Novým vlastníkem innogy bude maďarská MVM Group

Novým vlastníkem energetické skupiny innogy v Česku bude maďarská společnost MVM Group. Firmu odkoupí od německé E.ON SE, informoval mluvčí české innogy Martin Chalupský. Cenu transakce firmy nezveřejnily. Společnost je největším distributorem plynu v Česku, v současné době má 1,2 milionu odběratelů plynu a 0,4 milionu odběratelů elektřiny. Hodnota českých aktivit se podle odhadů pohybuje kolem 800 milionů eur (21,3 miliardy korun).

Značka innogy i po prodeji maďarské firmě v Česku zůstane, měnit se nebudou ani současné smlouvy a ceny energetické firmy.

Akvizice české innogy je pro MVM Group důležitým krokem ve snaze o její expanzi ve střední Evropě. „Věříme, že tato transakce zvýší konkurenci na českém energetickém trhu. Těšíme se na spolupráci s vedením skupiny, společně chceme dále rozvíjet silnou pozici innogy na českém trhu,“ uvedl šéf MVM Group György Kóbor.

Výkonného ředitel innnogy v ČR Tomáš Varcoup si od spolupráce s novým vlastníkem slibuje další rozvoj nabídky. „Chci ujistit všechny naše zákazníky a partnery, že pro ně budeme i nadále spolehlivým partnerem,“ podotkl.

Transakci musí ještě schválit Evropská komise

Transakce, kterou ještě musí schválit Evropská komise, je posledním krokem ke splnění podmínek, které společnost E.ON nabídla Evropské komisi v souvislosti se schválením transakce mezi RWE a E.ON. Dřívější vlastník innogy, německá společnost RWE, se s E.ON v roce 2018 dohodla na rozdělení firmy. 

E.ON získal podíl v innogy, RWE si naopak tehdy ponechalo aktivity innogy v odvětví obnovitelných zdrojů energie a získalo rovněž aktivity E.ON v tomto sektoru. Společnost E.ON vloni nabídla, že plynárenské a elektrárenské aktivity innogy v České republice prodá. Důvodem byla snaha rozptýlit obavy komise, že by převzetím části innogy mohla získat dominantní pozici na evropském trhu.

Agentura Reuters v březnu napsala, že mezi zájemci o maloobchodní aktivity innogy v Česku byly například i Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka, společnost Sev.en Energy Pavla Tykače, PPF Petra Kellnera a Pražská energetika (PRE).

Innogy na konci loňského roku v Česku zaměstnávala zhruba 4100 lidí. Firma v Česku zajišťuje dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby.

MVM mimo jiné vlastní v Maďarsku jadernou elektrárnu, paroplynové a solární elektrárny, provozovatele sítě a je také aktivní na trhu s plynem.

Podíl innogy na distribuci plynu v Česku v předchozích letech činil okolo 85 procent. Mezi největší konkurenční firmy v Česku patří například Pražská plynárenská či E.ON, který ještě samostatně působí na jihu Čech. Ke konkurenci patří i firmy, které se jinak specializují spíše na dodávky elektřiny, jako jsou ČEZ, Bohemia Energy a další.

Analytici: Prodej innogy neohrozí, Maďaři tím navýší svou hodnotu

Prodej tuzemské energetické skupiny innogy maďarské firmě MVM Group její postavení na českém trhu podle analytiků neohrozí. Pro Maďary je akvizice především příležitostí proniknout na další trhy a zároveň navýšit vlastní hodnotu, a lze proto očekávat, že případné změny budou zatím jen minimální a postupné, dodali.  

Hlavním důvodem, proč z mnoha velkých zájemců uspěla zrovna MVM Group, je podle Jiřího Gavora z konzultační firmy ENA nejvyšší cena. Upozornil ale, že Maďaři budou na tuzemském trhu úplnou novinkou, obě strany si proto budou muset na sebe nejprve zvykat. Ačkoliv MVM Group nemá zkušenosti s českým trhem, fungování firmy to podle Gavora neohrozí.

„Kupují stabilní podnik, nový majitel proto bude postupovat konzervativně. Není důvod něco zásadně měnit, proces případných změn proto bude jen pozvolný,“ podotkl Gavor. Pro maďarský státní podnik je podle něj akvizice innogy také možnost získání nového know-how od velkého fungujícího podniku, které následně může využít i v jiných zemích.

Koupě innogy je podle analytiků zároveň cestou k navýšení hodnoty maďarské firmy, tu nyní ze sta procent vlastní maďarský stát. Analytik společnosti Natland Petr Bartoň ovšem upozornil, že tamní vláda nyní zvažuje privatizaci firmy na burze. „V celém regionu střední a jihovýchodní Evropy tak činí akvizice, které by se měly projevit ve zvýšení prodejní ceny,“ uvedl Bartoň. MVM Group svým postavením přirovnal k tuzemské společnosti ČEZ.

Hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda vidí jako hlavní cíl maďarské společnosti rozšíření jejího postavení na středoevropském trhu a navýšení její hodnoty. Upozornil na to, že MVM Group získává innogy v rámci širší vlny svých akvizic, která zahrne zejména balkánské země. Společnost zároveň úzce spolupracuje s Ruskem při výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Paks.

MVM Group je v současnosti největším výrobcem elektřiny v Maďarsku. Vladimír Štěpán z ENAS proto předpokládá, že by se Maďaři v budoucnu mohli stát i konkurencí pro tuzemský ČEZ. Upozornil, že plyn bude v celé Evropě do budoucna i při výrobě elektřiny čím dál důležitější. „Nemusí to být špatná zpráva pro Českou republiku,“ dodal.

Nákup innogy je druhou velkou transakcí během posledních dvou týdnů, kterou v Česku podnikla maďarská firma. Penta Investments v červnu prodala leteckého výrobce Aero Vodochody maďarskému podnikateli Andrási Tomborovi a skupině Omnipol, připomněl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. „Bude zajímavé sledovat, jak efektivně budou tento podnik spravovat. Dlouho jsme tu neměli maďarského vlastníka u takto významného podniku,“ podotkl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...