Obchodní centrum Olomouc City vydraženo za 373 milionů korun

Praha – V největší nedobrovolné dražbě, jaká se kdy v Česku uskutečnila, získala investiční společnost Mint Investments jedno z největších moravských obchodních center – Olomouc City. Zaplatí za něj 373 milionů korun, vyvolávací cena činila 215 milionů. Soudní znalec odhadnul hodnotu areálu na 430 milionů korun.

„Licitace se zúčastnilo šest zájemců, převážně českých investorů. Dražba trvala půlhodinu a licitovalo se velice živě. Celkem bylo 49 příhozů, minimální činil 100 tisíc korun, ale přihazovalo se i několik milionů,“ uvedl obchodní ředitel dražební společnosti Naxos Libor Nevšímal. Vítěz má měsíc na doplacení vítězné ceny a pak centrum převezme.

Moderní obchodní centrum Olomouc City je na severozápadním okraji centra Olomouce podél Pražské ulice. Z jižní strany ho lemuje velké parkoviště a přístupová silnice a ze severozápadu dálniční okruh kolem Olomouce. Celková pronajatelná plocha činí přibližně 18 tisíc metrů čtverečních a v současné době si ji téměř celou rozdělilo kolem 80 nájemců. Dvanáct procent plochy obsazeno není. Hlavním nájemcem je společnost CineStar.

Centrum zahájilo svůj provoz před sedmi lety a je jedním z největších komplexů svého druhu v regionu. Jeho provozní zisk činí 44,5 milionu korun ročně. Dosavadním vlastníkem centra byla firma aAIM Czech Republic. Podle Nevšímala z Naxosu ale nesplácela úvěr a banka tak prostřednictvím dražby uspokojila svou pohledávku. Podle realitních makléřů šlo o ojedinělou záležitost – podobný komplex se totiž u nás ještě nikdy nedražil.

ČESKO – SUPERMARKETOVÁ VELMOC

V Česku je v přepočtu na obyvatele víc nákupní plochy než v Belgii nebo Německu – na jednoho Čecha připadá metr čtvereční prodejní plochy. A po letech útlumu se začínají tuzemské nákupní chrámy opět plnit. Zatímco v roce 2011 nevyrostlo v Česku ani jedno velké nákupní centrum, letos to mají být tři a příští rok jich dokonce přibude šest.

Jejich návštěvníci jsou ale čím dál náročnější. Platí, že obchodní centra se musejí přizpůsobovat lidem, kteří žijí v okolí. Například tam, kde žijí hlavně rodiny s dětmi, se luxusní značky nechytnou. Zákazníkům vadí i špatná dopravní dostupnost.

„Polarizace na trhu se dále prohlubuje. Rozevírají se nůžky mezi úspěšnými centry a těmi, které se potýkaly s problémy,“ říká vedoucí oddělení výzkumu DTZ Lenka Šindelářová. Velká očekávání se nepodařilo naplnit třeba Galerii v Butovicích, ruzyňské Šestce nebo brněnskému Futuru.

Už přitom nestačí jen naplnit nákupní centrum zajímavými obchody. Aby bylo úspěšné, potřebuje nabídnout víc – některá sázejí na fitness, jiná na kina, kasina nebo bowling. A třeba v ostravské Nové Karolině mají obrovské LED obrazovky a promítací systém na stěny.

Současné trendy ale mají i své odpůrce – podle architektů obchodní domy vysávají život z měst. „Ideální by bylo, aby se umožnila výstavba klasické městské struktury. V přízemí obchody, nad tím patra kanceláří, nad tím bydlení, tak to dohromady vytváří čtvrtě, které jsou daleko víc životaschopné,“ myslí si architekt Pavel Hnilička.

Vítěz dražby Mint Investments je realitní firma sídlící v Praze a Bratislavě. Podle posledních dostupných informací spravuje firma ve třech fondech majetek v investiční hodnotě kolem 500 milionů eur, tedy asi 12,4 miliardy korun. O tom, jaké plány má s olomouckým obchodním centrem, kterým každý měsíc projde čtvrt milionu zákazníků, ale zatím nechce příliš mluvit.

5 minut
Obchodní centra tématem Událostí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 21 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...