Operátoři budou muset uvádět přesnou rychlost internetu, uvedla Továrková

Operátoři budou muset od příštího roku ve smlouvách se zákazníky uvádět přesnou rychlost poskytovaného připojení k internetu. Pokud deklarovanou rychlost nedodrží, čekají je od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pokuty, uvedla v rozhovoru s ČTK předsedkyně úřadu Hana Továrková. ČTÚ také chystá do příštího roku nabídnout minimálně čtyři další pásma rádiových kmitočtů pro rychlý internet nebo digitální televizi. V listopadu příštího roku dále vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence, kterou má nyní Česká pošta.

„Operátor již nebude moci říct, že nabízí 100 Mbit/s, když ta služba poběží stomegabitovou rychlostí jen třeba jednu minutu denně. To už nepůjde,“ uvedla. Deklarovanou rychlost bude muset služba splňovat devadesát procent dne. Spotřebitele o tom chce ještě před Vánoci informovat v osvětové kampani.

Úřad podle ní nechce jít od začátku cestou sankcí, ale chce spíše upozorňovat. Nicméně už má informace o firmách, které se chystají záměrně nařízení regulátora nedodržovat.

Velcí hráči nová pravidla vítají

„Jsme rádi, že pravidla nastavená ČTÚ budou platit pro všechny subjekty na trhu. Zejména ji budou muset respektovat ti hráči, kteří tuto povinnost nechtěli převzít dobrovolně,“ reagoval mluvčí T-Mobilu Jiří Janeček.

Podle mluvčího Vodafonu Ondřeje Luštince tento krok přispěje ke kultivaci telekomunikačního trhu. „Drobná odchylka je vzhledem k fyzikálním vlastnostem přístupových technologií možná, ale nabídka musí být férová,“ dodal.

ČTÚ vycházel z nedávného měření, podle kterého vykazovalo 16 procent přípojek velkou odchylku skutečné rychlosti od deklarované a v 36 procentech případů se ukázalo, že přípojky nejsou technicky schopné uváděné maximální rychlosti dosáhnout.

Připojení k internetu prostřednictvím pevných sítí využívá téměř 3,3 milionu zákazníků. Přes mobilní sítě se připojuje 10,3 milionu koncových uživatelů. Tento počet zahrnuje také účastníky využívající takzvané fixní LTE, kterých je asi 420 tisíc.

Od ledna příštího roku rovněž úřad jako první v Evropě zprovozní Srovnávač mobilních a internetových služeb.

„I to budeme samozřejmě kontrolovat, aby tam operátoři nezveřejňovali nějaké nabídky s podmínkami pod čarou. Tyto praktiky chceme v příštím roce celkem intenzivně potlačovat,“ dodala. Nabídky operátorů by se měly zpřehlednit, aby jim lidé více rozuměli.

Telekomunikační úřad nabídne další pásma pro internet a televizi

Český telekomunikační úřad se chystá do příštího roku také nabídnout minimálně čtyři další pásma rádiových kmitočtů pro rychlý internet nebo digitální televizi, uvedla dále Továrková. Část frekvencí rozdělí v aukcích. 

Úřad předminulý týden uzavřel veřejnou konzultaci k nabídce frekvencí v pásmu 26 GHz pro vysokorychlostní sítě 5G. Pásmo umožňuje dosahování rychlostí až 10 Gbit/s. V nejbližší době se pak pro vysokorychlostní data chystá zpřístupnit i pásmo 5,8 GHz. Veřejnou konzultaci zatím chystá.

Po přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 se uvolní frekvence pro dva nové televizní multiplexy. Z toho jeden by měl být regionální a jeden celoplošný.

„Zhruba do měsíce bude jasno, co s nimi bude, ale s největší pravděpodobností půjdou do další aukce,“ podotkla Továrková. U těchto frekvencí ČTÚ uvažuje o jejich přidělení v rámci takzvané soutěže krásy, kde nebude rozhodovat jen nabídnutá cena.

Aukce pro mobilní sítě 5G běží

V současnosti běží aukce frekvencí v pásmech 700 MHz a 3,4-3,6 GHz pro mobilní sítě 5G. Souhrnná vyvolávací cena je 5,4 miliardy korun, což je asi o 900 milionů méně, než byl původní záměr úřadu v minulém roce. Důvodem jsou výsledky podobných soutěží jinde ve světě i zlevnění jednoho z frekvenčních bloků, na který bude navázána povinnost poskytovat takzvaný národní roaming. Podmínky aukce úřad třikrát přepracovával.

Aukci napadli tři tuzemští operátoři žalobami a stížností k Evropské komisi. Vadí jim zejména podmínky národního roamingu a malá šíře spektra v pásmu 3,4 – 3,6 GHz. Aukce podle nich obsahuje nepovolenou veřejnou podporu.

Podle Továrkové aukce žádnou podporu neobsahuje. Navíc zdůraznila, že je dobrovolná a operátoři se jí nemusí účastnit. Frekvencí mají podle ní dostatek a chystaná kontrola ČTÚ by měla zjistit, zda je efektivně využívají.

Aukce by měla přivést na trh jednoho či více nových operátorů, kteří by zvýšili konkurenci na trhu. O zájmu konkrétních firem Továrková mluvit nechtěla. Zájemci se mohou přihlásit do konce září. 

Telekomunikační úřad vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence

Jak dále uvedla Továrková, český telekomunikační úřad také příští rok v listopadu vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence, kterou má nyní Česká pošta. Letos na podzim chce zahájit přezkum univerzální poštovní služby, tedy rozsahu základních služeb, které poštovní operátor poskytuje na celém území ve veřejném zájmu.

Podle Továrkové úřad chystá novelu univerzální služby, která by mimo jiné mohla umožnit vznik licencovaných regionálních poštovních operátorů. Stát v současnosti na univerzální službu vynakládá až 1,5 miliardy korun ročně, licenci by měl získat ten, kdo vedle splnění kvalitativních požadavků bude od státu žádat co nejméně.

Zájem o získání licence by měl být větší než v minulosti. Za poslední roky v tuzemsku vyrostly silné alternativní doručovatelské firmy, mezi které podle Továrkové patří například Zásilkovna nebo PNS, která se nedávno spojila s Mediaservisem.

Česká pošta v současnosti musí provozovat nejméně 3200 poboček. Loni prohloubila ztrátu o 101 milionů na rekordních 376 milionů korun. Na poštovním trhu klesá počet vnitrostátních listovních zásilek, a naopak roste doručování balíků.

  • Továrková je předsedkyní rady ČTÚ od konce letošního ledna, kdy byla jmenovaná namísto Jaromíra Nováka. Ten odešel po sporu s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO) právě kvůli podmínkám aukce 5G. Do rady bývalá advokátka Továrková přišla jako řadová členka loni na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...