OLAF šetří možné zneužití fondů na Slovensku, které zkoumal zavražděný Kuciak

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) začal s vyšetřováním možného zneužívání evropských zemědělských fondů na Slovensku. Šetření přitom souvisí s informacemi, které se na světlo dostaly díky práci zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka. Informaci serveru Politico.eu potvrdilo ČTK tiskové oddělení úřadu. Mluvčí Evropské komise vývoj nechtěli komentovat právě s odkazem na šetření OLAFu.

„Obecně mohu jen říci, že ke zneužívání evropských fondů je naše tolerance nulová,“ poznamenala mluvčí komise Natasha Bertaudová. Předběžné řízení zahájil úřad na konci března. Skoro měsíc tedy OLAF hodnotil dostupné informace a obvinění s cílem zjistit, zda byly splněny podmínky pro spuštění vyšetřování v souladu s jeho mandátem.

Nesrovnalostmi při čerpání zemědělských dotací EU na Slovensku se zabýval novinář Ján Kuciak, kterého v únoru spolu s jeho snoubenkou Martinou Kušnírovou zavraždili v obci Veľká Mača u Galanty.

Kuciak se zabýval mimo jiné činností italské mafie na východním Slovensku a jejími vazbami na vrcholné slovenské politiky. Jeho smrt spustila na Slovensku politickou krizi, která mimo jiné vedla k odchodu premiéra Roberta Fica z funkce. Ze své pozice odejde i policejní prezident Tibor Gašpar. Vraždou novináře se má dále zabývat mezinárodní vyšetřovací tým.

Ve čtvrtek přijali ve Štrasburku europoslanci rezoluci, v níž odsoudili únorovou vraždu Kuciaka a jeho partnerky. V dokumentu rovněž vyzvali Slovensko k maximálnímu úsilí o nezávislé vyšetření této tragické události, na němž by se měl podle nich podílet Europol. Vyzvali též Evropskou komisi, aby připravila legislativu na ochranu novinářů v Evropě.

Europoslanci upozornili na činnost Zemědělské platební agentury

Aby zahájil vyšetřování čerpání zemědělských dotací na Slovensku, vyzvala OLAF na počátku března skupina europoslanců z frakce Zelených. Upozornila především na činnost slovenské Zemědělské platební agentury (PPA), která vyplácí farmářům přímé platby či dotace z evropských fondů.

Na nedostatky v práci agentury už loni upozornil i slovenský nejvyšší kontrolní úřad. V dopise zaslaném úřadu OLAF vyjádřili europoslanci přesvědčení, že existuje možnost, že zneužívání dotací z evropských fondů je na Slovensku „systematické“.

O tom, že zemědělské dotace se na Slovensku nečerpají vždy v souladu se zákonem, jsou přesvědčeny i místní úřady. PPA podala trestní oznámení pro podezření z podvodu při čerpání dotací na firmu, kterou vlastní bývalá poslankyně nejsilnější vládní strany Smer-sociálna demokracia Ľubica Rošková. Podle ministryně zemědělství Gabriely Matečné v případu patrně došlo k subvenčnímu podvodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 41 mminutami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 9 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
včera v 20:12

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...