Novým vlastníkem innogy bude maďarská MVM Group

Novým vlastníkem energetické skupiny innogy v Česku bude maďarská společnost MVM Group. Firmu odkoupí od německé E.ON SE, informoval mluvčí české innogy Martin Chalupský. Cenu transakce firmy nezveřejnily. Společnost je největším distributorem plynu v Česku, v současné době má 1,2 milionu odběratelů plynu a 0,4 milionu odběratelů elektřiny. Hodnota českých aktivit se podle odhadů pohybuje kolem 800 milionů eur (21,3 miliardy korun).

Značka innogy i po prodeji maďarské firmě v Česku zůstane, měnit se nebudou ani současné smlouvy a ceny energetické firmy.

Akvizice české innogy je pro MVM Group důležitým krokem ve snaze o její expanzi ve střední Evropě. „Věříme, že tato transakce zvýší konkurenci na českém energetickém trhu. Těšíme se na spolupráci s vedením skupiny, společně chceme dále rozvíjet silnou pozici innogy na českém trhu,“ uvedl šéf MVM Group György Kóbor.

Výkonného ředitel innnogy v ČR Tomáš Varcoup si od spolupráce s novým vlastníkem slibuje další rozvoj nabídky. „Chci ujistit všechny naše zákazníky a partnery, že pro ně budeme i nadále spolehlivým partnerem,“ podotkl.

Transakci musí ještě schválit Evropská komise

Transakce, kterou ještě musí schválit Evropská komise, je posledním krokem ke splnění podmínek, které společnost E.ON nabídla Evropské komisi v souvislosti se schválením transakce mezi RWE a E.ON. Dřívější vlastník innogy, německá společnost RWE, se s E.ON v roce 2018 dohodla na rozdělení firmy. 

E.ON získal podíl v innogy, RWE si naopak tehdy ponechalo aktivity innogy v odvětví obnovitelných zdrojů energie a získalo rovněž aktivity E.ON v tomto sektoru. Společnost E.ON vloni nabídla, že plynárenské a elektrárenské aktivity innogy v České republice prodá. Důvodem byla snaha rozptýlit obavy komise, že by převzetím části innogy mohla získat dominantní pozici na evropském trhu.

Agentura Reuters v březnu napsala, že mezi zájemci o maloobchodní aktivity innogy v Česku byly například i Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka, společnost Sev.en Energy Pavla Tykače, PPF Petra Kellnera a Pražská energetika (PRE).

Innogy na konci loňského roku v Česku zaměstnávala zhruba 4100 lidí. Firma v Česku zajišťuje dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby.

MVM mimo jiné vlastní v Maďarsku jadernou elektrárnu, paroplynové a solární elektrárny, provozovatele sítě a je také aktivní na trhu s plynem.

Podíl innogy na distribuci plynu v Česku v předchozích letech činil okolo 85 procent. Mezi největší konkurenční firmy v Česku patří například Pražská plynárenská či E.ON, který ještě samostatně působí na jihu Čech. Ke konkurenci patří i firmy, které se jinak specializují spíše na dodávky elektřiny, jako jsou ČEZ, Bohemia Energy a další.

Analytici: Prodej innogy neohrozí, Maďaři tím navýší svou hodnotu

Prodej tuzemské energetické skupiny innogy maďarské firmě MVM Group její postavení na českém trhu podle analytiků neohrozí. Pro Maďary je akvizice především příležitostí proniknout na další trhy a zároveň navýšit vlastní hodnotu, a lze proto očekávat, že případné změny budou zatím jen minimální a postupné, dodali.  

Hlavním důvodem, proč z mnoha velkých zájemců uspěla zrovna MVM Group, je podle Jiřího Gavora z konzultační firmy ENA nejvyšší cena. Upozornil ale, že Maďaři budou na tuzemském trhu úplnou novinkou, obě strany si proto budou muset na sebe nejprve zvykat. Ačkoliv MVM Group nemá zkušenosti s českým trhem, fungování firmy to podle Gavora neohrozí.

„Kupují stabilní podnik, nový majitel proto bude postupovat konzervativně. Není důvod něco zásadně měnit, proces případných změn proto bude jen pozvolný,“ podotkl Gavor. Pro maďarský státní podnik je podle něj akvizice innogy také možnost získání nového know-how od velkého fungujícího podniku, které následně může využít i v jiných zemích.

Koupě innogy je podle analytiků zároveň cestou k navýšení hodnoty maďarské firmy, tu nyní ze sta procent vlastní maďarský stát. Analytik společnosti Natland Petr Bartoň ovšem upozornil, že tamní vláda nyní zvažuje privatizaci firmy na burze. „V celém regionu střední a jihovýchodní Evropy tak činí akvizice, které by se měly projevit ve zvýšení prodejní ceny,“ uvedl Bartoň. MVM Group svým postavením přirovnal k tuzemské společnosti ČEZ.

Hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda vidí jako hlavní cíl maďarské společnosti rozšíření jejího postavení na středoevropském trhu a navýšení její hodnoty. Upozornil na to, že MVM Group získává innogy v rámci širší vlny svých akvizic, která zahrne zejména balkánské země. Společnost zároveň úzce spolupracuje s Ruskem při výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Paks.

MVM Group je v současnosti největším výrobcem elektřiny v Maďarsku. Vladimír Štěpán z ENAS proto předpokládá, že by se Maďaři v budoucnu mohli stát i konkurencí pro tuzemský ČEZ. Upozornil, že plyn bude v celé Evropě do budoucna i při výrobě elektřiny čím dál důležitější. „Nemusí to být špatná zpráva pro Českou republiku,“ dodal.

Nákup innogy je druhou velkou transakcí během posledních dvou týdnů, kterou v Česku podnikla maďarská firma. Penta Investments v červnu prodala leteckého výrobce Aero Vodochody maďarskému podnikateli Andrási Tomborovi a skupině Omnipol, připomněl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. „Bude zajímavé sledovat, jak efektivně budou tento podnik spravovat. Dlouho jsme tu neměli maďarského vlastníka u takto významného podniku,“ podotkl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 2 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 3 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 18 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...