O post šéfa ÚOHS se uchází jedenáct lidí, včetně exministra dopravy Kremlíka

Ve stanovené lhůtě do pátečních 12:00 obdržel Úřad vlády jedenáct přihlášek do výběrového řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), sdělil mluvčí kabinetu Vladimír Vořechovský. Jedním z uchazečů je bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík. Chce úřad posunout v transparentnosti, řízení, srozumitelnosti a komunikaci, uvedl na Twitteru. O tom, že se chce o pozici ucházet, informoval také server Aktuálně.cz. Nový předseda nahradí Petra Rafaje, který rezignoval k 1. prosinci.

„Podal jsem přihlášku na předsedu ÚOHS. Nechci revoluci, ale řadu věcí je však třeba změnit. Úřad zaměstnává nejlepší experty na soutěž v zemi, já ho chci posunout v transparentnosti, řízení i srozumitelnosti a komunikaci navenek,“ poznamenal Kremlík v příspěvku s fotografií před Strakovou akademií.

Na svém facebooku posléze krátce představil svoji vizi. Chce zlepšit systém rozhodování, zvýšit odbornost a efektivitu v klíčových oblastech, tedy v hospodářské soutěži a ve veřejných zakázkách. Úřad je podle Kremlíka nutné personálně i finančně posílit, chce též prohloubit spolupráci se zahraničními úřady. Zopakoval nutnost aktivnější, osvětové a transparentní komunikace. Mezi priority zařadil též krátkodobou ochranu trhu v souvislosti s koronavirovou epidemií.

Kremlíka stály místo v čele ministerstva dopravy problémy při přípravě nového systému elektronických dálničních známek. Stát po vlně kritiky zrušil původní soutěže na provozovatele IT systému, který vysoutěžil za 401 milionů korun, a spolu s tím zastavil i další návazné tendry. Ministerstvo dopravy poté zakázku i se supervizí zadalo státnímu podniku Cendis. Podle současného ministra Karla Havlíčka (za ANO) tím a celkovým zjednodušením systému stát oproti původním předpokladům ušetřil okolo 500 milionů korun.

Lidové noviny v pátek informovaly o pěti zájemcích, Kremlík mezi nimi nebyl. Kromě náměstka ministra vnitra Petra Mlsny a bývalého místopředsedy antimonopolního úřadu Roberta Nerudy se o místo budou ucházet nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom, bývalý místopředseda Michal Petr a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta. Všichni přihlášku do tendru deníku potvrdili.

Současný první místopředseda ÚOHS Brom chce dát úřadu „nové impulsy“. „Chci dokončit projekty v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Zvyšování povědomí o soutěži, detekci protiprávních jednání a digitalizaci,“ řekl listu bývalý plzeňský radní za ODS.

„Jde o zcela unikátní příležitost kandidovat v otevřeném výběrovém řízení, čehož si cením. Mám pět let od ÚOHS odstup. Za tu dobu jsem shromáždil nápady na to, jak by se mohl ÚOHS dále rozvíjet,“ řekl Lidovým novinám další zájemce, docent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Michal Petr, který byl v minulosti místopředsedou ÚOHS.

Státní tajemník Sixta by pak podle LN chtěl zefektivnit rozhodování ÚOHS, kde byl od roku 2009 v rozkladové komisi. „U nás je problém, že máme dvě instance správního řízení a dvě instance soudního přezkumu. To je samo o sobě velmi zdlouhavé,“ řekl listu Sixta. Výběrové řízení bylo na pozici šéfa ÚOHS vyhlášeno poprvé, dosud nového předsedu vybírali politici. Původně byla v podmínkách obsažena nutnost, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Podle protikorupčních organizací ale tato podmínka vylučovala kandidaturu kohokoliv mimo státní správu, vláda po jejich kritice podmínku vypustila.

Rafaj rezignoval k 1. prosinci. Premiér Andrej Babiš (ANO) na funkci poprvé vyhlásil výběrové řízení, dosud nového předsedu vybírali politici. Původně byla v podmínkách obsažena nutnost, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Podle protikorupčních organizací i opozičních Pirátů ale tato podmínka vylučovala kandidaturu kohokoliv mimo státní správu, vláda po jejich kritice podmínku vypustila.

Rafajovo odvolání prezidentovi navrhovala vládní koalice. Šéf ÚOHS čelil kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. Rafaj trvá na tom, že se nedopustil žádného jednání, kterým by ohrozil nestrannost a nezávislost rozhodování a znevážil svou funkci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...