Obranu proti finanční blokádě má kolabující Venezuele zajistit nová virtuální měna petro

Venezuela chce zavést virtuální měnu, která zemi pomůže bojovat proti „finanční blokádě“ ze strany Spojených států. Uvedl to podle agentury AFP venezuelský prezident Nicolás Maduro. Nová kryptoměna s názvem „petro“ má být podle něj kryta venezuelskými rezervami ropy a dalších přírodních zdrojů.

Washington na konci srpna uvalil na Venezuelu tvrdé hospodářské sankce, jejichž cílem je mimo jiné znemožnit zemi přístup na finanční trhy v USA. Postihy jsou namířeny „proti diktatuře ve Venezuele“ a omezují například nákup dluhopisů venezuelské vlády.

Venezuela se již čtyři roky potýká s hospodářskou recesí způsobenou selháním socialistického řízení ekonomiky a propadem globálních cen ropy. Trpí tím i většina obyvatel země, kteří mají omezený přístup k potravinám a lékům kvůli jejich nedostatku nebo kvůli tomu, že si je nemohou dovolit. Oficiální venezuelskou měnou je bolívar, jehož hodnota v důsledku hospodářské krize prudce klesá.

Podle venezuelské opozice ale bude vláda pro vytvoření takovéto kryptoměny potřebovat souhlas tamního Kongresu a ten zdaleka není jistý. Pokud by se emise „petra“ Venezuele podařila, stala by se první zemí na světě s národní kryptoměnou.

O vlastní digitální měně sní Čína i USA

Vlastní kryptoměnu nyní vyvíjí Čína, která tak chce oslabit vliv bitcoinu a dalších virtuálních měn, nad kterými nemá kontrolu. V listopadovém vydání to uvedl rakouský deník Der Standard. 

Oficiálně ale čínská centrální banka hovoří o boji proti praní špinavých peněz a krácení daní. Virtuální měna pod kontrolou státu ale podle odborníků odporuje myšlence zakladatele bitcoinu. Tato měna vznikla právě z protestu proti státní kontrole měny.

Zmínky o vytvoření vlastní digitální měny však zazněly koncem listopadu také od prezidenta Federální rezervní banky v New Yorku Williama Dudleyho. Sice zmínil úvahy americké centrální banky o vytvoření vlastní digitální měny, sám však právě bitcoin považuje za „spekulativní aktivitu“ a nikoli za stabilní prostředek pro uchování hodnoty.

Vzpruha pro bitcoin

Hlavním představitelem nově vzniklých kryptoměn je právě bitcoin, který vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky. Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.

V pátek americká Komise pro termínové obchodování s komoditami (CFTC) oznámila, že povolí burzovním operátorům CME Group a CBOE Global Markets obchodování s termínovými kontrakty na bitcoin. 

Operátoři podle CFTC prokázali, že navrhované termínové kontrakty splňují nezbytné regulační požadavky. CME a CBOE se tak mohou stát prvními tradičními burzovními operátory v USA, kteří zahájí obchodování s finančními kontrakty spojenými s bitcoinem, uvedla agentura Reuters. Obchodování s termínovými kontrakty na bitcoin zahájí 18. prosince.

Předseda CFTC Christopher Giancarlo ale investory upozornil, že trh s bitcoiny zůstává převážně neregulovaný a mimo rámec působnosti jeho úřadu. „Investoři by si měli být vědomi případné vysoké úrovně cenového kolísání a rizika při obchodování s těmito kontrakty,“ prohlásil.

Kryptoměny a Evropa

Téměř polovina peněz získaných z nově vydaných kryptoměn v posledních letech přitekla do Evropy. Podniky se sídlem v Evropě získaly od roku 2014 prostřednictvím primární nabídky mincí (ICO) 1,76 miliardy dolarů (37,8 miliardy Kč), což je zhruba 46 procent z celkové částky získané v rámci ICO. Vyplývá to z průzkumu, který koncem listopadu zveřejnila společnost Atomico, jedna z předních evropských firem zabývající se rizikovým kapitálem.

