Oborové programy COVID nebudou, nahradí je COVID III, říká Havlíček

Programy COVID pro jednotlivá podnikatelská odvětví vláda připravovat nebude. Podporu plošně vyřeší portfoliovou zárukou COVID III, řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vládě by chtěl v pondělí předložit ke schválení konkrétní parametry programu COVID III. Teprve poté bude moci Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) podle předsedy představenstva České spořitelny Tomáš Salomona vypsat výzvu, do které se budou hlásit komerční banky. Následovat pak budou podpisy smluv mezi bankami. V pražském programu COVID zatím záruční banka schválila 83 úvěrů firmám.

„Uvažovali jsme, že bude COVID I, II, COVID třeba nájem, doprava, cestovní ruch. Ale nakonec jsme to vyřešili elegantněji, a to právě portfoliovou zárukou. Prostě a jednoduše jsme řekli, pojďme to udělat plošně, pojďme si přestat hrát na ty jednotlivé malé COVIDy a trápit se tím, že to budeme vyřizovat podobnou cestou, která je,“ řekl Havlíček. V programu COVID III bude připraveno na záruky 150 miliard korun a bude je moci získat podle Havlíčka kdokoliv.

Firmy do 250 zaměstnanců budou mít nárok na 90 procent záruky, podniky s více zaměstnanci, nejvíce však 500, budou moci získat záruku 80 procent. Havlíček i Salomon dnes ovšem připustili, že na úvěr nedosáhne každý. „I když Českomoravská záruční a rozvojová banka dává nějakou záruku, není to automaticky bianco šek na to, že klient u své banky dostane úvěr,“ uvedl Havlíček. Pokud podle něj banka u klienta bude předpokládat, že není šance na návratnost, nebo je malá, úvěr neschválí.

„Bude ještě trvat několik dnů, možná týden dva, než reálně bude možné peníze z COVIDu III čerpat,“ řekl dále Salomon. Před tím, než vláda bude moci program schválit, musí obdržet schválenou notifikaci od Evropské komise. Podle Havlíčka se dá očekávat v řádu hodin.

Žádosti se budou vyřizovat rychle, říká Salomon

Salomon očekává, že systém žádostí do programu bude oproti předchozím vlnám méně byrokratický a přehlednější. Žádosti podnikatelů bude podle něj Česká spořitelna schopna vyřizovat ve dnech, pouze u komplikovanějších případů se může lhůta protáhnout na týden, maximálně dva.

Žadatelé se budou muset připravit na úhradu poplatků za žádost o půjčku. Záruční a rozvojová banka si podle Salomona za záruku říká určitý poplatek, který budou banky plně přenášet na klienty. „Jedná se o poplatek z vyčerpané částky daného úvěru, ale radši bych o tom mluvil, až to bude černé na bílém a podepsáno. Jsou tam nějaké návrhy, které věřím, že dotáhneme v několika málo dnech,“ upřesnil.

V programu COVID III bude Českomoravská záruční a rozvojová banka moci ručit za úvěry v objemu až 500 miliard korun. Podporu by mělo získat kolem 150 tisíc živnostníků a podniků.

Z předchozích dvou vln ČMZRB podle Havlíčka schválila zatím půjčky za deset miliard korun.

V pražském programu zatím schváleno 83 úvěrů

ČMZRB do středy schválila 83 úvěrů v rámci programu COVID Praha, přes který pražský magistrát ručí za výhodné půjčky malým a středním podnikům. Většina žádostí, kterých přišlo celkem 408, by měla být vyřízena do konce května. Na program město určilo 600 milionů korun z evropských fondů, které by měly zajistit úvěry asi za 1,4 miliardy korun.

Smluv o úvěrech bylo podle magistrátu ke čtvrtku podepsáno 56 z 83 schválených, 14 bylo zamítnuto z důvodu nesplnění podmínek. Z vkladu města bude podle odhadu zhruba 225 milionů korun využito jako příspěvek na splátky úroků, aby byly úvěry co nejlevnější, ideálně až bezúročné.

Pochybnosti o schvalování programu a roli Prahy

Praha podle analýzy firmy PwC odhaduje propad produkce malých a středních podniků v metropoli za dva měsíce krize na zhruba 200 miliard korun, v dalších 12 měsících se pak počítá s propadem o dalších 400 až 560 miliard. Program COVID Praha může podle magistrátu pomoci udržet pracovní místo až pro 6000 zaměstnanců.

Program COVID Praha ve středu projednával kontrolní výbor pražského zastupitelstva, který se usnesl na tom, že jeho schválení nebylo standardní. Vedení města například vynechalo standardní připomínkovací kolečko mezi odbory magistrátu. Ministerstvo vnitra navíc výboru poslalo vyjádření, podle kterého město nemělo program podle zákona vůbec schválit, protože Praha podle zákona o hlavním městě nemůže ručit za úvěry. Šéf legislativního odboru magistrátu Tomáš Havel nicméně řekl, že podle jeho odborného názoru se smlouvy k programu uzavíraly na základě evropských nařízení a jsou v pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna znovu posoudí stavební novelu a opětovné zavedení EET

Poslanci se vrací k rozsáhlé koaliční novele stavebního zákona, jež má podle předkladatelů zjednodušit a zrychlit povolování staveb. Předlohu vetoval Senát. Opakovaně projednají také předlohu o opětovném zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kterou jim horní komora vrátila s úpravami. Vládní koalice prosadila, že sněmovna bude moct zákony projednávat až do noci.
08:59Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 13 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 17 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoSchodek rozpočtu je třeba snížit, shodli se Hrnčíř s Kovářovou

Navrhovaný schodek rozpočtu ve výši 389 miliard korun je podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) příliš vysoký. „Budeme hledat úspory,“ sdělil v Událostech, komentářích s tím, že na vyjednání změn má koalice dva týdny. Rozpočet má podle něj ukázat, že vláda chce skutečně šetřit. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) souhlasila, že je třeba mít odvahu schodek výrazně snížit. Pozastavila se ale nad Hrnčířovým tvrzením, že lze škrtat zbytné výdaje, když návrh podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje vše, co stát musí vydat. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 09:11

Koalice směřuje ke snížení schodku i dalším úsporám, řekl Šťastný

Dohodli jsme se na některých opatřeních v oblasti školství a zdravotnictví, řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) v pondělí večer po jednání koaliční rady o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O možných škrtech v těchto dvou resortech během dne debatovali zástupci hnutí ANO a Motoristů. Hnutí SPD i Motoristé považují navrhovaný schodek 389 miliard za příliš vysoký. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odpoledne zopakovala, že vidí možnost jej snížit o několik miliard. Motoristé ale požadují snížení o dvacet miliard.
7. 9. 2026Aktualizováno7. 9. 2026

VideoSnížení schodku zbrzdí dogmata i Babišův populismus, míní Hřib

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 389 miliard korun je podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba ostuda a průšvih. Snížení schodku o desítky miliard korun budou bránit ideologická dogmata, ideologické zaslepení některých koaličních partnerů a samozřejmě snaha o populistickou politiku Andreje Babiše (ANO), prohlásil Hřib v Interview ČT24. Piráti podle něj mají konkrétní recepty, kterými je možné schodek snížit o sto miliard korun. Zhruba dvacet miliard je možné ušetřit tím, že se „osekají zbytečné dotace“, a to v čele s dotacemi pro Agrofert a další „agromamuty“, vyjmenoval mimo jiné Hřib. Pořad moderoval Jiří Václavek.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.