Washington – Jasné ne ropovodu Keystone, řekl americký prezident Barack Obama, když včera vetoval zákon o jeho výstavbě. Ropovod, jenž by měl vést z Kanady na pobřeží Mexického zálivu, schválil republikánský Kongres před dvěma týdny. Projekt výstavby nicméně Obamova vláda blokuje už více než šest let. Vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell na prezidentské veto reagoval prohlášením, že se Senát pokusí Obamovo rozhodnutí přehlasovat nejpozději do 3. března.
Prostřednictvím potrubí Keystone XL by mělo podle propočtů z Kanady proudit na Středozápad Spojených států přes 800 tisíc barelů ropy denně. V současné době se jižní část ropovodu na území USA směřující do rafinérií v Mexickém zálivu už staví. Projekt výstavby nemá podporu pouze u republikánů, ale pro jsou i někteří demokraté. Obama se ale už od samého začátku staví proti a několikrát prohlásil, že bude zákon vetovat. A včera to skutečně udělal.
Demokraté dlouhodobě upozorňují na rizika znečištění životního prostředí: „Kongres Spojených států se otáčí zády k vědě, otáčí se zády k těm, kteří nám říkají, že máme snižovat emise uhlíku, a místo toho dáváme zelenou produkci nejšpinavějšího materiálu na planetě. Myslím, že je to prostě šílenost,“ vymezil se za ně na začátku ledna senátor Bernie Sanders. A prezident Obama také stále apeluje na ministerstvo zahraničí, které vydalo k projektu řadu kladných vyjádření, aby posoudilo, zda je stavba „v národním zájmu“.„Kongres se tímto zákonem pokouší obejít dlouhodobé a prověřené postupy, které určují, zda stavba a provozování přeshraničního ropovodu slouží národnímu zájmu,“ citovala agentura Reuters Obamovo prohlášení k vetu.
Senát, v němž mají od letošního roku většinu republikáni, před měsícem vůbec poprvé schválil výstavbu Keystonu. Návrh podpořilo 62 ze 100 senátorů, z toho 9 demokratů. Takový počet hlasů by ale na přehlasování prezidentského veta nestačil. Na stranu ropovodu by se museli postavit další demokraté. Sněmovna reprezentantů zákon schválila už desetkrát, v poslední verzi 12. února.
Obama nevěří přínosu ropovodu pro americkou ekonomiku a bagatelizuje rovněž jeho potenciál pro vytváření nových pracovních míst. Říká, že „vytvoří sotva 2 000 pracovních míst“, a zdůrazňuje jeho údajný negativní vliv na globální klima. Podle listu The Wall Street Journal ale samo ministerstvo zahraničí v loňském posudku odhadlo, že projekt vytvoří přímo 10 tisíc míst a investice ve výši 3,5 miliardy dolarů (85 miliard Kč) podpoří přímo i nepřímo vznik dalších desítek tisíc příležitostí.
Podporovatelé výstavby, včetně kanadské vlády, tvrdí, že argumenty ohledně klimatických vlivů jsou zcela bezpředmětné, protože Kanada bude do Spojených států vyvážet ropu tak jako tak. Ropovod jako relativně bezpečný prostředek přepravy přitom podle nich eliminuje vysoká rizika železniční přepravy, při níž jsou úniky ropy mnohem častější a bývají navíc spojena s neštěstími.
Za šest let v úřadu prezidenta použil Obama svého práva veta teprve potřetí. Podle komentátora Freda Barnese z Weekly Standard ale od počátku tohoto roku pohrozil vetem již 13 avízovaných opatření Kongresu, který je po listopadových volbách ovládán republikány. Kdyby to splnil, vetoval by za dva poslední roky ve funkci více zákonů, než to udělali ve stejném období dva předešlí prezidenti Bill Clinton a George Bush.
