Irský ministr financí Paschal Donohoe byl zvolen předsedou euroskupiny, vlivného orgánu složeného z devatenácti ministrů financí zemí platících eurem. Pětačtyřicetiletý konzervativní politik nahradí odstupujícího portugalského ministra financí Mária Centena v době, kdy ministry čeká rozhodování o podrobnostech balíku na pomoc unijním ekonomikám navrženého Evropskou komisí.
Za favoritku hlasování byla označována španělská ministryně hospodářství Nadia Calviñová, které ale nepomohla ani podpora zástupců vlád čtyř ekonomicky nejsilnějších zemí EU – Německa, Francie, Itálie a Španělska. Donohoe dokázal získat na svou stranu většinu z devatenácti ministrů, kteří jej zvolili v tajném hlasování.
Donohoe uspěl v konkurenci Calviñové a svého lucemburského kolegy Pierra Gramegny. Podporu mu před hlasováním slíbila Evropská lidová strana, k níž náleží více než třetina ministrů financí eurozóny. Blíže než levicová Španělka byl i zástupcům severských zemí či Nizozemska, kteří prosazují přísnější fiskální politiku a obávají se velkého společného zadlužení. Calviñovou prosazovaly jihoevropské země či Francie usilující o štědré unijní investice do pokrizového oživení hospodářství.
„Těším se, že budeme v příštích letech se všemi kolegy z euroskupiny společně pracovat na tom, abychom zajistili férové a inkluzivní (hospodářské) oživení pro všechny,“ reagoval na své zvolení na Twitteru Donohoe.
Zástupci vlád devatenácti zemí hlasovali prostřednictvím videokonference a vítěz musel získat nejméně deset hlasů. To se v prvním kole nikomu nepodařilo, načež odstoupil Gramegna. Ve druhém kole se většina přiklonila na stranu nejmladšího z kandidátů. Funkce se na dva a půl roku ujme v pondělí, kdy končí Centenovo funkční období.
„Nepochybuji, že bude skvělým předsedou euroskupiny,“ prohlásil o svém nástupci Centeno, podle něhož Donohoe již v posledních letech dokázal přispět k aktivní práci ministerského orgánu eurozóny.
Pokrizový balík se bude projednávat příští týden
Neformální skupina ministrů financí zemí platících eurem hrála významnou roli při dluhové krizi minulého desetiletí, od té doby však byla mnohdy terčem kritiky zvláště kvůli sporům ohledně prohlubování měnové či bankovní unie. Dlouhá noční jednání euroskupiny v minulých letech často končila bez praktických výsledků a někteří diplomaté hovořili také o tom, že po více než dvou desetiletích existence nastal čas na její zrušení.
V souvislosti s koronavirovou krizí však po počátečních sporech skupina schválila využití 540 miliard eur (přes 14 bilionů korun) ze záchranného fondu eurozóny ESM na pomoc zasaženým ekonomikám a očekává se, že bude hrát důležitou roli i při rozhodování o podrobnostech pokrizového balíku obsahujícího 750 miliard eur. O jeho základních parametrech budou příští týden jednat lídři unijních zemí.
