Akcie italského provozovatele mýtných silnic Atlantia zahájily čtvrteční obchodování poklesem o 23,5 procenta. Reagují tak na oznámení italské vlády, která uvedla, že kvůli pádu části mostu v Janově zahájí proces vedoucí ke zrušení koncese firmě Autostrade per l'Italia. Ta je divizí Atlantie a správcem dálničního úseku zahrnujícího i zřícený most.
Společnost Autostrade podle ministra dopravy Danila Toninelliho nedostála svým závazkům vyplývajícím ze smlouvy o provozování janovského Morandiho mostu.
Podle smlouvy by tak podniku mohl kromě odebrání licence hrozit i finanční postih ve výši až 150 milionů eur (téměř čtyři miliardy korun). Italský premiér Giuseppe Conte navíc uvedl, že úřady nebudou čekat až na ukončení trestního vyšetřování a o možném odebrání licence rozhodnou brzy.
Pod silný prodejní tlak se dostaly také akcie dalších provozovatelů mýtných silnic v Itálii. Vicepremiér Luigi Di Maio totiž uvedl, že italské dálnice bude muset převzít stát, pokud jejich provozovatelé nebudou schopni řádně plnit své povinnosti.
Stát by odebrání licence mohlo přijít na miliardy
Deník Corriere Della Sera ovšem upozornil, že odejmutí licence firmě Autostrade per l'Italia je sice při „závažném neplnění“ smluvních závazků možné, stát by to ale přišlo draho. Koncesionářská smlouva totiž uvádí, že státní správce silnic ANAS by musel při jejím zrušení soukromému správci nahradit zisky za období až do původního konce platnosti smlouvy.
Ten je v tomto případě v roce 2042. Podle deníku by se tak celkové odškodné pro Autostrade per l'Italia pohybovalo kolem 20 miliard eur (515 miliard korun). „Možná proto některé zdroje ve vládě avizují, že pravděpodobnější cestou je udělení pokuty,“ napsal italský list.
Firma se hájí, že své závazky vždy dodržovala. „Autostrade per l'Italia pevně věří, že bude schopna dokázat, že vždy řádně dodržovala povinnosti vyplývající z pozice koncesionáře,“ uvedla společnost, která spravuje zhruba polovinu ze šesti tisíc kilometrů italských dálnic.
Jak moc jsou vystrašení investoři?
Italská ekonomika v poslední době zneklidňuje investory. Jak připomíná CNBC, jde o třetí největší trh v Evropské unii. Po nedávných volbách vznikla koalice, která lidem slíbila řadu sociálních výhod a právě nyní nyní sestavuje rozpočet pro příští rok. Itálie přitom vykazuje druhý nejvyšší veřejný dluh v eurozóně – přes 130 procent z HDP.
Agentura Bloomberg se v analýze ptá „Jak moc jsou vystrašení investoři?“ a rovnou si odpovídá: Hodně. V souvislosti s janovskou katastrofou si všímá prohlášení italského ministra financí, který ve středu řekl, že veřejné investice do infrastruktury jsou hlavním úkolem současné vlády, pro který nebude existovat žádné rozpočtové omezení. „To je velký rozdíl oproti ministrovu slibu z 4. července, kdy řekl, že bude respektovat pravidlo, že deficit nepřesáhne tři procenta HDP,“ připomíná Bloomberg.
