O post šéfa ÚOHS se uchází jedenáct lidí, včetně exministra dopravy Kremlíka

Ve stanovené lhůtě do pátečních 12:00 obdržel Úřad vlády jedenáct přihlášek do výběrového řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), sdělil mluvčí kabinetu Vladimír Vořechovský. Jedním z uchazečů je bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík. Chce úřad posunout v transparentnosti, řízení, srozumitelnosti a komunikaci, uvedl na Twitteru. O tom, že se chce o pozici ucházet, informoval také server Aktuálně.cz. Nový předseda nahradí Petra Rafaje, který rezignoval k 1. prosinci.

„Podal jsem přihlášku na předsedu ÚOHS. Nechci revoluci, ale řadu věcí je však třeba změnit. Úřad zaměstnává nejlepší experty na soutěž v zemi, já ho chci posunout v transparentnosti, řízení i srozumitelnosti a komunikaci navenek,“ poznamenal Kremlík v příspěvku s fotografií před Strakovou akademií.

Na svém facebooku posléze krátce představil svoji vizi. Chce zlepšit systém rozhodování, zvýšit odbornost a efektivitu v klíčových oblastech, tedy v hospodářské soutěži a ve veřejných zakázkách. Úřad je podle Kremlíka nutné personálně i finančně posílit, chce též prohloubit spolupráci se zahraničními úřady. Zopakoval nutnost aktivnější, osvětové a transparentní komunikace. Mezi priority zařadil též krátkodobou ochranu trhu v souvislosti s koronavirovou epidemií.

Kremlíka stály místo v čele ministerstva dopravy problémy při přípravě nového systému elektronických dálničních známek. Stát po vlně kritiky zrušil původní soutěže na provozovatele IT systému, který vysoutěžil za 401 milionů korun, a spolu s tím zastavil i další návazné tendry. Ministerstvo dopravy poté zakázku i se supervizí zadalo státnímu podniku Cendis. Podle současného ministra Karla Havlíčka (za ANO) tím a celkovým zjednodušením systému stát oproti původním předpokladům ušetřil okolo 500 milionů korun.

Lidové noviny v pátek informovaly o pěti zájemcích, Kremlík mezi nimi nebyl. Kromě náměstka ministra vnitra Petra Mlsny a bývalého místopředsedy antimonopolního úřadu Roberta Nerudy se o místo budou ucházet nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom, bývalý místopředseda Michal Petr a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta. Všichni přihlášku do tendru deníku potvrdili.

Současný první místopředseda ÚOHS Brom chce dát úřadu „nové impulsy“. „Chci dokončit projekty v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Zvyšování povědomí o soutěži, detekci protiprávních jednání a digitalizaci,“ řekl listu bývalý plzeňský radní za ODS.

„Jde o zcela unikátní příležitost kandidovat v otevřeném výběrovém řízení, čehož si cením. Mám pět let od ÚOHS odstup. Za tu dobu jsem shromáždil nápady na to, jak by se mohl ÚOHS dále rozvíjet,“ řekl Lidovým novinám další zájemce, docent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Michal Petr, který byl v minulosti místopředsedou ÚOHS.

Státní tajemník Sixta by pak podle LN chtěl zefektivnit rozhodování ÚOHS, kde byl od roku 2009 v rozkladové komisi. „U nás je problém, že máme dvě instance správního řízení a dvě instance soudního přezkumu. To je samo o sobě velmi zdlouhavé,“ řekl listu Sixta. Výběrové řízení bylo na pozici šéfa ÚOHS vyhlášeno poprvé, dosud nového předsedu vybírali politici. Původně byla v podmínkách obsažena nutnost, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Podle protikorupčních organizací ale tato podmínka vylučovala kandidaturu kohokoliv mimo státní správu, vláda po jejich kritice podmínku vypustila.

Rafaj rezignoval k 1. prosinci. Premiér Andrej Babiš (ANO) na funkci poprvé vyhlásil výběrové řízení, dosud nového předsedu vybírali politici. Původně byla v podmínkách obsažena nutnost, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Podle protikorupčních organizací i opozičních Pirátů ale tato podmínka vylučovala kandidaturu kohokoliv mimo státní správu, vláda po jejich kritice podmínku vypustila.

Rafajovo odvolání prezidentovi navrhovala vládní koalice. Šéf ÚOHS čelil kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. Rafaj trvá na tom, že se nedopustil žádného jednání, kterým by ohrozil nestrannost a nezávislost rozhodování a znevážil svou funkci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 2 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 3 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026
Načítání...