Vydávání nových kryptoměn se stalo zlatým dolem pro podnikatele v oblasti digitálních měn. Prudký růst hodnoty kryptoměn v letošním roce však vyvolává obavy, že jde o klasickou bublinu, která může brzy prasknout. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mění plány na vánoční dovolenou. Výrazně vzrostl zájem o Hanoj

Zájem Čechů o exotické dovolené přes Vánoce a Nový rok zůstává vysoký, mění se ale výběr destinací. Zatímco Blízký východ kvůli konfliktu ztrácí klienty, roste zájem o Vietnam, Thajsko nebo Zanzibar. Prodej letenek do Hanoje meziročně vzrostl o 47 procent.
před 8 hhodinami

Firma onsemi ruší plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě

Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 miliardy korun). Důvodem je vývoj na trhu, oznámila v pátek firma v tiskové zprávě. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve zprávě firmy sdělil, že výroba a investice onsemi v Česku budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Země vlastníků bytů: Proč je ve Španělsku tak málo sociálního bydlení

Vystěhovávání nájemníků, prudce rostoucí nájmy, mladí lidé, kteří se nemohou osamostatnit, a tisíce lidí v ulicích. Bytová krize ve Španělsku se nachází v jednom ze svých nejkritičtějších období. Za touto sociální krizí se však skrývá strukturální nedostatek, který přetrvává již desítky let: Španělsko má jeden z nejmenších veřejných bytových fondů v Evropě.
před 23 hhodinami

Růst průmyslu byl v září nejvyšší za čtyři roky

Průmyslová výroba v Česku se v září meziročně zvýšila o 6,2 procenta, což je nejvyšší měsíční růst za čtyři roky. K letošnímu zrychlení pomohla zejména výroba motorových vozidel a elektřiny, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,7 procenta, v tomto případě to byl nejvyšší růst od října 2023. Stavební výroba v tuzemsku v září meziročně vzrostla o 1,6 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 15:00‌‌

ČNB i ministerstvo financí zhoršily výhled schodku veřejných financí

Česká národní banka (ČNB) ve své nové predikci zhoršila výhled schodku veřejných financí na letošek i na další dva roky. Letos podle ní deficit dosáhne 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v srpnu očekávala 2,6 procenta HDP. V pátek zveřejnilo svůj nový fiskální výhled i ministerstvo financí: Letošní schodek veřejných financí očekává ve stejné výši jako centrální bankéři. Další zhoršování předpokládá též v příštím roce, poté naopak očekává zlepšení. Obě instituce ve svých předpovědích rovněž zhoršily odhad letošního růstu ekonomiky – shodně na 1,7 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 13:22‌‌

Akcie v USA vykázaly nejprudší pokles za půl druhého roku

Americké akcie ve čtvrtek prudce oslabily v čele s technologickými podniky. Ty se dostaly pod tlak, protože vítězství demokratů v kongresových volbách vyvolalo obavy z přísnější regulace umělé inteligence (AI). O den dřív přitom akciové indexy naopak výrazněji rostly.
5. 11. 2026Aktualizováno5. 11. 2026‌‌

Babiš připustil možnost úpravy valorizačního vzorce v návrhu financování ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že valorizační vzorec, který má podle návrhu po přesunu financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) zvyšovat rozpočet v případě desetiprocentní kumulativní inflace, by se mohl snížit na šest procent. Změny v návrhu podmínil souhlasem koaličních partnerů.
5. 11. 2026Aktualizováno5. 11. 2026‌‌

ČNB podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na nejvyšší úroveň od počátku roku 2025. Finanční trh zpřísnění měnové politiky očekával s ohledem na předpokládané zrychlení inflace v příštím roce.
5. 11. 2026Aktualizováno5. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.