Ministr financí Ivan Pilný (ANO) a šéf daňové správy Martin Janeček se ocitli v palbě kritiky, mimo jiné i kvůli zajišťovacím příkazům, kterými mohou berní úředníci zakročit proti neplatičům daní. Kritici, včetně opozice, tvrdí, že Janečkovi lidé podnikatele šikanují a ministr Pilný se nakonec za někdy neoprávněnou likvidaci omluvil. Omluva je však podle mnohých jedna věc, druhá otázka je ale podle analytiků to, zda zajišťovací příkazy vůbec plní svou úlohu.
Zajišťovací příkazy mají berním úředníkům sloužit jako nástroj proti neplatičům daní. Předpokládané odvody si můžou pojistit tím, že zadrží peníze nebo majetek, dokud firma částku skutečně neuhradí.
Správce daně však musí mít podle daňového řádu vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.
Podle oponentů to však správa často zneužívá. Ministr financí s tím ale nesouhlasí. Před poslanci se obhajoval tím, že vlastně „jen“ devatenáct firem bylo odsouzeno neprávem, citovaly Pilného HN.
Exministr dopravy za ODS Zbyněk Stanjura však poukázal na to, že to je 19 z 51 firem, které se soudily, což je 37 procent, tedy ne zrovna málo. A proto také on, stejně jako další členové rozpočtového výboru ministra financí vyzvali, aby zvážil odvolání Martina Janečka z místa šéfa Generálního finančního ředitelství.
Letos do konce července vydaly úřady 960 příkazů na víc než miliardu korun. Loni jich bylo zhruba 1600, stejně jako rok před tím.
Šichtařová: Logika zajišťovacích příkazů nectí presumpci neviny
„Se zajišťovacími příkazy mám problém principiálně, ne jen ohledně jejich četnosti. Pochopitelně pokud nevidíme do účetnictví firem a nemáme k dispozici stejná data jako finanční správa, těžko můžeme soudit, v kolika případech se nakonec zásah ukázal být oprávněným. Ale už v tom, že se takto musíme ptát, spočívá jistý problém. Zajišťovací příkaz totiž není nějakým ‚provizorním‘ opatřením, které se následně zase bez následků odvolá, pokud se neprokáže jeho oprávněnost,“ uvedla pro web ČT24 ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.
Zajišťovací příkaz totiž může zcela zničit i naprosto poctivou firmu, aniž by se pak dočkala řádného odškodnění. „Jinými slovy, logika zajišťovacích příkazů nectí presumpci neviny, a tak i hypoteticky zcela čistá firma může být potrestána až do stadia likvidace,“ vysvětluje Šichtařová.
A je přesvědčená o tom, že princip presumpce neviny by měl být nadřazen principu řádného výběru daní. „Tedy zajišťovací příkazy by podle mne vůbec neměly existovat. Natož aby vznikaly na půdě parlamentu dohady o tom, zda jsou nadužívány,“ konstatuje.
Havlíček: Je to podobné, jako poslat podezřelou fyzickou osobu do vazby
„Omluvu bereme jako zdvořilý akt vůči těm, kteří byli neoprávněně šikanováni. Je to nepochybně správné gesto, ale neřeší to podstatu věci. Ta spočívá v tom, jestli zajišťovací příkazy vůbec plní svoji úlohu. Pokud dojdeme k závěru, že smysl mají a nezrušíme je, pak musí fungovat v úplně jiném režimu,“ souhlasí také předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.
„Využít zajišťovací příkaz vůči podnikatelům je podobné jako poslat podezřelou fyzickou osobou do vazby. A to nesmí nastat jen na základě názoru jedné instituce, jakkoliv by byla přesvědčená o své pravdě. Jinými slovy, musí existovat systém čtyř očí, přičemž se nesmí jednat o rozhodnutí jediného úřadu,“ řekl webu ČT24 Havlíček.
Variantou je i zajišťovací příkazy zrušit
Další variantou je i podle Havlíčka zajišťovací příkazy úplně zrušit. Ale ne proto, že by byl jejich dopad plošně likvidační. Nikdo nezpochybňuje podle něho fakt, že jedna firma z tisíce, na kterou toto opatření dopadne, nepatří mezi velmi problémové subjekty.
„Jedná se ale o natolik tvrdý zásah, že i kdyby se jednalo nakonec jen o jednotky subjektů, kde se prokáže neoprávněnost takového opatření, je celý režim zajišťovacího příkazu k vážné diskusi ve smyslu jeho dalšího ponechání,“ vysvětluje.
A finanční správa disponuje podle něho mimořádnými pravomocemi, personálem i nejmodernějšími technologiemi, které jsou v současnosti pro odhalení závažných pochybení plně dostačující.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus však omluva ministra nestačí. Mnohem důležitější bude to, co nastane po volbách. „Lépe řečeno, je to jen gesto, pokud zároveň nebude doprovázeno činy. A to teprve uvidíme,“ řekl webu ČT24. A dodal, že se zatím zdá, že „se ministr snaží být před volbami jako beránek, aby si zbytečně nepohněval voliče a nedával munici politickým oponentům hnutí ANO“.
Nelze však podle něho rozhodně vyloučit, že po volbách se v případě vítězství hnutí ANO situace ve věci zajišťovacích příkazů dále zhorší a vyhrotí.
A jak webu ČT24 potvrdilo několik firem, které si ale nepřály být jmenovány, jejich postoj je podobný. Nedokážou samozřejmě zabránit, abych v jejich řadách nebyly také společnosti, které podvádějí záměrně. Ale házet všechny do jednoho pytle nelze, míní.
Argumentují i tím, že některé poctivé firmy se mohly do řetězce dostat neúmyslně. Podle jejich zástupců ale bývají zásahy berních úředníků často takové, že po obstavení účtů není řada z nich schopna pokračovat v podnikání a končí v insolvenci.
Po kritice teď ministerstvo financí připraví novou metodiku, a to s důrazem na jiné možnosti, jak daň uhradit. Pokud už se rozhodne zajišťovací příkaz vydat, bude ho muset podrobněji odůvodnit.
