Abuja – Bělošští farmáři ze Zimbabwe pomáhají nastartovat zemědělství středoafrické Nigérie. Nejlidnatější stát černého kontinentu poskytnul třinácti farmářským rodinám azyl poté, co je ze Zimbabwe v rámci kampaně za vyvlastnění bělošských farem vyhnal na začátku století tamní diktátor Robert Mugabe. Kapitál a zkušenosti exulantů nyní stavějí na nohy zastaralý zemědělský systém, farmy navíc nabízejí pracovní uplatnění třem až čtyřem tisícům lidí.
Každý ze třinácti zimbabwských statkářů získal tisíc hektarů půdy ve venkovské oblasti Šonga na západě země. Nigerijská vláda jim také poskytla zvýhodněnou bankovní půjčku. Její motivace přitom byla čistě pragmatická. „Zaprvé jsme sem chtěli přilákat jejich zemědělskou mechanizaci a tím zvýšit naše potravinové přebytky. Zadruhé jsme doufali, že tyto farmy nabídnou práci místním lidem,“ řekl Mohammed Gana Yisa z regionální vlády nigerijského státu Kwara. Očekávání se naplnila.
Problémem subsaharské Afriky není ani tak neúrodnost půdy, ale špatná mechanizace, neefektivní malá políčka a chybějící marketing. Velkofarmy zimbabwských statkářů i jejich know-how nyní snižují závislost Nigérie na dovozu potravin. Každoročně za ně přitom utratí více než tři miliardy dolarů.
Uplatnění v Nigérii si pochvalují i vyhnaní zemědělci. „Viděl jsem to jako šanci a můžu vám říct, že už nepochybuji, že tady zůstanu na dlouho, protože jsem nadšený tím, jak se věci vyvíjejí,“ řekl farmář David Higgins. „Zkusíme tady zůstat. Tohle je naše budoucnost. Mám tu rodinu, mám tu syna,“ doplnil jej další zemědělec původem ze Zimbabwe, Irvin Reid.
