Peníze na sponzoring vyčleňuje většina firem

Praha - Náklady na sponzorské aktivity jsou součástí rozpočtů v 86 procentech firem. Společnosti nejvíce podporují sociálně slabé a ohrožené skupiny obyvatel, vyplývá z průzkumu komunikační skupiny Mather, který v prosinci loňského roku provedla mezi třemi stovkami pracovníků marketingových oddělení.

Čtrnáct procent respondentů průzkumu uvedlo, že v jejich firmě jsou výdaje na sponzoring nulové. Necelá třetina firem (29 procent) na sponzoring vyčleňuje šest až deset procent z rozpočtu určeného na marketing. V pětině firem (21 procent) to je jedno až dvě procenta z těchto prostředků, v sedmi procentech firem to je více než pětina peněz na marketing.

Třetina firem finančně podporuje sociálně slabé a ohrožené skupiny - děti, zdravotně postižené a seniory. Na druhém místě se umístil sport, který sponzoruje 29 procent firem. Sponzoři se podle výsledků průzkumu nejvíce zajímají o fotbal, atletiku, hokej, golf a cyklistiku. Jedenáct procent respondentů uvedlo, že jejich firmy směřují finanční prostředky do zdravotnictví a zdravotní péče, deset procent pomáhá v oblasti kultury, umění a památkové péče. Věda a výzkum zůstávají na okraji zájmu firem, sponzorují je jen čtyři procenta firem, v nichž pracují účastníci průzkumu.

Žádná ze společností nepřiznala sponzoring politické strany nebo hnutí, uvádí se ve zprávě o průzkumu. To však může být způsobeno i tím, že firmy politiky podporují například formou darů, na které se z daňového hlediska nahlíží odlišně než na náklady spojené se sponzoringem, dodávají autoři zprávy.

Z hlediska marketingových záměrů jsou pro firmy nejdůležitější ty sponzorské projekty, které se uskutečňují přímo v místě nebo regionu, kde společnosti podnikají.

Při rozhodování o tom, které projekty firmy ze svých marketingových rozpočtů podpoří, hraje nejdůležitější roli možnost podpořit dobrou věc. Na pětibodové stupnici jí respondenti dali důležitost 3,65, přičemž pětka znamenala nejdůležitější. Možnost projekt doplnit o další propagační kampaň obodovali dotázaní pracovníci marketingu číslem 3,63. Rozhodování o tom, zda určité aktivity podpořit, ovlivňuje také to, zda může získat velkou odezvu v médiích. Toto kritérium ohodnotili dotázaní číslicí 3,35.

Tři čtvrtiny respondentů předpokládají, že jejich společnosti letos zachovají stávající podíl výdajů na sponzoring jako v loňském roce. Sedmnáct procent očekává navýšení těchto výdajů, osm procent naopak snížení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 14 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...