Pečivo v Česku od podzimu zdraží odhadem minimálně o několik procent. Pekárny kupují dražší mouku, rostou ceny energií, pohonných hmot a firmy potřebují zaměstnancům zvýšit mzdy, uvedli zástupci pekařského svazu na Dnech chleba a soutěži Chléb roku v Pardubicích. Zvýšení cen je podle nich už nutné.
Pečivo na podzim zdraží i o 15 procent. Může za to vyšší cena mouky a energií
„Se stoupající cenou pšenice mlynáři navyšují cenu, což se bude projevovat na ceně pečiva. Do toho vstupují další požadavky na bioprodukty, obiloviny pěstované pro bio jsou podstatně dražší. I bio výrobky budou cenově narůstat,“ řekl vrchní komisař pekařské soutěže Petr Šedivý.
Odhaduje, že pečivo bude dražší o pět až deset procent. Jeho kolega z pekařského svazu a majitel pekárny na jihu Moravy Petr Křivka předpokládá růst cen mezi patnácti až třiceti procenty.
„Když budu mluvit za menší pekaře, jako jsem třeba já, tak nezbývá nic jiného než náklady odrazit do ceny výrobků. Zdražení přijít musí. Zaměstnance chceme dobře zaplatit, musíme do toho promítnout ceny mouky, energií, pečivo se zdražovat bude muset,“ řekl Křivka.
Během pandemie, kdy platila přísná protiepidemická opatření, podle statistik lidé víc kupovali pečivo v malých pekárnách a výrazně stoupl prodej baleného chleba, rohlíků a sladkého pečiva, uvedl Křivka. „Návyky lidí jsou ještě pořád jiné, nám přibyli zákazníci, pomohla turistika, že lidé tolik necestovali.“
Lidé se naučili péct doma
Podle Šedivého se hodně lidí naučilo péct chléb i jiné pečivo doma. Doba pro pekárny byla během covidu složitá. Lidé sice už teď tolik nepracují z domova, ale podle Šedivého se naučili víc šetřit a méně nakupují.
„Mezi pekárnami byly obrovské výkyvy, malé pekárny zaznamenaly nárůst odbytu, některé v určitém regionu, kde lidé hodně pekli, odbyt dost výrazně ztrácely a snižovaly počet zaměstnanců. Tahle doba s naším oborem neuvěřitelně zamávala,“ řekl Šedivý.
V Česku funguje asi sedm set pekáren, které ročně vyrobí zhruba 260 tisíc tun chleba, tedy skoro milion bochníků denně. Jeho průměrná spotřeba je čtyřicet kilogramů ročně na osobu. Před rokem 1989 byla ještě o deset kilo vyšší.
Dodavatelská cena pekáren za kilogram chleba je momentálně v průměru 17,26 koruny, od roku 2011 stagnuje. Spotřebitelská je 29,06 koruny, obchodníci mají marži 30 procent.
Šumava stále na špici
Nejvíc chleba, 63 procent, se prodá v supermarketech. Speciální pekařské a menší prodejny mají podíl prodeje 27 procent. Nejoblíbenějším chlebem je stále konzumní Šumava s podílem 56 procent, následuje žitný chléb s 16 procenty. Většina zákazníků preferuje chleby, které stojí v rozmezí 25 až 35 korun.
Do letošní soutěže přihlásily pekárny 84 druhů chleba, soutěží s nimi v pěti kategoriích. „Česká republika je opravdu v top špičce v kvalitě produkce chlebů a pečiva. Chutě se mění, je vidět, že když hodnotí chleby mladší porotci, mají jiné preference. Já osobně se přikláním ke chlebu, který obsahuje žitnou mouku, má menší objem, je hutnější, ale pro mě osobně chutnější než pšeničné chleby,“ řekl porotce Stanislav Janíček, který je komisařem už jedenáct let.
