Ministerstvo pro místní rozvoj chce rozšířit státní půjčky na bydlení. Podle nového nařízení vlády by o podporu mohli nově žádat bezdětní novomanželé nebo lidé v registrovaném partnerství do 36 let. Lidé by také v budoucnu mohli žádat o větší částky. Ministerstvo tak reaguje na stávající nefunkční systém podpory bydlení. Návrh teprve bude schvalovat vláda.
O lepší zpřístupnění státní podpory bydlení pro mladé rodiny se pokouší ministerstvo pro místní rozvoj. Zásadní změna se týká rozšíření skupiny lidí, kteří budou mít možnost o podporu žádat.
Zatímco nyní se o státní půjčku mohou ucházet pouze mladí lidé, kteří pečují o dítě mladší 6 let, nová úprava počítá se zapojením bezdětných novomanželů a lidí žijících v registrovaném partnerství do 36 let. Podmínka péče o dítě do věku 6 let by zůstala platná pouze u samoživitelů.
Zároveň by se výrazně změnila výše částky, o kterou by mohly mladé rodiny žádat. Zatímco teď si mohou na stavbu nebo koupi domu půjčit nejvýše 600 tisíc korun, po schválení nového programu by to byly až dva miliony korun.
Na pořízení bytu by se mohlo žádat až o 1,2 milionu a na 300 tisíc korun by se zdvojnásobila částka na modernizaci bydlení.
„Součástí úvěrů na pořízení domu nebo bytu je propopulační opatření, které v případě narození nebo osvojení dítěte snižuje zbývající dlužnou částku o 30 tisíc korun. Zároveň fond umožní přerušení splácení v případě ztráty zaměstnání, dlouhodobé nemoci, úmrtí člena domácnosti nebo již zmiňovaného narození dítěte,“ uvedla mluvčí Státního fondu rozvoje bydlení Karolína Smetanová.
Úroková sazba by se vázala na základní referenční sazbu EU vztahující se k veřejné podpoře. Ta se nyní pohybuje na úrovni 0,75 procenta, s tím, že by úrok nemohl být nižší než jedno procento a pevně stanovený po celou dobu splácení.
Podmínky programu dělaly z půjčky doplňkový úvěr
Nový systém na podporu bydlení pro mladé rodiny má nahradit dva stávající nefunkční programy, které podle ministerstva mladí lidé málo využívají. „První program určený na opravy a modernizace má stanovenou nízkou hranici úvěru, a to pouze 150 tisíc korun. S takovou částkou není možné provést rozsáhlejší modernizaci. Navíc úroková sazba dvě procenta není aktuálně schopná konkurence,“ upřesnila Smetanová.
Druhý program schválený vládou v dubnu roku 2016, který se týká výstavby nebo koupě, je omezen částkou 600 tisíc, kdy může tvořit maximálně 50 procent nákladů. „Tato skutečnost staví tento úvěr do pozice úvěru doplňkového k základnímu úvěru bankovnímu, protože částka neodpovídá stavu na realitním trhu. Zároveň je špatně stanovená i cílová skupina,“ dodává Smetanová s tím, že do konce roku 2017 byly uzavřeny smlouvy pouze za téměř 27 milionů korun. Přitom se předpokládalo, že jen za rok 2016 se vyčerpá 100 milionů korun.
V případě úvěru na pořízení domu nebo bytu by ho rodina musela splatit do 20 let, s přerušováním by bylo ministerstvo ochotné počkat o pět let déle. U úvěrů na modernizaci bydlení by doba splatnosti nesměla ani s přerušováním splácení překročit 12 let.
Po dobu splácení úvěru by nesměl příjemce převést vlastnické právo na jinou osobu a stavba by musela být postavena na pozemku mimo záplavové území. Celkové výdaje státu na zavedení nového programu na podporu bydlení by měly být přibližně pět miliard korun.
