Obce dostanou víc peněz z DPH, sněmovna schválila návrh Senátu

Obce dostanou od roku 2017 vyšší podíl z vybrané daně z přidané hodnoty (DPH). Spolu s tím však přijdou o podíl na dani z příjmů od podnikatelů a všech fyzických osob, které podávají daňové přiznání. V novele zákona o rozpočtovém určení daní to schválila sněmovna, když přistoupila na pozměňovací návrh ze Senátu. Podporu našel návrh i u ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Vláda původně navrhla zvýšit podíl z vybrané DPH pouze krajům, a to už od příštího roku. Půjde zhruba o 3,5 miliardy korun. Kraje nyní získávají z vybrané DPH 7,86 procenta, nově dostanou 8,92 procenta. Příjmy krajů z daní se tak vrátí do stavu před rokem 2011, kdy zákon podíl krajů na daňových výnosech snížil.

Už při projednávání ve sněmovně navrhovali poslanci pravice zvýšit s podílem krajů i podíl obcí. Žádný z těchto návrhů ale neuspěl. Až Senát přijal pozměňovací návrh Radko Martínka (ČSSD) vypracovaný ve spolupráci s ministerstvem financí, který zvyšuje podíl obcí z 20,83 procenta na 21,4 procenta. Současně jim odebírá podíl 30 procent, který jim nyní připadá z daní živnostníků a všech fyzických osob, které podávají daňové přiznání.

Pravice kritizovala senátní návrh s tím, že není dostatečně projednaný a že obce ochudí o peníze.

Pro obce by to mělo znamenat od roku 2017 dodatečný celkový výnos asi dvě miliardy korun ročně na DPH. Na daních z příjmu podnikatelů zároveň přijdou asi o miliardu ročně. Tento podíl, nazývaný motivační složka, měl motivovat obce k vytváření příznivých podmínek pro podnikání.

Hašek: Daňové výnosy se vrací zpět na úroveň, která jim patřila do roku 2012

Změny přivítal šéf Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD). Podle něj vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a parlament vrátili krajům daňové výnosy zpět na úroveň, která jim patřila do roku 2012. „Kalouskova reforma kraje na daňových výnosech nevratně připravila do letoška o cca 10 miliard korun, které s ohledem na splnění dohody o návratu krajského koeficientu rozpočtového určení daní u DPH nebudeme po vládě vyžadovat,“ uvedl Hašek. Vyšší daňové příjmy od roku 2016 chtějí využít především na investice krajů do nemocnic, sociální oblasti, škol či krajských silnic a na kofinancování čerpání fondů Evropské unie.

Pozměňovací návrh ve sněmovně stejně jako předtím v Senátu podpořil ministr Babiš. Poukazoval na to, že v roce 2014 si na peníze z daní od fyzických osob sáhlo jen 23 procent obcí. Podle Babiše šlo o problematický parametr a o nástroj, který je pro účely obcí naprosto nevhodný. Prohlásil, že 5446 obcí získá díky senátnímu návrhu celkem miliardu korun, naproti tomu 706 obcí prodělá celkem 96 milionů. Martínek řekl, že se vyměňuje daň nejistá za daň jistou.

Rozpočtové určení daní – pozměňovací návrh
Zdroj: ČT24

Kalousek: Bez podílu na daních podnikatelů nebude motivace vytvářet příznivé podmínky k podnikání

Sdružení místních samospráv i Svaz měst a obcí se obávají, že pokud by se v budoucnu dařilo vybírat od podnikatelů víc na daních, přijdou obce o mnohem víc, než získávají nyní. „Varovně však zvedáme prst nad odebráním motivačních prvků u daní od fyzických osob. Je otázkou, zda to pro obce nebude znamenat nakonec větší minus,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který jinak přivítal vrácení daňových výnosů zpět obcím. 

Nahrávám video

Obavu z dopadu odebrání motivační složky vyslovila i poslankyně Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové). Vladislav Vilímec a Zbyněk Stanjura (oba ODS) uvedli, že to připraví například hlavní město Prahu o 690 milionů korun. Babiš řekl, že Praha na druhé straně dostane na DPH navíc 273 milionů korun.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že zrušením motivačního příspěvku skončí motivace vedení měst vytvářet prostředí příznivé pro podnikání a obce budou více závislé na státu. Označil to za další krok k etatizaci a oligarchizaci veřejné správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 6 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 19 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 20 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.