Obavu z recese mají především exportéři, ekonomové se tolik nebojí

3 minuty
Obavy z krize má podle průzkumu většina exportérů
Zdroj: ČT24

Má se Česko po letech růstu připravovat na ekonomickou krizi? Tři čtvrtiny zdejších firem, které obchodují s cizinou, očekávají recesi do dvou let. Víc než třetina exportérů příchod krize odhaduje dokonce už na příští rok, ukázal nedávný průzkum Asociace exportérů a Raiffeisenbank mezi vývozci. Podle ekonomů jsou na tom ale české firmy lépe než před minulou recesí.

Až 70 % ocelových konstrukcí nebo nádrží, které firma Baest Machines & Structures vyrobí, jde za hranice. Nejčastěji do západní Evropy. A právě tady už pozorují změny. „S každou další nabídkou už je znát, že se ten trh určitým způsobem mění a že zahraniční investoři jsou stále více opatrnější a výrazněji také tlačí na ekonomické parametry jednotlivých nabídek,“ konstatuje ředitel firmy František Kulovaný mladší.

Daří se jim ale zatím dobře, problémy získávat nové zakázky nemají. Největší překážkou je teď pro ně – stejně jako pro ostatní české exportéry – nedostatek lidí.

 „Nemáme dobře našlápnuto na prodloužení ekonomického blahobytu kvůli některým českým specifikům. Ať už je to velmi dynamický nárůst mzdových nákladů, který nekoresponduje se schopností a možností nárůstu produktivity práce,“ dodává Kulovaný.

Mít nejnižší nezaměstnanost v EU je pro naši zemi skvělý počin, ale zároveň přistřihuje křídla našim vývozcům. Jejich schopnost přijímat nové zahraniční zakázky je téměř vyčerpaná. Vývoz tedy bude v příštích měsících dále oslabovat.
Jakub Červenka
analytik Raiffeisenbank

Třeba ve společnosti Vafo Praha, která vyrábí krmiva pro psy a kočky, ale krizi v nejbližší době nečekají – i kvůli minulé recesi jsou optimisté: „Spotřebitelé potom sahají po výrobcích za nižší cenu, což pro nás jako pro firmu má určitou výhodu v tom, že my pokrýváme několik cenových hladin na trhu. Takže teoreticky se mohou ti spotřebitelé posunout pouze mezi našimi značkami,“ vysvětluje marketingový ředitel Vafo Praha Martin Šámal. Obraty na trzích, kde obchodují, ale pečlivě sledují.

Nástup krize mohou ale urychlit třeba obchodní války ve světě, aktuálně mezi Spojenými státy a Evropou i Čínou. „Tuzemští průmyslníci – už kromě zmíněného nedostatku vhodné pracovní síly – začínají pociťovat také růst cen průmyslových vstupů. Hlavně oceli, hliníku, mědi a plastů,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Ilustrační foto
Zdroj: Michael Dalder/Reuters

Pokud americká administrativa přikročí k zavedení 20procentních cel na dovoz automobilů z Evropské unie, český průmysl bude podle Asociace exportérů zasažen nepřímo skrze pokles poptávky z Německa, pro které je americký trh klíčový. A jak vyplývá z květnového průzkumu amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ), většina dotázaných ekonomů předpokládá, že příští hospodářská recese ve Spojených státech začne v roce 2020.

„Pokud se někdo snaží stavět bariéry globálnímu obchodu, tak výsledkem bude jedině to, že celkový užitek všech zainteresovaných – USA, Číny, EU – a v podstatě celé zeměkoule klesne. Dalším, zejména pak pro nás jakožto malou otevřenou ekonomiku, je nepříjemný poznatek, že velmi malé země, jež jsou prostými 'příjemci stavu globálního obchodu', budou vždy na zavedení prohibitivních cel tratit,“ upozorňuje analytik ČSOB Jan Čermák.

  • Ukazatel                                    2018        2019
  • HDP                                                3,6            3,3
  • Prům. míra inflace                   2,1            1,9
  • Směnný kurz CZK/EUR        25,1          24,7
  • HDP eurozóny                            2,3            1,8 
  • Zdroj: prognóza Ministerstva financí ČR z dubna 2018

Obecně je ovšem celá eurozóna ohrožena obchodní válkou více než Spojené státy. Zahraniční přidaná hodnota v poměru k hrubému exportu (export včetně reexportu) totiž v případě velkých ekonomik eurozóny – Německa, Francie, Itálie a Španělska – představuje zhruba 25 až 27 procent, upozorňuje Kovanda. Ten samý ukazatel ovšem v USA činí jen patnáct procent.

„Jinými slovy, Spojené státy jsou na optimální funkčnosti světových hodnotových řetězců citelně méně závislé než i největší evropské ekonomiky. To ovšem vyhlídky České republiky jen dále zhoršuje, neboť ji v případě obchodní války bude ekonomicky zpomalovat jak primárně propad vlastního zahraničního obchodu, tak druhotně propad zahraničního obchodu eurozóny, na které jsme extrémně silně závislí,“ vysvětluje Kovanda.

Podle Svazu průmyslu a dopravy jsou na tom ale čeští průmyslníci lépe než před minulou krizí. „Oproti krizi v roce 2008 je český průmysl daleko více diverzifikovaný, máme obory, které tady v minulosti nebyly, a taky podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou je vyšší než v roce 2008. To jsou všechno pozitivní signály,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské tak česká ekonomika nemusí nutně růst už jenom díky exportu, jak jsme dosud byli zvyklí. Teď už podle ní česká ekonomika daleko více roste z vnitřních zdrojů.

České HDP totiž dlouhodobě nejvíc táhne spotřeba domácností nebo investice. Ekonomové tak recesi v příštích třech letech – na rozdíl od exportérů – neočekávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 22 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 23 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...