Praha - Obce chtějí, aby od roku 2014 dostaly na svůj rozvoj a podporu podnikání na venkově minimálně polovinu peněz Programu rozvoje venkova. V současné době směřuje na rozvoj venkova zhruba 15 procent těchto peněz, 85 procent jde ve prospěch zemědělství.
V letech 2007 až 2013 se v Programu rozvoje venkova rozděluje zhruba 100 miliard korun. V nadcházejících sedmi letech má jít o podobnou částku. V memorandu, které dnes podepsalo pět subjektů samosprávy, dále požadují pro programovací období 2014 až 2020 sjednocení a zjednodušení žádostí o dotace. Chtějí také, aby DPH byla uznatelným nákladem pro obce a další subjekty, které nemají nárok na její odpočet.
„V těch 50 procentech, které chceme na rozvoj venkova, jsou i peníze pro nějaký typ zemědělství,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Jde například o farmáře, kteří se snaží nezpůsobovat erozi zemědělské půdy, nebo ty, kteří se snaží své výpěstky dále sami zpracovávat a přímo prodávat.
„Zemědělství je štědře podporováno z EU, protože dělá krajinotvornou funkci. Já se ptám, my neděláme krajinotvornou funkci, když opravíme dominantu a zrevitalizujeme zámecký park? Náš pan statkář vedle vztyčil neskutečná sila, která jsou podobnou dominantou, jako náš zámek,“ poukázal na rozdělení dotací Vladimír Lažanský, majitel zámku Chyše.
„Požadavek není reálný, protože je přehnaný. Navíc je divné, že dělají účet bez hostinského, to znamená bez Agrární komory,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba s tím, že ho mrzí, že z jednání byla vynechána největší nevládní organizace tuzemských zemědělců.
Podle předsedy Spolku pro obnovu venkova ČR Eduarda Kavaly se v Česku nedaří naplňovat hlavní bod programu, jímž podle něj má být stabilizace a tvorba pracovních míst na venkově. „To, že mám spravený chodník nebo pěkné hřiště, když nemám práci blíže než 50 km, doktora 40 km a rozbitou každou cestu, spokojenost nepřinese,“ podotkl.
Memorandum s názvem Venkov jako důstojné místo pro život podepsali zástupci Svazu měst a obcí ČR, Národní sítě místních akčních skupin ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.
Obce čerpaly i z dalších programů, ty jsou ale zastaveny
Kromě Programu rozvoje venkova v gesci ministerstva zemědělství jsou hlavním zdrojem peněz pro český venkov regionální operační programy. Na období 2013 až 2020 je na ně z fondů EU vyčleněno 4,4 miliardy eur (zhruba 118 miliard korun). Kvůli potížím s čerpáním dotací Česko na doporučení Evropské komise pozastavilo až do poloviny roku odesílání žádostí do Bruselu o zpětné proplacení dotací. Komise Česku vytkla zejména problémy s kontrolou a auditem. Vláda se snaží situaci napravit postupnou realizací akčního plánu, jehož součástí je například přesun auditu dotací na ministerstvo financí.
„Bylo by dobré, kdyby signatáři memoranda spojili síly a věnovali se kohezním fondům, kde jsou jejich peníze a věnovali se dotažení přerozdělení rozpočtového určení daní,“ podotkl Veleba. Není fér, že samospráva chce prostředky na úkor zemědělců, dodal.
