Nový zákon o hazardních hrách mimo jiné umožní zaměstnancům Celní správy vstupovat do heren a provádět tam kontrolu, ale také za pochybení trestat nebo vymáhat sankce, potvrdil ředitel Generálního ředitelství cel Petr Kašpar. Zákon bude ve středu projednávat ve třetím čtení Poslanecká sněmovna. Platit by měl již od začátku příštího roku. A počítá i s možností blokování internetových stránek pro nelegální firmy nebo s větší pravomocí obcí.
„Celní správa bude mít možnost nejen kontrolovat, ale i trestat a vymáhat sankce. Bude mít kompetenci vstupovat do prostor provozovatelů hazardních her, v případě nutnosti i násilím. Může také odebrat nelegální herní zařízení,“ řekl ředitel Generálního ředitelství cel Petr Kašpar.
Celníci budou moci také kontrolovat, jestli firmy plní ohlašovací povinnost, dále ověřovat věk hráčů, případně jestli hráč nefiguruje na seznamu osob, kterým je hra znemožněna. „Centrální systém provozovatelů bude napojen na systémy ministerstva práce a sociálních věcí. Tam bude k dispozici seznam osob, kteří pobírají dávky ve hmotné nouzi. Lidé se na něj mohou zapsat i dobrovolně, pokud se třeba léčí ze závislosti. Prostřednictvím hrací karty je pak automat ke hře nepustí,“ doplnil ředitel odboru Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Karel Blaha.
Některé pozměňovací návrhy jsou ale rizikové
Podle ministerstva financí znamenají riziko některé pozměňovací návrhy. Například poslanec Jan Farský (TOP 09) navrhuje zrušit možnost blokace internetových stránek pro nelegální provozovatele. O nepovolených hrách by podle něj nemělo rozhodovat MF, ale soud. „Uživatelé v současnosti sázejí do zahraničí, což jim některé zahraniční společnosti umožňují i v češtině. Stát tak podle našich odhadů přichází jen v této oblasti ročně o více než miliardu korun,“ uvedl náměstek ministra financí Ondřej Závodský.
Případné zvůli ze strany státu proti těmto firmám prý zákon dostatečně zamezuje. „Bude se jednat o klasické správní řízení. Hned na začátku příštího roku zašleme provozovatelům nelegálního hazardu dopis a vyzveme je, aby své podnikání zlegalizovali. Očekávám, že více než 90 procent z nich tak učiní. Pokud ne, zahájíme s nimi správní řízení. Teprve po jeho skončení můžeme stránky zablokovat,“ dodal Závodský.
Blokování nelegálních loterií je podle výkonného ředitele asociace kursového sázení APKURS Marka Hermana alfou a omegou celého zákona. „V současnosti je totiž velikost nelegálního trhu padesát procent, takže v první řadě je nejdůležitější maximálně omezit černý trh,“ řekl.
Naopak předseda Sdružení pro internetový rozvoj Ján Simkanič blokování internetových stránek odmítá. „Nejvýraznějším ohrožením principů svobody na internetu je aktuálně schvalovaný zákon o hazardu, který pod záminkou boje proti nelegálním hrám zásadně narušuje základní princip internetového prostředí, soustředí neadekvátní pravomoci do rukou ministerstva financí a hrozí zásadním zneužitím. V případě, že zákon bude přijat, chceme tlačit na to, aby se dostal k posouzení před Ústavní soud,“ uvedl.
Povolení o umístění herny má zůstat v rukou obcí
Návrh zákona také konkrétně upravuje otázku působnosti orgánů státní správy a samosprávy a role obcí při povolovacím řízení. Povolení k umístění herny má být výhradně v působnosti příslušné obce.
Loni sněmovna v prvním čtení podpořila trojici zákonů, podle kterých by měl být hazard od roku 2017 regulován. Celostátní výběr daně z hracích automatů by se rozdělil v poměru 65:35 procent ve prospěch obcí. Ostatní výnosy by připadly ze 70 procent státu, zbytek si mají rozdělit obce.
Hazard by měl podléhat třem sazbám daní. Na technické hry by platila sazba 35 procent a současně minimální daň z provozu technického zařízení, která by nahradila dosavadní pevnou část odvodu. Sazba 30 procent je navržena pro živé hry, loterie a binga. Třetí sazba 25 procent by se týkala kurzových sázek nebo tombol s úhrnem sázek od sto tisíc korun. Pro hrací přístroje počítá zákon s minimální daní 9200 korun za čtvrtletí a přístroj.
