetina oslovených by totiž přivítala zrušení hotovosti, protože by to přineslo větší svobodu v nakupování. Další třetina je však zcela proti a ve zrušení hotovosti vidí omezení osobní svobody. Třetina lidí je pak v této otázce nerozhodná.
- Na konci prosince 1989 zahájil provoz první peněžní automat v Praze, a to na Václavském náměstí. „Tento bankomat fungoval v off-line modu, takže nebyl propojen přímo do systému banky, a obsluha pobočky každý den musela zjistit, kolik peněz v bankomatu bylo vybráno a kým a provést případné změny na účtech klientů,“ popsal mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
- Bankomatová síť se pak rozšířila rychle, o pět let později už měla jen Česká spořitelna v Česku takových strojů pět stovek. Pro srovnání – v současnosti je v Česku zhruba pět a půl tisíce bankomatů všech značek.
- V roce 1996 pak klienti mohli začít používat telefonní bankovnictví a transakce tak už nemuseli provádět přímo na pobočce.
- Velký posun pak nastal v roce 1998, kdy se banky propojily s on-line světem a lidé mohli začít využívat internetové bankovnictví. „To bylo naprosto revoluční. A mě to od začátku uchvátilo. Mohl jsem si tam vést peníze v několika měnách, dávat tam trvalé příkazy, prostě všechny služby, které jsem potřeboval,“ vzpomínal Václav Pavelka, který byl mezi prvními, kdo si takový účet zřídili.
- Masový nástup internetového bankovnictví byl ale pozvolný. Samozřejmostí ještě nebylo ani v roce 2007, kdy ho používalo jen 12 procent lidí. Následně se ale přidalo ještě mobilní bankovnictví a letos už je pak situace úplně opačná – přes internetové bankovnictví si své finance řídí 95 procent klientů bank. „Poměrně robustní pobočkovou síť stále držíme právě pro ty klienty, kteří si potom chtějí dojít probrat osobně něco třeba i složitějšího,“ podotkla výkonná ředitelka pro oblast inovací v ČSOB Michaela Lhotková.
