Oborové programy COVID nebudou, nahradí je COVID III, říká Havlíček

Programy COVID pro jednotlivá podnikatelská odvětví vláda připravovat nebude. Podporu plošně vyřeší portfoliovou zárukou COVID III, řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vládě by chtěl v pondělí předložit ke schválení konkrétní parametry programu COVID III. Teprve poté bude moci Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) podle předsedy představenstva České spořitelny Tomáš Salomona vypsat výzvu, do které se budou hlásit komerční banky. Následovat pak budou podpisy smluv mezi bankami. V pražském programu COVID zatím záruční banka schválila 83 úvěrů firmám.

„Uvažovali jsme, že bude COVID I, II, COVID třeba nájem, doprava, cestovní ruch. Ale nakonec jsme to vyřešili elegantněji, a to právě portfoliovou zárukou. Prostě a jednoduše jsme řekli, pojďme to udělat plošně, pojďme si přestat hrát na ty jednotlivé malé COVIDy a trápit se tím, že to budeme vyřizovat podobnou cestou, která je,“ řekl Havlíček. V programu COVID III bude připraveno na záruky 150 miliard korun a bude je moci získat podle Havlíčka kdokoliv.

Firmy do 250 zaměstnanců budou mít nárok na 90 procent záruky, podniky s více zaměstnanci, nejvíce však 500, budou moci získat záruku 80 procent. Havlíček i Salomon dnes ovšem připustili, že na úvěr nedosáhne každý. „I když Českomoravská záruční a rozvojová banka dává nějakou záruku, není to automaticky bianco šek na to, že klient u své banky dostane úvěr,“ uvedl Havlíček. Pokud podle něj banka u klienta bude předpokládat, že není šance na návratnost, nebo je malá, úvěr neschválí.

„Bude ještě trvat několik dnů, možná týden dva, než reálně bude možné peníze z COVIDu III čerpat,“ řekl dále Salomon. Před tím, než vláda bude moci program schválit, musí obdržet schválenou notifikaci od Evropské komise. Podle Havlíčka se dá očekávat v řádu hodin.

Žádosti se budou vyřizovat rychle, říká Salomon

Salomon očekává, že systém žádostí do programu bude oproti předchozím vlnám méně byrokratický a přehlednější. Žádosti podnikatelů bude podle něj Česká spořitelna schopna vyřizovat ve dnech, pouze u komplikovanějších případů se může lhůta protáhnout na týden, maximálně dva.

Žadatelé se budou muset připravit na úhradu poplatků za žádost o půjčku. Záruční a rozvojová banka si podle Salomona za záruku říká určitý poplatek, který budou banky plně přenášet na klienty. „Jedná se o poplatek z vyčerpané částky daného úvěru, ale radši bych o tom mluvil, až to bude černé na bílém a podepsáno. Jsou tam nějaké návrhy, které věřím, že dotáhneme v několika málo dnech,“ upřesnil.

V programu COVID III bude Českomoravská záruční a rozvojová banka moci ručit za úvěry v objemu až 500 miliard korun. Podporu by mělo získat kolem 150 tisíc živnostníků a podniků.

Z předchozích dvou vln ČMZRB podle Havlíčka schválila zatím půjčky za deset miliard korun.

V pražském programu zatím schváleno 83 úvěrů

ČMZRB do středy schválila 83 úvěrů v rámci programu COVID Praha, přes který pražský magistrát ručí za výhodné půjčky malým a středním podnikům. Většina žádostí, kterých přišlo celkem 408, by měla být vyřízena do konce května. Na program město určilo 600 milionů korun z evropských fondů, které by měly zajistit úvěry asi za 1,4 miliardy korun.

Smluv o úvěrech bylo podle magistrátu ke čtvrtku podepsáno 56 z 83 schválených, 14 bylo zamítnuto z důvodu nesplnění podmínek. Z vkladu města bude podle odhadu zhruba 225 milionů korun využito jako příspěvek na splátky úroků, aby byly úvěry co nejlevnější, ideálně až bezúročné.

Pochybnosti o schvalování programu a roli Prahy

Praha podle analýzy firmy PwC odhaduje propad produkce malých a středních podniků v metropoli za dva měsíce krize na zhruba 200 miliard korun, v dalších 12 měsících se pak počítá s propadem o dalších 400 až 560 miliard. Program COVID Praha může podle magistrátu pomoci udržet pracovní místo až pro 6000 zaměstnanců.

Program COVID Praha ve středu projednával kontrolní výbor pražského zastupitelstva, který se usnesl na tom, že jeho schválení nebylo standardní. Vedení města například vynechalo standardní připomínkovací kolečko mezi odbory magistrátu. Ministerstvo vnitra navíc výboru poslalo vyjádření, podle kterého město nemělo program podle zákona vůbec schválit, protože Praha podle zákona o hlavním městě nemůže ručit za úvěry. Šéf legislativního odboru magistrátu Tomáš Havel nicméně řekl, že podle jeho odborného názoru se smlouvy k programu uzavíraly na základě evropských nařízení a jsou v pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 3 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 19 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...