Elektronická evidence tržeb (EET) vstoupila letos v prosinci do druhého roku existence a politici začínají řešit, komu umožní z ní vystoupit. Hovoří se zejména o podnikatelích s malým obratem. Právě na jeho konkrétní výši se však nemohou shodnout ani klíčové postavy uvnitř vznikající vlády. Rozdílné pohledy nabízí i další politické strany či nedávný návrh Senátu.
Novou vládu čeká jednání o výjimkách z EET. Zatím se však neshodují ani Babiš se Schillerovou
Události: Výjimky z evidence tržeb (zdroj: ČT24)
Dva hlavní architekti zrodu EET byli Andrej Babiš (ANO) jako ministr financí a Alena Schillerová jako jeho náměstkyně zodpovědná za daně. Teď spolu ale nesouhlasí.
Babiš, nově jmenovaný premiér, navrhuje jako limit pro osvobození od evidence roční tržby do 500 tisíc korun. Do této výše by podnikatelé platili paušální daň. Schillerové, která je navržena na ministryni financí, se však zdá tato hranice příliš vysoká. Argumentuje tím, že by se tak evidenci vyhnulo „obrovské množství poplatníků“. Její představa je 250 tisíc korun.
Se svou částkou přišel tento týden i Senát. Elektronická evidence tržeb by se podle jeho novely neměla vztahovat na živnostníky a firmy, jejichž roční obrat nepřesáhne 750 tisíc korun.
Nastupující vláda Andreje Babiše (ANO) se však doporučením Senátu nemusí řídit. Zrušení či úpravu EET měly v programu mnohé ze stran, které se v říjnových volbách dostaly do sněmovny. Lze tedy očekávat, že budou postupně předkládat své návrhy.
Senát přijal doporučení na základě petice, která požaduje zrušení EET. To ale horní komora odmítla. Senátor Ivo Valenta (za Soukromníky) neúspěšně požadoval nezavádění třetí a čtvrté vlny EET během příštího roku. Variantně navrhoval také to, aby se EET nevztahovala na živnostníky s obratem do jednoho milionu korun ročně, pro což ale hlasovalo jen 19 senátorů.
Další dvě chystané fáze
Konečné rozhodnutí bude důležité nejen pro ty, kteří již v režimu EET působí, ale i pro ty, pro něž by měla začít platit v příštím roce. Od prosince 2016 totiž začala evidence platit v první fázi pro ubytovací a stravovací služby, od března 2017 pak ve fázi druhé pro maloobchod a velkoobchod.
Další dvě fáze by měly podle původních plánů postupně začít v příštím roce.
- Třetí vlna (březen 2018)
- stavebnictví, autoservis
zemědělství, lesnictví, rybářství
těžba a dobývání
výroba a rozvod elektřiny
IT činnosti
peněžnictví a pojišťovnictví
administrativní činnosti
zdravotní a sociální péče
kulturní, zábavní a rekreační činnosti - Čtvrtá vlna (červen 2018)
- výroba textilií
výroba oděvů
výroba papíru, mýdel, plastových výrobků
výroba nábytku
další zpracovatelský průmysl
Co navrhují další strany
Pro paušální daň – tedy pevný odvod bez evidence příjmů – je i druhá největší sněmovní strana ODS. Její představa je podle místopředsedy strany Martina Kupky pro ty, kteří neplatí daň z přidané hodnoty.
To znamená podnikatelé s příjmy pod milion korun ročně.
obrázek
Hnutí SPD se kloní k půlmilionové hranici, kterou podle jejího předsedy Tomia Okamury navrhovali už v minulém volebním období. Tato hranice má podporu také komunistů.
Sociální demokraté zaujímají opatrný postoj k výjimkám, protože je považují za nespravedlnost vůči ostatním podnikatelům. „V tomto případě méně je více,“ podotkl místopředseda ČSSD Jan Birke.
Do podoby EET může ještě letos zasáhnout také Ústavní soud. Do poloviny prosince by měl oznámit, jestli zavedení EET bylo v souladu s ústavou, či nikoliv.
Pravicová opozice si při schvalování EET v minulé sněmovně stěžovala například na předčasné ukončení rozpravy o zákonu. Loni v červnu pak 41 poslanců ODS a členů poslaneckého klubu TOP 09 podalo návrh na zrušení zákona, případně několika jeho částí.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský naznačil, že soudci vybírají ze dvou variant.
První je, zda vůbec princip EET v podobě, v jaké je, je ústavně konformní, zda není přílišným zásahem do svobody podnikání. Na druhé straně může převážit názor, že to ústavně konformní je, leč že některé části toho zákona by vyžadovaly přece jenom jinou úpravu.
Nejednotný postoj ústavních soudců je podle Rychetského jedním z důvodů, proč poslanecká stížnost na jeden z nejkonfliktnějších zákonů minulého volebního období leží u Ústavního soudu skoro rok a půl.
Schvalování evidence tržeb vyvolalo ve sněmovně dlouhé obstrukce pravicové opozice. Podle odcházející koalice bylo zavedení EET i způsob schválení v pořádku.