Opomíjená opatření mohou v Evropě zachránit či vytvořit až 3,5 milionu míst

Praha - Zaměstnanost - kolem té se v poslední době točí celá řada diskusí a jinak tomu nebylo ani na dnešním zasedání 40 prezidentů zaměstnavatelských svazů, které jsou sdružené v Konfederaci evropského podnikání BusinessEurope. Prezidenti se domnívají, že by letos mohlo v EU nově vzniknout nebo být zachráněno 3,5 milionu pracovních míst. Zaručit by to měla kombinace efektů plynoucí ze zavedení směrnice o službách či zajištěním včasných plateb státními podniky a organizacemi.

BusinessEurope hovoří o vzniku a zachraňování pracovních míst, Evropská komise je ovšem mnohem více skeptická. Zaniknout by podle ní naopak mělo 5,5 milionu pracovních míst.

Způsob, jak zachraňovat pracovní místa a generovat zisky, je podle představitelů BusinessEurope nasnadě. Pomoci by měly změny legislativy. Kromě přínosů ze zavedení směrnice o službách a včasných plateb by mohly pomoci krátkodobé smlouvy. „I evropské odbory říkají, že je potřeba umožnit podnikům dávat krátkodobé smlouvy. Bude-li platit současná legislativa, tak se budete bát práci lidem dát,“ upozornil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

Nahrávám video
V Praze jednala Konfederace evropského podnikání
Zdroj: ČT24

I úpravy v dalších oblastech a zevedení dalších dlouho plánovaných opatření může podnikům pomoci překonávat nástrahy krize. Například až 80 miliard eur (asi 2,1 bilionu korun) by mohly získat, pokud by se konečně podařilo uvést do praxe opatření, jako například důsledné uplatňování úvěrové politiky Evropské investiční banky, odložení plateb v rámci směrnice pro nakládání s chemickými látkami „Reach“ či okamžité odstranění zvláštních požadavků při elektronických fakturacích.

Podniky si s krizí poradí

Prezident konfederace Ernest-Antoine Selliere se pustil i do prognózování oživení evropské ekonomiky. Po setkání se svými kolegy z konfederace řekl, že rychlé oživení evropského hospodářství nelze zatím očekávat, a to i přesto, že finanční systémy v Evropě jsou již z nejhoršího venku a postupně se stabilizují. Na druhou stranu jsou ale podniky na těžké časy dobře připraveny. Mnohé z nich totiž podle něj krizi předvídaly a restrukturalizovaly se.

BusinessEurope se zasazuje o zamezení šířícího se protekcionismu ve světě i v rámci Evropské unie. Hospodářskému poklesu v roce 2009 o čtyři procenta hrubého domácího produktu a více by se podle zástupců konfederace dalo zabránit právě zamezením ochranářství. Zaměstnavatelé řeší také zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem podporou vědy a výzkumu. Pokud by EU vynaložila tři procenta HDP na výzkum a vývoj, mohla by se zvýšit ekonomika unie až o pět procent, odhadla BusinessEurope.


Závěry zasedání Rady prezidentů BusinessEurope mají být využity pro další prosazování zájmů evropských podnikatelů jak ve vztahu k národním vládám, tak zejména vůči Evropské komisi, vůči právě zvoleným poslancům Evropského parlamentu a dalším bruselským institucím.

  • Prezident BusinessEurope Ernest-Antoine Seilliére a prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/923/92249.jpg
  • Nastupující prezident BusinessEurope Jürgen R. Thumann autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/923/92297.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 4 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 7 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...