Po měsících tahanic a ostrých vyjednávání na úrovni vrcholných politiků se řecká dluhová krize dostává do nové fáze. O přijetí úsporného programu výměnou za finanční pomoc rozhodnou v ostře sledovaném referendu přímo občané. Podle průzkumů jsou tábory zastánců i odpůrců dohody vyrovnané, takže na výsledek budou mít zásadní vliv nerozhodnutí voliči. Nabídka, o které se bude hlasovat, přitom už dávno není na stole. Evropa tak alespoň dostane jasný signál, co si myslí řecká veřejnost.
Referendum zatím probíhá klidně. Hlasovací místnosti se uzavřou v 19:00 místního času (18:00 SELČ). Údaje o účasti nejsou k dispozici, očekává se však, že bude vysoká – podle jednoho z průzkumů k urnám dorazí 86 procent z bezmála deseti milionů oprávněných voličů (aby bylo hlasování platné, volební účast musí dosáhnout minimálně 40 procent).
Svůj hlas už odevzdal šéf levicové vlády Alexis Tsipras, který referendum nazval vítězstvím demokracie. „Je možné ignorovat vůli jedné vlády, vůli lidu ale ignorovat nelze. Jsem si jist, že otevíráme novou cestu pro všechny evropské národy.“ Hlasoval i ministr financí Janis Varufakis, který pro německý deník Bild zopakoval, že pokud lidi návrhy věřitelů podpoří, podá demisi. Prý ale nevěří tomu, že se taková většina najde. „Je to chvíle naděje pro celou Evropu. Společná měna a demokracie mohou a také budou koexistovat.“
„Dnes Řekové rozhodují o osudu naší země. Hlasujeme 'ano' pro Řecko, hlasujeme 'ano' pro Evropu,“ nechal se ve volební místnosti slyšet lídr opozice a bývalý premiér Antonis Samaras. Prezident Prokopis Pavlopulos Řeky nabádal, aby zůstali jednotní. „Bez ohledu na výsledek nás čeká obtížný zítřek, kterým ale musíme projít společně.“
První odhady výsledků by se měly objevit kolem osmé hodiny večerní. Že Řekové vnímají referendum jako mimořádně důležité, svědčí i zájem krajanů žijících v zahraničí, kteří se domů ve velkém vracejí. Jako nejdůležitější rozhodnutí za posledních čtyřicet let, tedy od konce vojenské junty v roce 1974, označuje plebiscit řecký tisk. Podle mnohých se totiž může rozhodnout o budoucnosti země a zejména o jejím setrvání v eurozóně.
Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že hlasování bude pravděpodobně velmi vyrovnané. Zatímco levice (jejíž součástí je i vládní Syriza) burcuje za odmítnutí podmínek pomoci, opoziční pravice naopak podporuje další úspory. „Všechny strany se snaží mobilizovat nerozhodnuté voliče, protože jejich hlasy budou pro výsledek referenda klíčové,“ popsal zpravodaj ČT v Aténách David Miřejovský. Rozdělení společnosti na dva tábory se projevilo i při pátečních demonstracích, kterých se v centru Atén účastnily desetitisíce lidí.
O čem Řekové rozhodují?
Obecně platí, že obyvatelé Řecka mají v referendu buď přijmout, nebo odmítnout podmínky navržené na konci června mezinárodními věřiteli výměnou za finanční pomoc, kterou zadlužený balkánský stát nutně potřebuje. Záchranný program ale s koncem měsíce vypršel, a eurozóna proto upozorňuje, že se bude hlasovat o nabídce, která už není aktuální.
Kromě toho si řecké úřady vysloužily kritiku za složitou formulaci otázky. „Měl by být přijat návrh dohody předložený 25. června euroskupině Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, sestávající ze dvou částí tvořících celý návrh?“ stojí na hlasovacím lístku. Přiloženy jsou dva dokumenty, první s názvem „Reformy nutné pro dokončení nynějšího programu a pro další období“, druhý se jmenuje „Předběžná analýza dluhové udržitelnosti“.
Britská stanice BBC ironicky poznamenala, zda budou v hlasovacích místnostech lidem k ruce světově uznávaní ekonomové, aby jim problematiku vysvětlili. Na hlasovacích lístcích se navíc poněkud netradičně nabízí jako první možnost „Neschvaluji (ne)“, tedy varianta, kterou prosazuje vláda Alexise Tsiprase. Až poté následuje „Schvaluji (ano)“.
A co bude dál?
To záleží na výsledku lidového hlasování. Pokud Řekové zvolí v referendu „ano“ pro další úsporná opatření, existuje naděje, že se země s věřiteli dohodne na pokračování finanční pomoci a situace se uklidní. Premiér Alexis Tsipras ovšem v takovém případě nevyloučil demisi své vlády, protože sám veřejnost opakovaně vyzval, aby podmínky odmítla. „V neděli se rozhoduje, zda opět ubereme důchodcům, abychom obsluhovali neudržitelný dluh. Vyzývám vás, abyste hlasovali za sebevědomé a demokratické Řecko v solidární Evropě.“
Pokud Řekové doporučení kabinetu vyslyší, obnovit jednání bude velice těžké. Tsipras i jeho ministr financí Janis Varufakis se sice domnívají, že pozici Atén vůči zbytku Evropy to posílí, od ministrů financí eurozóny ale dosud zazníval pravý opak. Zamítavý postoj Řeků by navíc vnesl nejistotu na finanční trhy – kromě oslabení eura se předpokládá zdražení úvěrů pro další země takzvaného jižního křídla jako Portugalsko, Španělsko nebo Itálie.
Už za dva týdny se přitom může rozehrát další kapitola řeckého dramatu. Dvacátého července totiž musejí Atény uhradit splátku ve výši 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance. A tady hrozí mnohem vážnější následky než při prodlení se splátkou Mezinárodnímu měnovému fondu na konci června – ECB by patrně odřízla řecké banky od nouzové likvidity a finanční systém zadlužené země by se definitivně zhroutil.
Kdy se otevřou banky?
Referendum se koná ve velmi vypjaté atmosféře. Asi nejviditelnějším projevem současné krize jsou zavřené banky a omezený přístup klientů k penězům – z bankomatů si mohou každý den vybrat maximálně 60 eur. Kontroly pohybu kapitálu jsou nicméně jen završením tvrdých škrtů a hospodářského poklesu v předchozích pěti letech, kdy se v Řecku skokově zvýšila nezaměstnanost a prohloubily se sociální problémy.
Podle platného vládního výnosu by měly pobočky zůstat mimo provoz do pondělí 6. července. Řečtí vládní činitelé už ale avizovali, že finanční domy se otevřou až ve chvíli, kdy se podaří Aténám dojednat nový kompromis s věřiteli. Premiér Tsipras i ministr Varufakis jsou optimističtí – dohoda podle nich vznikne do 48 hodin od referenda. Varufakis pak v rozhovoru pro španělský deník El Mundo v sobotu ujišťoval, že banky se otevřou v úterý 7. července, a to bez ohledu na výsledek hlasování.
Veškerá tvrzení je však nutné brát s rezervou. Minulou neděli, když se spekulovalo o uzavření bank, kabinet do poslední chvíle prohlašoval, že nic takového nehrozí. A navíc – řeckým bankám v pondělí dojde hotovost. Pokud by se následující den otevřely, Řekové by nejspíš opět začali masivně vybírat vklady, což by finanční systém země položilo. Víc než místní politici tak otevírací dobu ovlivní Evropská centrální banka, která poskytuje řeckým bankám nouzové půjčky. O jejich pokračování má rozhodnout hned zkraje týdne.
