Operátoři budou muset uvádět přesnou rychlost internetu, uvedla Továrková

Operátoři budou muset od příštího roku ve smlouvách se zákazníky uvádět přesnou rychlost poskytovaného připojení k internetu. Pokud deklarovanou rychlost nedodrží, čekají je od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pokuty, uvedla v rozhovoru s ČTK předsedkyně úřadu Hana Továrková. ČTÚ také chystá do příštího roku nabídnout minimálně čtyři další pásma rádiových kmitočtů pro rychlý internet nebo digitální televizi. V listopadu příštího roku dále vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence, kterou má nyní Česká pošta.

„Operátor již nebude moci říct, že nabízí 100 Mbit/s, když ta služba poběží stomegabitovou rychlostí jen třeba jednu minutu denně. To už nepůjde,“ uvedla. Deklarovanou rychlost bude muset služba splňovat devadesát procent dne. Spotřebitele o tom chce ještě před Vánoci informovat v osvětové kampani.

Úřad podle ní nechce jít od začátku cestou sankcí, ale chce spíše upozorňovat. Nicméně už má informace o firmách, které se chystají záměrně nařízení regulátora nedodržovat.

Velcí hráči nová pravidla vítají

„Jsme rádi, že pravidla nastavená ČTÚ budou platit pro všechny subjekty na trhu. Zejména ji budou muset respektovat ti hráči, kteří tuto povinnost nechtěli převzít dobrovolně,“ reagoval mluvčí T-Mobilu Jiří Janeček.

Podle mluvčího Vodafonu Ondřeje Luštince tento krok přispěje ke kultivaci telekomunikačního trhu. „Drobná odchylka je vzhledem k fyzikálním vlastnostem přístupových technologií možná, ale nabídka musí být férová,“ dodal.

ČTÚ vycházel z nedávného měření, podle kterého vykazovalo 16 procent přípojek velkou odchylku skutečné rychlosti od deklarované a v 36 procentech případů se ukázalo, že přípojky nejsou technicky schopné uváděné maximální rychlosti dosáhnout.

Připojení k internetu prostřednictvím pevných sítí využívá téměř 3,3 milionu zákazníků. Přes mobilní sítě se připojuje 10,3 milionu koncových uživatelů. Tento počet zahrnuje také účastníky využívající takzvané fixní LTE, kterých je asi 420 tisíc.

Od ledna příštího roku rovněž úřad jako první v Evropě zprovozní Srovnávač mobilních a internetových služeb.

„I to budeme samozřejmě kontrolovat, aby tam operátoři nezveřejňovali nějaké nabídky s podmínkami pod čarou. Tyto praktiky chceme v příštím roce celkem intenzivně potlačovat,“ dodala. Nabídky operátorů by se měly zpřehlednit, aby jim lidé více rozuměli.

Telekomunikační úřad nabídne další pásma pro internet a televizi

Český telekomunikační úřad se chystá do příštího roku také nabídnout minimálně čtyři další pásma rádiových kmitočtů pro rychlý internet nebo digitální televizi, uvedla dále Továrková. Část frekvencí rozdělí v aukcích. 

Úřad předminulý týden uzavřel veřejnou konzultaci k nabídce frekvencí v pásmu 26 GHz pro vysokorychlostní sítě 5G. Pásmo umožňuje dosahování rychlostí až 10 Gbit/s. V nejbližší době se pak pro vysokorychlostní data chystá zpřístupnit i pásmo 5,8 GHz. Veřejnou konzultaci zatím chystá.

Po přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 se uvolní frekvence pro dva nové televizní multiplexy. Z toho jeden by měl být regionální a jeden celoplošný.

„Zhruba do měsíce bude jasno, co s nimi bude, ale s největší pravděpodobností půjdou do další aukce,“ podotkla Továrková. U těchto frekvencí ČTÚ uvažuje o jejich přidělení v rámci takzvané soutěže krásy, kde nebude rozhodovat jen nabídnutá cena.

Aukce pro mobilní sítě 5G běží

V současnosti běží aukce frekvencí v pásmech 700 MHz a 3,4-3,6 GHz pro mobilní sítě 5G. Souhrnná vyvolávací cena je 5,4 miliardy korun, což je asi o 900 milionů méně, než byl původní záměr úřadu v minulém roce. Důvodem jsou výsledky podobných soutěží jinde ve světě i zlevnění jednoho z frekvenčních bloků, na který bude navázána povinnost poskytovat takzvaný národní roaming. Podmínky aukce úřad třikrát přepracovával.

Aukci napadli tři tuzemští operátoři žalobami a stížností k Evropské komisi. Vadí jim zejména podmínky národního roamingu a malá šíře spektra v pásmu 3,4 – 3,6 GHz. Aukce podle nich obsahuje nepovolenou veřejnou podporu.

Podle Továrkové aukce žádnou podporu neobsahuje. Navíc zdůraznila, že je dobrovolná a operátoři se jí nemusí účastnit. Frekvencí mají podle ní dostatek a chystaná kontrola ČTÚ by měla zjistit, zda je efektivně využívají.

Aukce by měla přivést na trh jednoho či více nových operátorů, kteří by zvýšili konkurenci na trhu. O zájmu konkrétních firem Továrková mluvit nechtěla. Zájemci se mohou přihlásit do konce září. 

Telekomunikační úřad vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence

Jak dále uvedla Továrková, český telekomunikační úřad také příští rok v listopadu vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence, kterou má nyní Česká pošta. Letos na podzim chce zahájit přezkum univerzální poštovní služby, tedy rozsahu základních služeb, které poštovní operátor poskytuje na celém území ve veřejném zájmu.

Podle Továrkové úřad chystá novelu univerzální služby, která by mimo jiné mohla umožnit vznik licencovaných regionálních poštovních operátorů. Stát v současnosti na univerzální službu vynakládá až 1,5 miliardy korun ročně, licenci by měl získat ten, kdo vedle splnění kvalitativních požadavků bude od státu žádat co nejméně.

Zájem o získání licence by měl být větší než v minulosti. Za poslední roky v tuzemsku vyrostly silné alternativní doručovatelské firmy, mezi které podle Továrkové patří například Zásilkovna nebo PNS, která se nedávno spojila s Mediaservisem.

Česká pošta v současnosti musí provozovat nejméně 3200 poboček. Loni prohloubila ztrátu o 101 milionů na rekordních 376 milionů korun. Na poštovním trhu klesá počet vnitrostátních listovních zásilek, a naopak roste doručování balíků.

  • Továrková je předsedkyní rady ČTÚ od konce letošního ledna, kdy byla jmenovaná namísto Jaromíra Nováka. Ten odešel po sporu s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO) právě kvůli podmínkám aukce 5G. Do rady bývalá advokátka Továrková přišla jako řadová členka loni na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 7 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 8 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 9 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...