Placené vysílání v DVB-T2? Podle komerčních televizí musí nejprve dávat ekonomicky smysl

Pro pozemní neboli terestrické vysílání je v Česku dosud příznačné, že je jeho příjem na rozdíl od kabelového nebo satelitního bezplatný. V současnosti ale probíhá přechod na nový standard DVB-T2, který opět otevírá otázku zavedení placené části vysílání, například programů ve vysokém rozlišení. Zatímco Česká televize, která už své kanály v HD kvalitě nabízí, na odborné konferenci Digimedia 2018 zpoplatnění odmítla, podle zástupců televizí Nova a Prima záleží na operátorech, jestli přijdou se smysluplnou nabídkou. Oba komerční subjekty každopádně s volně šířenými HD verzemi svých programů nepočítají.

„Placené vysílání v rámci nové digitální platformy je pro nás jako poskytovatele veřejné služby nezajímavá otázka,“ prohlásil generální ředitel České televize Petr Dvořák s tím, že ČT bude svůj signál a své programy divákům poskytovat tak jako dosud. „Vzhledem k tomu, že jsme financováni z veřejných zdrojů, tak nám nepřipadá fér, abychom produkt dál zpoplatňovali,“ vysvětlil Dvořák na konferenci postoj veřejnoprávní instituce.

Pokud vznikne technické řešení, které umožní volné a placené šíření nějakým způsobem zkoordinovat, tak podle Dvořáka bude ČT jako jeden z hlavních pilířů trhu účastníkem, ale v rámci duálního systému vysílání (veřejnoprávní a soukromé) bude nadále fungovat zdarma jako teď.

  • V současnosti jsou v Česku spuštěny tři přechodové sítě, které divákům po republice nabízí televizní programy v novém standardu DVB-T2. Ve výsledku ale mají existovat celoplošné sítě DVB-T2 celkem čtyři.
  • Druhou vlnu digitalizace, která přichází několik let po skončení analogového vysílání pozemních vysílačů, si vyžádalo uvolnění části vysílacího pásma, konkrétně 700 MHz, pro mobilní operátory, a to na základě mezinárodních dohod a rozhodnutí vlády.
  • DVB-T2 se standardem videoformátu HEVC snižuje množství přenášených dat. DVB-T2 tudíž proti nynější technologii umožňuje vysílání více programů na menším rozsahu frekvencí.
  • Česká televize spustila digitální pozemní vysílání v novém standardu koncem března a signálem už pokrývá podle teoretického modelu dostupnosti přes 99 procent území.
  • Vypínání stávajících vysílacích multiplexů DVB-T by mělo podle dosavadních předpokladů začít v listopadu 2019. Od května 2020 bude na celém území k dispozici pouze příjem DVB-T2.

Zástupci komerčních televizí Nova a Prima na konferenci sice odmítli, že s DVB-T2 nabídnou divákům své kanály volně ve vysokém rozlišení (tedy v HD kvalitě) tak jako Česká televize nabízí ty své už teď v přechodové sítí, ale pokud jde o možnost placeného vysílání v rámci pozemního vysílání, záleží podle nich spíš na operátorech.

„I v Česku může vzniknout placená platforma, pokud bude ekonomicky dávat smysl,“ uvedl generální ředitel FTV Prima Marek Singer. Upozorňuje ale, že placenou platformu provozuje vždy a všude na světě operátor, ne vysílatel. „Tady se teď otvírá nějaký prostor, patrně pro relativně velký počet potenciálních kanálů, takže se z mého pohledu otevírá pro operátory nový trh,“ poznamenal. „Pokud za mnou přijde kterýkoli operátor se zajímavou komerční nabídkou, zvážím ji,“ dodal.

„Záleží opravdu na tom, jestli operátor přijde s nějakým funkčním modelem,“ souhlasil technický ředitel TV Nova Josef Uher. „Pokud jde o placené kanály, my v nabídce placené kanály už máme – Nova Sport 1 a Nova Sport 2. Samozřejmě rádi bychom měli tyto placené kanály i v terestrickém vysílání,“ připustil Uher.

„V sousedním Německu se byznys model našel a terestrické vysílání tam roste, i když původně bylo na významném poklesu. S nástupem DVB-T2 se našel kombinovaný model, který znamenal velký nárůst. Spokojeni jsou jak diváci, tak operátor té platformy,“ nastínil Uher.

Singer pak upozorňuje, že sice se v této věci obrací pozornost na dvě největší komerční televize, ale přitom je poměrně široké portfolio placených kanálů, pro které je to příležitost navýšit distribuci. „To bych čekal, že bude první rozšíření nabídky,“ řekl.

