Nezaměstnanost v Česku v červnu klesla na čtyři procenta z květnových 4,1 procenta. Uchazečů o práci bylo 297 439, což je nejnižší počet nezaměstnaných od června 1998, oznámil Úřad práce ČR. Rekordně nízký počet nezaměstnaných se stává pro českou ekonomiku až nevýhodou, podniky nemohou najít zaměstnance, shodli se analytici. Nedostatek lidí tlačí vzhůru mzdy a situace bude podle nich dále eskalovat.
Nezaměstnaných bylo v červnu nejméně za posledních 19 let, volných pracovních míst naopak nejvíce v historii
Nezaměstnanost vytrvale klesá od února, meziročně se snížila o 1,2 procentního bodu. Naopak počet volných pracovních míst se meziměsíčně i meziročně zvýšil.
Vývoj nezaměstnanosti podle úřadu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období, kdy nezaměstnanost pravidelně klesá. „Trh práce ovlivňuje především růst české ekonomiky, průmyslové výroby a sezonní práce, které jsou v plném proudu. Zejména ve stavebnictví, lesnictví a zemědělství,“ uvedl úřad práce v tiskové zprávě.
Počet volných pracovních míst nabízených přes úřady práce stoupl v červnu na 183 500, což je o 9457 více než v květnu a o 49 561 více než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 1,6 uchazeče, nejvíce na Karvinsku, a to 10,1. Během června se na úřadech práce nově zaregistrovalo 36 305 lidí, naopak 47 387 uchazečů o zaměstnání z evidence odešlo. Novou práci v červnu získalo 28 460 lidí.
Podílem volných míst k počtu nezaměstnaných (téměř 62 procent) se zřejmě Česko řadí na druhé místo na světě, a to hned za Japonsko, řekl analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek. Současná úroveň nezaměstnanosti se podle něj čím dál víc stává ekonomickou nevýhodou než výhodou. Volná pracovní síla není a v dohledné době nebude. Podniky se zdráhají propouštět, i když pro zaměstnance momentálně nemají dostatek práce, což zpomaluje pohyb na trhu práce, dodal.
„Na jedno pracovní místo připadá nejméně uchazečů v tomto tisíciletí (1,6), přičemž současně je nejvíce volných pracovních míst v historii Česka, tedy 183 500. Průmyslníci se z důvodu nedostatku vhodné pracovní síly potýkají s rostoucím objemem nedodělků. Zejména v oblastech průmyslových zón klesla míra nezaměstnanosti na historická minima,“ komentuje vývoj hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. „Podle našeho názoru chybí více než dvě stě tisíc pracovníků,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
I když se firmám nových zaměstnanců nedostává, prozatím není vidět žádný extrémní tlak na růst mezd, míní analytik ČSOB Petr Dufek. „Tedy až na výjimky v podobě opravdu nedostatkových pozic. Přesto počítáme s tím, že dynamika mezd musí zrychlit, protože podnikům nezbyde nic jiného než si zaměstnance začít přetahovat. Tedy pokud budou chtít dostát svým závazkům a dál přijímat nové zakázky,“ říká.
Firmám chybí především kvalifikovaní a nekvalifikovaní dělníci, řidiči, kováři, řemeslníci, svářeči, kuchaři. „Je to každý měsíc pořád ten stejný žebříček nedostatkových profesí s jedním rozdílem. Počet požadovaných lidí, tedy na rozdíl od nabízených mezd, soustavně narůstá,“ dodává Dufek.
„Kvůli nízké nezaměstnanosti musejí firmy nejen zvyšovat platy, ale také své rozpočty na benefity, aby přilákaly kvalitní zaměstnance. Nejlépe je tento nárůst vidět u výrobních firem, u kterých v roce 2010 činil průměrný roční příspěvek na volnočasové benefity tři tisíce korun a letos dosahuje již dvojnásobné částky, tedy šest tisíc korun,“ říká Václav Kurel, ředitel firmy Benefit Plus. Ta patří mezi největší poskytovatele zaměstnaneckých volnočasových benefitů v elektronické podobě, má více než třetinový podíl.
Podobný problém zažívají i okolní státy. „Mezinárodní měnový fond včera zveřejnil studii, která odhaduje, že střední a východní Evropu opustilo v posledních dvaceti letech dohromady dvacet milionů lidí, a ti nyní chybí na trhu práce. Zakázky rostou, takže tlak na růst mezd bude pokračovat. Ekonomika tím naráží na své limity. Podobný vývoj jsme pozorovali před poslední krizí v roce 2008,“ upozorňuje hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Nejvíce lidí bez práce bylo stále v Ústeckém kraji
Nejnižší nezaměstnanost v zemi vykazovaly ke konci června okresy Rychnov nad Kněžnou a Praha-východ, kde byla míra nezaměstnanosti 1,2 procenta, respektive 1,4 procenta. Pod dvěma procenty se pohybovala ještě na Jindřichohradecku, Pelhřimovsku a Benešovsku. Naopak nejhorší situace z hlediska nezaměstnanosti panovala na Karvinsku (9,5 procenta) a Mostecku (devět procent).
Z jednotlivých krajů měl stále nejvyšší nezaměstnanost Ústecký kraj s 6,4 procenta. Naopak nejnižší byl podíl nezaměstnaných opět v Plzeňském kraji, kde činil 2,5 procenta.
Nezaměstnanost se bude na úrovni čtyř procent nacházet i v dalších měsících, říká analytik Dufek. Podle něho by na podzim mohla dokonce ještě dále poklesnout a v závěru roku se vrátí těsně nad čtyři procenta.
Podíl nezaměstnaných osob za celý rok 2016 tak dosáhl 5,5 procenta. Pokračující příznivý vývoj ekonomiky snižuje nezaměstnanost i v letošním roce a dosavadní vývoj tak naznačuje, že nezaměstnanost bude nakonec opět nižší, než ukazovaly původní odhady na začátku roku. „Ačkoli je již míra nezaměstnanosti pod svou přirozenou mírou a v řadě odvětví je problém najít vhodnou pracovní sílu, podíl nezaměstnaných osob by v letošním roce mohl poklesnout až k 4,3 procenta,“ dodává hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Průměrný věk nezaměstnaných činil v červnu 42,8 roku. Mezi evidovanými bylo 106 575 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli z 35,8 procenta.
V mezinárodním srovnání mělo Česko podle evropského statistického úřadu Eurostat za květen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.