Pečivo na podzim zdraží i o 15 procent. Může za to vyšší cena mouky a energií

Pečivo v Česku od podzimu zdraží odhadem minimálně o několik procent. Pekárny kupují dražší mouku, rostou ceny energií, pohonných hmot a firmy potřebují zaměstnancům zvýšit mzdy, uvedli zástupci pekařského svazu na Dnech chleba a soutěži Chléb roku v Pardubicích. Zvýšení cen je podle nich už nutné.

„Se stoupající cenou pšenice mlynáři navyšují cenu, což se bude projevovat na ceně pečiva. Do toho vstupují další požadavky na bioprodukty, obiloviny pěstované pro bio jsou podstatně dražší. I bio výrobky budou cenově narůstat,“ řekl vrchní komisař pekařské soutěže Petr Šedivý.

Odhaduje, že pečivo bude dražší o pět až deset procent. Jeho kolega z pekařského svazu a majitel pekárny na jihu Moravy Petr Křivka předpokládá růst cen mezi patnácti až třiceti procenty.

„Když budu mluvit za menší pekaře, jako jsem třeba já, tak nezbývá nic jiného než náklady odrazit do ceny výrobků. Zdražení přijít musí. Zaměstnance chceme dobře zaplatit, musíme do toho promítnout ceny mouky, energií, pečivo se zdražovat bude muset,“ řekl Křivka.

Během pandemie, kdy platila přísná protiepidemická opatření, podle statistik lidé víc kupovali pečivo v malých pekárnách a výrazně stoupl prodej baleného chleba, rohlíků a sladkého pečiva, uvedl Křivka. „Návyky lidí jsou ještě pořád jiné, nám přibyli zákazníci, pomohla turistika, že lidé tolik necestovali.“

Lidé se naučili péct doma

Podle Šedivého se hodně lidí naučilo péct chléb i jiné pečivo doma. Doba pro pekárny byla během covidu složitá. Lidé sice už teď tolik nepracují z domova, ale podle Šedivého se naučili víc šetřit a méně nakupují.

„Mezi pekárnami byly obrovské výkyvy, malé pekárny zaznamenaly nárůst odbytu, některé v určitém regionu, kde lidé hodně pekli, odbyt dost výrazně ztrácely a snižovaly počet zaměstnanců. Tahle doba s naším oborem neuvěřitelně zamávala,“ řekl Šedivý.

V Česku funguje asi sedm set pekáren, které ročně vyrobí zhruba 260 tisíc tun chleba, tedy skoro milion bochníků denně. Jeho průměrná spotřeba je čtyřicet kilogramů ročně na osobu. Před rokem 1989 byla ještě o deset kilo vyšší.

Dodavatelská cena pekáren za kilogram chleba je momentálně v průměru 17,26 koruny, od roku 2011 stagnuje. Spotřebitelská je 29,06 koruny, obchodníci mají marži 30 procent.

Šumava stále na špici

Nejvíc chleba, 63 procent, se prodá v supermarketech. Speciální pekařské a menší prodejny mají podíl prodeje 27 procent. Nejoblíbenějším chlebem je stále konzumní Šumava s podílem 56 procent, následuje žitný chléb s 16 procenty. Většina zákazníků preferuje chleby, které stojí v rozmezí 25 až 35 korun.

Do letošní soutěže přihlásily pekárny 84 druhů chleba, soutěží s nimi v pěti kategoriích. „Česká republika je opravdu v top špičce v kvalitě produkce chlebů a pečiva. Chutě se mění, je vidět, že když hodnotí chleby mladší porotci, mají jiné preference. Já osobně se přikláním ke chlebu, který obsahuje žitnou mouku, má menší objem, je hutnější, ale pro mě osobně chutnější než pšeničné chleby,“ řekl porotce Stanislav Janíček, který je komisařem už jedenáct let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 37 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...