Philip Zepter - nejslavnější prodejce nádobí

Veliko Gradište (Srbsko) - Život podnikatele srbského původu Philipa Zeptera je jednou z mnoha variací příběhu o úspěšném podnikateli. Obyčejný inženýr ekonomie, který 23. listopadu oslaví narozeniny, se z rodné Jugoslávie vypravil koncem 70. let na jazykový kurz do Rakouska a dnes vlastní majetek v hodnotě několika miliard dolarů, což jej činí jedním z nejbohatších Srbů na světě. Jméno jeho firmy je k vidění mezi sponzory hokejového mistrovství světa či na prestižních tenisových turnajích.

Zepter, který se narodil jako Milan Janković v městečku na východní hranici Srbska, ale musel čelit i podezření, že spíše než nadání vděčí za své dnešní postavení nelegálním obchodům. Nevládní organizace Mezinárodní krizová skupina ho totiž v roce 2003 ve zprávě o situaci na Balkáně spojila s pašováním zbraní nebo praním špinavých peněz. „Způsobilo mi to obrovské ztráty, přišel jsem třeba o výnosný telekomunikační obchod v Bosně,“ řekl Zepter, který se nařčení bránil i soudně.

Svou firmu, která začínala v roce 1986 podomním prodejem hrnců a dalšího nádobí, totiž Philip Zepter postupně směřoval i do jiných oblastí podnikání, ale na veřejnosti je firma známá hlavně díky prodeji nádobí. Nejen v domovském Srbsku, jehož občanství dodnes má, je ale známý i jako filantrop. Koncem 90. let otevřela jeho manželka Madlena v bělehradské čtvrti Zemun operní divadlo Madlenianum, letos v létě zase obohatil manželský pár srbskou metropoli muzeem.

Zepter jako královské železo

I po čtvrtstoletí prožitém v zahraničí má totiž Philip Zepter ke své vlasti silný vztah. „Nikdy bych neskrýval svůj původ,“ řekl například. Na druhou stranu se ale bez sentimentu vzdal rodného příjmení a nahradil je Zepterem, jménem, které si prý vypůjčil od pradědečka. Podle jiné verze ale z výrazu pro královské žezlo. „Moje jméno Milan Janković ve světě neznamená nic, jen evokuje spojení s trochu podezřelým východem,“ zdůvodnil to. Teprve před deseti lety ale získal na nové jméno i doklady.

Do Rakouska se dostal na přelomu 70. a 80. let spolu se svou o tři roky starší manželkou Madlenou. Mladá paní Jankovičová zde měla za úkol učit jugoslávské gastarbeitery, zatímco Milan si zlepšoval němčinu. Po skončení půlročního pobytu se mu ale nechtělo zpátky a našel si práci. Nejprve pracoval ve strojírenské firmě s vazbami na Jugoslávii, kde ale podle svých slov musel kvůli nepřejícím krajanům rychle skončit. Aby nezůstal bez prostředků, přijal místo podomního prodavače nádobí u společnosti AMC, tehdy největší a nejznámější na trhu. Pod křídly firmy s kořeny v Americe strávil pět let a dotáhl to na místního šéfa. Nakonec se ale v roce 1986 rozhodl postavit na vlastní nohy a vybral si obor, který znal nejlépe - prodej nádobí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 31 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...