Nahrávám video

Pozitivně nicméně vnímá například rakouský model, který na konferenci přiblížil výkonný ředitel rakouské společnosti IP Austria Walter Zinggl. Zatímco stanice v nízkém rozlišení jsou tam volně k dispozici, kanály ve vysokém rozlišení jsou šířeny kódovaně. K základnímu portfoliu kanálů v HD se dostanou plátci koncesionářského poplatku ORF, za kompletní nabídku pak zaplatí jedenáct eur měsíčně.

Zinggl pitom připomíná, že neexistuje nic jako bezplatná televize. „V komerčních televizích platí divák pozorností reklamě,“ uvedl, televize veřejné služby jsou pak placeny státem, nebo občany.

Je po placené TV v terestrickém vysílání zájem?

Martin Gebauer, ředitel Českých Radiokomunikací, které zajišťují vysílání pro komerční kanály v terestrické síti, ale upozorňuje, že v tuzemsku více než polovina obyvatel nechce platit za obsah. „Je otázka, jaká bude poptávka po placených kanálech a který operátor si na sebe vezme riziko, že v Česku zavede placenou variantu a které kanály do toho budou zahrnuty,“ uvedl.

Je podle něj důležité, aby ti, co vytvářejí produkt a prodávají, aby uvažovali v širších souvislostech. „I u velkých sportů v Americe, které šly cestou placené televize, je postupný trend, že se vrací do nějakého hybridního modelu. Protože v momentě, kdy ztratíte základnu lidí, kteří o tom mluví, tak se trh zmenšuje. Je to jenom pro vyvolené, není to obecná zábava a žádná z profesionálních lig nemá zájem, aby se tohle dělo,“ přiblížil.

Nahrávám video

Jedním ze zatím posledních kanálů, které vstoupily do DVB-T2, je Televize Seznam, která své začátky spojila s internetem. „Pozemní vysílání beru tak, že stále zacílí na zhruba polovinu trhu a tím pádem je to pro nás nezbytnost. Pro nás je televize další distribuční kanál k internetu, který je pro nás jasně primárním kanálem, a věřím, že vždycky bude,“ přiblížil místopředseda představenstva Seznam.cz Pavel Zima.

O placeném přístupu v pozemním vysílání neuvažují. „Příležitost to je, ale pro jiné hráče než pro Seznam. Dál pojedeme v modelu, kdy prodáváme reklamu, kterou pokryjeme veškeré náklady na obsah a distribuci. Nehodláme v tom nic měnit,“ prohlásil Zima.

Zpoždění technického plánu přechodu

Diskuse o možnosti placeného obsahu v pozemním vysílání by ale neměly zastínit skutečnost, že tuzemský televizní trh stále čeká na to, až bude schválen technický plán přechodu na DVB-T2. De facto to znamená, že ještě nejsou přesné termíny, kdy se bude v jednotlivých oblastech Česka vysílání ve starém formátu vypínat.

Aktuálně je v meziresortním připomínkovém řízení a ve finále o něm rozhoduje vláda. „Předpokládám, že schválen bude v létě,“ uvedl na konferenci ředitel odboru elektronických komunikací na ministerstvu průmyslu a obchodu Luděk Schneider.

Nahrávám video

Podle Dvořáka měl být plán k dispozici už před začátkem celého procesu. „Ale věřím, že schválení nebude nic bránit,“ uved. „Pořád si myslíme, že je ještě čas, aby vše dopadlo, jak je naplánováno. Doufáme, že technický plán bude schválen,“ doplnil Gebauer.

Pro diváky znamená přechod na DVB-T2 obměnu televizní techniky – buď pořízení nové televize, nebo set-top boxu pro novou normu.

Podle Gebauera v současnosti přijímá televizní vysílání v novém standardu DVB-T2 prostřednictvím pozemních vysílačů zhruba 22 procent domácností.

V současnosti je na trhu sedmnáct set televizních přijímačů a set-top boxů, které podporují DVB-T2. Je to zhruba 95 procent ze všech nabízených zařízení. 

  • Základním předpokladem je mít televizor (nebo k němu připojený set-top box) přizpůsobený standardu DVB-T2. V případě, že mají domácnosti svojí individuální anténu, stačí pak obvykle pro naladění přechodové sítě pouze zvolit volbu automatického ladění na svých televizních přijímačích. Ti, kdo bydlí v bytových domech a přijímají vysílání přes společné televizní antény (STA), musí prostřednictvím společenství vlastníků kontaktovat servisní firmu, která STA upraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 17 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 18 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:15

Evropský pohled