Oborové programy COVID nebudou, nahradí je COVID III, říká Havlíček

Programy COVID pro jednotlivá podnikatelská odvětví vláda připravovat nebude. Podporu plošně vyřeší portfoliovou zárukou COVID III, řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vládě by chtěl v pondělí předložit ke schválení konkrétní parametry programu COVID III. Teprve poté bude moci Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) podle předsedy představenstva České spořitelny Tomáš Salomona vypsat výzvu, do které se budou hlásit komerční banky. Následovat pak budou podpisy smluv mezi bankami. V pražském programu COVID zatím záruční banka schválila 83 úvěrů firmám.

„Uvažovali jsme, že bude COVID I, II, COVID třeba nájem, doprava, cestovní ruch. Ale nakonec jsme to vyřešili elegantněji, a to právě portfoliovou zárukou. Prostě a jednoduše jsme řekli, pojďme to udělat plošně, pojďme si přestat hrát na ty jednotlivé malé COVIDy a trápit se tím, že to budeme vyřizovat podobnou cestou, která je,“ řekl Havlíček. V programu COVID III bude připraveno na záruky 150 miliard korun a bude je moci získat podle Havlíčka kdokoliv.

Firmy do 250 zaměstnanců budou mít nárok na 90 procent záruky, podniky s více zaměstnanci, nejvíce však 500, budou moci získat záruku 80 procent. Havlíček i Salomon dnes ovšem připustili, že na úvěr nedosáhne každý. „I když Českomoravská záruční a rozvojová banka dává nějakou záruku, není to automaticky bianco šek na to, že klient u své banky dostane úvěr,“ uvedl Havlíček. Pokud podle něj banka u klienta bude předpokládat, že není šance na návratnost, nebo je malá, úvěr neschválí.

„Bude ještě trvat několik dnů, možná týden dva, než reálně bude možné peníze z COVIDu III čerpat,“ řekl dále Salomon. Před tím, než vláda bude moci program schválit, musí obdržet schválenou notifikaci od Evropské komise. Podle Havlíčka se dá očekávat v řádu hodin.

Žádosti se budou vyřizovat rychle, říká Salomon

Salomon očekává, že systém žádostí do programu bude oproti předchozím vlnám méně byrokratický a přehlednější. Žádosti podnikatelů bude podle něj Česká spořitelna schopna vyřizovat ve dnech, pouze u komplikovanějších případů se může lhůta protáhnout na týden, maximálně dva.

Žadatelé se budou muset připravit na úhradu poplatků za žádost o půjčku. Záruční a rozvojová banka si podle Salomona za záruku říká určitý poplatek, který budou banky plně přenášet na klienty. „Jedná se o poplatek z vyčerpané částky daného úvěru, ale radši bych o tom mluvil, až to bude černé na bílém a podepsáno. Jsou tam nějaké návrhy, které věřím, že dotáhneme v několika málo dnech,“ upřesnil.

V programu COVID III bude Českomoravská záruční a rozvojová banka moci ručit za úvěry v objemu až 500 miliard korun. Podporu by mělo získat kolem 150 tisíc živnostníků a podniků.

Z předchozích dvou vln ČMZRB podle Havlíčka schválila zatím půjčky za deset miliard korun.

V pražském programu zatím schváleno 83 úvěrů

ČMZRB do středy schválila 83 úvěrů v rámci programu COVID Praha, přes který pražský magistrát ručí za výhodné půjčky malým a středním podnikům. Většina žádostí, kterých přišlo celkem 408, by měla být vyřízena do konce května. Na program město určilo 600 milionů korun z evropských fondů, které by měly zajistit úvěry asi za 1,4 miliardy korun.

Smluv o úvěrech bylo podle magistrátu ke čtvrtku podepsáno 56 z 83 schválených, 14 bylo zamítnuto z důvodu nesplnění podmínek. Z vkladu města bude podle odhadu zhruba 225 milionů korun využito jako příspěvek na splátky úroků, aby byly úvěry co nejlevnější, ideálně až bezúročné.

Pochybnosti o schvalování programu a roli Prahy

Praha podle analýzy firmy PwC odhaduje propad produkce malých a středních podniků v metropoli za dva měsíce krize na zhruba 200 miliard korun, v dalších 12 měsících se pak počítá s propadem o dalších 400 až 560 miliard. Program COVID Praha může podle magistrátu pomoci udržet pracovní místo až pro 6000 zaměstnanců.

Program COVID Praha ve středu projednával kontrolní výbor pražského zastupitelstva, který se usnesl na tom, že jeho schválení nebylo standardní. Vedení města například vynechalo standardní připomínkovací kolečko mezi odbory magistrátu. Ministerstvo vnitra navíc výboru poslalo vyjádření, podle kterého město nemělo program podle zákona vůbec schválit, protože Praha podle zákona o hlavním městě nemůže ručit za úvěry. Šéf legislativního odboru magistrátu Tomáš Havel nicméně řekl, že podle jeho odborného názoru se smlouvy k programu uzavíraly na základě evropských nařízení a jsou v pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jak budou mít obchody otevřeno o Vánocích a na konci roku

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti jdou letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 1 hhodinou

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 14 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025
Načítání...