Ostrava - Vedení OKD je připraveno jednat o tom, že provoz Dolu Paskov bude i přes ekonomickou nerentabilitu pokračovat, pokud chce stát tímto způsobem řešit sociální dopady na region. Firma se ale od státu nechce nechat dotovat či požadovat zaplacení svých dluhů. Na úterní schůzce u prezidenta Zemana plánuje premiér v demisi Jiří Rusnok přinést na stůl variantu, podle níž by těžba v Dole Paskov pokračovala až do roku 2016. Stát by ale na provoz nedal peníze, pouze by ho podpořil různými opatřeními, například v otázce politiky zaměstnanosti. Tiskovou konferenci z jednání premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, ministra průmyslu a obchodu v demisi Jiřího Ciencialy a prezidenta Miloše Zemana s vedením OKD o situaci kolem Dolu Paskov můžete sledovat živě na ČT24 od 15:00.
Společnost OKD chce ztrátový důl zavřít na konci příštího roku - premiér v demisi Jiří Rusnok odmítl, že by stát finančně těžbu podpořil. Společně s prezidentem ale OKD vyzval, aby se v těžbě pokračovalo do roku 2016. To její vedení odmítlo. „To, co my nyní děláme, na co se maximálně soustředíme, je, aby OKD bylo schopno si vydělat alespoň na samotný provoz,“ uvedl ředitel vnějších vztahů OKD a NWR Petr Jonák.
Diskuzi se zástupci státu ale nevyloučil. „Pokud bychom po státu chtěli, aby nás zachraňoval nebo po nás platil dluhy, to by byla nehoráznost,“ zdůraznil. Podle Jonáka ale společnost OKD nikdy nic podobného netvrdila. „My jako soukromá firma nemůžeme provozovat něco o několik let déle, když nám to generuje obří ztráty, a ani nechceme, aby nás stát nějakým způsobem dotoval. Ale pokud zde bude vůle státu řešit sociální dopady v regionu a stát bude říkat: 'Provozujte důl déle, než je pro vás ekonomicky možné,' tak my jsme na takové debaty připraveni,“ dodal Jonák.
V karvinských dolech by mohli uvolnit místa polští horníci
O práci by měla přijít zhruba polovina z dvou a půl tisíce zaměstnanců. Jonák ale věří, že se velkou většinu z nich podaří přesunout na karvinské doly. „V nejbližších týdnech a měsících by to mohlo být dvě stě zaměstnanců,“ konstatoval. Někteří by mohli pracovat na útlumu těžby na Paskově nebo pomáhat při sanaci tzv. ostravských lagun. Odejít by z těchto míst mohli zejména polští horníci, kteří by měli být nahrazeni kmenovými zaměstnanci.
OKD v současnosti hledá nová potencionální místa těžby. Velkou naději vkládá do projektu Karviná - Staré město, kde by se mohlo ideálně začít těžit uhlí po roce 2016. „I zde by mohlo najít práci i několik stovek lidí, kteří dnes pracují na Paskově,“ dodal Jonák. Těm, co se rozhodnou odejít dobrovolně, pak vedení firmy slíbilo odstupné ve výši dosahující až dvanácti platů.
Stovky horníků si ale budou muset hledat práci jinde. Navíc odboráři jsou přesvědčeni, že NWR řídí skrze OKD minoritní vlastník společnosti Zdeněk Bakala. „I když tady byl enormní zájem jednat s panem Bakalou z hlediska pana premiéra, tak je vidět, že si cestu do Česka nenašel. To je jasný signál k tomu, že OKD ho až tak netíží,“ domnívá se předseda Odborového svazu pracovníků hornictví Jan Sábel. S tím ale nesouhlasí Jonák. „Není to o jménu vlastníka, ale o tom, co se děje na trzích,“ konstatoval.
Sábel zároveň dodal, že je neperspektivní zavírat doly na koksové uhlí ve chvíli, kdy se po zkušenostech z jaderné elektrárny Fukušima mnoho zemí od jádra odklání a otevírá nové doly na černé uhlí. „Je špatně rychle rozhodovat a zavírat důl, když vedení neví, co bude za tři roky a jestli náhodou nebude koksovatelné uhlí potřebovat,“ zdůraznil Sábel.
