Nezaměstnanost v srpnu zůstala na červencových 3,8 procenta

Nezaměstnanost v srpnu zůstala na stejné úrovni jako v červenci, kdy činila 3,8 procenta. Lidí bez práce meziměsíčně dokonce mírně ubylo, a to zhruba o šest set. Úřady práce evidovaly 279 078 nezaměstnaných, oznámila na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je český trh práce v dobré kondici díky vládní podpoře. Analytici ale míní, že růst nezaměstnanosti teprve přijde. Aktuální stagnaci čísel způsobují teď podle nich vládní programy, hlavně Antivirus.

Podle ministryně v minulém měsíci bylo v evidenci úřadů 340 823 volných míst. Počet volných pracovních míst v srpnu oproti červenci vzrostl o 6540, meziročně jich ale ubylo o více než 9700, vyplývá z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR.

„Největší zájem je o pozice dělníků, uklízečů, řidičů nákladních aut, kuchařů a zedníků. Tři ze čtyř míst vyžadují pouze základní vzdělání,“ upřesnila Maláčová. Práci si v srpnu našlo přes 25 tisíc lidí.  

I přes složité měsíce uplynulého půl roku trh práce v Česku podle Maláčové nadále vykazuje velmi dobrou kondici. „Stále máme nejnižší nezaměstnanost z celé Evropské unie podle aktuálních informací. Myslím si, že to je zásluha vládních opatření,“ uvedla ministryně.

Za dobrým vývojem je podle Maláčové hlavně kurzarbeitový program Antivirus a půlroční odpuštění odvodů. Důvodem je ale i to, že firmy nejdřív propouštěly agenturní pracovníky a cizince a omezily spolupráci s takzvanými dohodáři. Lidé v létě také čerpali dovolenou a absolventi vysokých škol začali později nastupovat do zaměstnání, dodala.

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

Zmíněných 279 tisíc lidí bez práce je zároveň nejvyšší srpnová hodnota od roku 2017. Oproti červenci počet nezaměstnaných klesl téměř o šest stovek, míra nezaměstnanosti meziročně však stoupla o 1,1 procentního bodu. Loni na konci osmého kalendářního měsíce bylo bez práce o 74 289 lidí méně než letos, vyplývá také z údajů Úřadu práce ČR. 

„V současné době zaznamenáváme zvýšenou poptávku po pracovních příležitostech, kde je možnost práce z domova, zkrácené pracovní doby či sdíleného pracovního místa,“ uvedl ředitel odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín. Podle jeho odhadu bude nezaměstnanost v září dále stagnovat, případně se mírně zvýší.

„Nezaměstnanost zůstává dál velmi nízká, avšak ochota lidí měnit práci se nepochybně snížila,“ konstatuje ekonom ČSOB Petr Dufek. Dá se se podle něho také předpokládat, že podzimní měsíce přinesou zvýšení počtu nezaměstnaných.

„Nikoliv proto, že bude končit tuzemský antivirus, který se využívá čím dál méně, ale především proto, že bude všude více jasné, jak to bude se zakázkami. Ostatně průzkumy mezi firmami dál potvrzují vyšší ochotu propouštět a to, že k tomu nedochází už nyní, je spíše otázkou vyčkávání,“ dodal.

Propouštět se chystá asi třetina firem, ukazuje analýza

Nejnovější analýza průmyslu ukazuje, že propouštět se chystá zhruba třetina firem, další vyčkávají, jak se vyvine na podzim situace kolem koronaviru a jeho dopadů. Výrobním společnostem výrazně klesl objem domluvených zakázek, což se projevilo v jejich nižším vytížení. Aktuálně mají zaměstnány kapacity na 65 procent a ani koncem roku nebude situace o mnoho lepší – predikce vytíženosti je 75 procent. Vyplývá to z analýzy českého průmyslu, která vychází z dat získaných během 253 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu od června do srpna letošního roku.

„Většina zaměstnavatelů dělá maximum, aby nemusela propouštět. Firmy nechtějí hodit své zaměstnance přes palubu a navíc vědí, že každá krize jednou odezní a pak bude zase velmi těžké sehnat kvalitní zaměstnance,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Propouštět podle analýzy plánuje třetina průmyslových firem (32,3 procenta), a to v průměru o 11,5 procenta. Naopak více než desetina firem (13,6 procenta) uvedla, že se bude snažit využít situaci, kdy se na pracovním trhu po dlouhé době ocitnou kvalitnější zaměstnanci, k navýšení svých zaměstnaneckých kapacit (v průměru o 5,9 procenta). Polovina společností (54,1 procent) kapacity zatím měnit nebude.

Výzkum dále ukázal, že více než polovina průmyslových firem v ČR (54,5 procenta) aktuálně řeší pokles svých zakázek. Třetina společností (36,4 procenta) je ráda, že si dokázala udržet stejný objem práce, a pouze desetina ředitelů (9,1 procenta) uvedla, že se jejich firmě podařilo získat zakázek více než ve stejném období minulého roku. O zakázky přišly zejména malé a střední firmy, plyne z analýzy. 

Analýzu připravilo Národní centrum Průmyslu 4.0 při příležitosti Národního průmyslového summitu, který se uskuteční příští středu v Betlémské kapli v Praze, mimo jiné za účasti premiéra Andreje Babiše (ANO). Národní centrum Průmyslu 4.0 je otevřená akademicko-průmyslová platforma propojující inovační leadery, univerzity, firmy a oborové organizace, jejichž cílem je společně přispět k rozvoji takzvaného Průmyslu 4.0 v České republice. Centrum je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.

Nezaměstnanost postupně poroste

S tím, že během zbytku roku lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti, souhlasí  hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. Podle něho by letos měla vystoupat k úrovni šesti procent.

„To proto, že bude postupně slábnout efekt opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo program Antivirus, zavádějící specifickou formu kurzarbeitu. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti,“ řekl.

Nahrávám video
Události, komentáře: Průměrná mzda a nezaměstnanost
Zdroj: ČT24

Podobný vývoj očekává také generální ředitel české pobočky personálně poradenské společnosti Randstad Jacek Kowalak. „Další významná vlna propouštění zatím nepřišla, a to i díky podpůrnému programu Antivirus, který vláda nově prodloužila až do konce října. Reálný dopad koronavirové krize se nejspíš plně projeví až v období, kdy doběhnou všechny typy státní podpory, a zároveň skončí zvýšená poptávka po sezonních pracovnících,“ uvedl.

Upozornil také, že proti minulosti nyní nezaměstnanost roste více ve velkých městech jako Praha nebo Brno. „Důvodem je hlavně odlišná struktura pracovních míst v metropolích, které jsou závislé na turistickém ruchu a službách,“ dodal.

Meziměsíčně nejvíce rostla nezaměstnanost v Přerově, Praze a Mostu

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 22 okresů. Nejvíce stoupl v Přerově, a to o 3,5 procenta. Následovala Praha a Most s nárůstem o 3,3 procenta. V 55 regionech nezaměstnanost v srpnu oproti červenci naopak klesla. Nejvíc na Písecku a na Jesenicku, a to o 9,3 procenta, respektive 7,4 procenta. 

Nejnižší nezaměstnanost v celém Česku, 1,8 procenta, vykazoval ke konci srpna okres Rychnov nad Kněžnou. Shodně dvouprocentní nezaměstnanost hlásí úřady práce v okresech Praha-východ, Jindřichův Hradec a Pelhřimov. Na opačném konci žebříčku je Karvinsko s nezaměstnaností 8,2 procenta a Mostecko se sedmi procenty lidí bez práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 21 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...